Když se duše zrodí, jejím
prvním záměrem je hrát si. Dítě cítí žal, když je v prostředí, kde
nejsou hry povolené. Mnoho dětí bylo vychováno tak, že si musely o
všechno říkat rodičům; nemohly činit žádná vlastní rozhodnutí. Jiné byly
vychovány pod příkrovem dokonalosti. Nebylo jim dovoleno mýlit se.
Jinými slovy, nebylo jim dovoleno se učit, takže nyní mají obavy z
rozhodování. Všechny tyto zážitky přispívají k vývoji narušeného
dospělého.
Nemyslím si, že náš nynější školní systém
přispívá k tomu, aby z dětí vyrostly vynikající osobnosti. Je příliš
soutěživý a zároveň čeká, že se mu všechny děti podřídí. Myslím také, že
systém testů a zkoušek v dětech vyvolává pocit, že nejsou dost dobré.
Dětství není jednoduché. Existuje příliš mnoho věcí, které omezují
tvořivého ducha a přispívají k pocitu, že člověk nemá žádnou cenu.
Pokud
jste měli velmi těžké dětství, dodnes pravděpodobně své vnitřní dítě
potlačujete. Možná ani nevíte, že uvnitř vás je nešťastné dítě, kterým
jste byli a které se možná stále lynčuje. Toto dítě potřebuje léčbu.
Potřebuje lásku, která mu byla upřena, a vy jste jediní, kdo mu ji může
poskytnout.
Pro každého z nás je dobrým cvičením
pravidelně hovořit ke svému vnitřnímu dítěti. Ráda si své vnitřní dítě
beru jeden den v týdnu všude s sebou. Když se vzbudím, řeknu si: "Ahoj,
Lulubelle. Tohle je náš den. Pojď se mnou. Užijeme si spoustu zábavy." A
pak všechno, co ten den dělám, dělám s Lulubelle. Mluvím s ní, tiše i
nahlas, a vysvětluji jí všechno, co děláme. Říkám jí, jak je krásná, jak
je chytrá a jak moc ji miluji. Říkám jí všechno to, co chtěla slyšet,
když byla malá. Na konci takového dne se cítím výborně a vím, že mé
vnitřní dítě je šťastné.
Můžete si najít svou
fotografii z dětství. Dejte ji na nějaké dobře viditelné místo, možná
vedle ní dejte pár květin. Kdykoli budete fotku míjet, řekněte jí: "Miluji tě. Jsem tady, abych se o sebe postaral/a." Tímto můžete vnitřní dítě vyléčit. Když je šťastné, jste šťastní i vy.
Můžete
si s ním i dopisovat. Vezměte si dvě propisovačky různých barev a list
papíru. Dominantní rukou, tou, kterou běžně píšete, napište otázku. Pak
nechte dítě odpovědět druhou rukou a druhou propisovačkou. Získáte
odpovědi, které vás překvapí.
Každá negativní
zpráva, kterou jste jako dítě dostali, může být změněna na pozitivní
proklamaci. Ať je vaše řeč k sobě samým plná pozitivních afirmací, které
vám pomohou budovat sebevědomí. Zasejete tak semínka, která při dobrém
zalévání vyklíčí a porostou.
* * *
- z knihy Život!, Louise L. Hay
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.