neděle 29. března 2015

Smutek z neplodnosti a potratu

Člověk určité věci v životě bere jako samozřejmost. Tak například když si malé holčičky hrají s panenkami na domácnost, věří, že jakmile vyrostou, budou moci mít dítě, pokud si to budou přát. Nikdy je nenapadne, že jejich biologické hodiny mohou tikat jinak, že nebudou moci otěhotnět nebo těhotenství nedopadne dobře. A ani netuší, že někteří lidé to mohou považovat dokonce za jakési znamení viny či hanby. Jestliže si žena přeje dítě, ale není schopna počít, může mít pocit, že selhala jako žena nebo jako partnerka. S velkou pravděpodobností nebude schopna určit, jak moc ji zasáhne, že ztratila tuto možnost.

* * *

Jane již od raného mládí věděla, že jednoho dne bude úžasnou matkou. O mnoho let později potkala skvělého muže jménem Donald. Když se spolu seznamovali, položili si obligátní otázku "A chceš mít jednou děti?" a zjistili, že mají na tuto záležitost oba stejný názor a že si přejí mít jednou rodinu.
Po několika letech manželství se Jane s Donaldem rozhodli, že je čas, aby založili rodinu, ale ani po třech měsících Jane překvapivě neotěhotněla. Rozhodla se, že počká ještě pár měsíců, a když se nic nestane, promluví si s lékařem. Uběhlo dalších několik měsíců a Jane se rozhodla, že půjde k lékaři, aniž by o tom řekla Donaldovi.
Její lékař provedl několik testů a jejich výsledky nebyly příliš povzbudivé. Když to Jane oznámila Donadlovi, nechal si i on udělat testy, ty však byly v pořádku. A tak se rozhodla začít užívat léky na neplodnost a zároveň se v jejím podvědomí začaly rojit negativní myšlenky. Jako otravná doprovodná hudba jí v mysli hrálo Jsem vadná, je se mnou něco špatně. Jejího manžela celá záležitost zřejmě nevyvedla z míry, Jane to však nesla těžce.
O měsíc později, 4.března, měla Jane narozeniny. Donald jí daroval nádherný prsten s datem narození, zjistili však, že zlatník si spletl den a měsíc a namísto 4.3. vyryl 3.4. Jane se prsten velmi líbil, řekla si však, že jej odnese zpět do zlatnictví a nechá datum spravit. To už ale nestihla, protože se měla stát veliká událost.
Byla štěstím bez sebe, když zjistila, že je těhotná. Opět bylo vše v pořádku a dítě bylo na cestě. Naneštěstí osud tomu chtěl jinak a její těhotenství skončilo potratem. Jane byla naprosto zdrcená a zarmoucená. Donald jí byl oporou a poznamenal, že přece mohou dítě adoptovat. On byl v tomto vztahu optimistou, když říkával, že "vždycky je tu jiná možnost".
Jane si to v té době neuvědomovala, ale aby k tomu dospěla, musela ujít ještě dlouhou cestu. Za její matku hovořila její intuice, když jí matka řekla: "Musíš věnovat čas tomu, aby sis skutečně prožila zármutek nad tím nenarozeným dítětem." Zoufalá Jane si uvědomila, že matka má pravdu. Ve snaze mít dítě ji potkalo více než jen technická překážka. Došlo ke ztrátě a zármutek nad ní se musí prožít, a tak dojde k vyrovnání se s ní.
Jane věnovala čas svému smutku a zároveň si říkala:

S úctou pohlížím na ztrátu svého nenarozeného dítěte.
Co se má stát, to se stane.

Donald stále nevylučoval možnost adopce, Jane však na ni ještě nebyla připravená. Stále se ještě musela vyrovnávat s tím, co jí namlouvalo její vědomí: Moje tělo je vadné. Nemohu se stát skutečnou matkou. Čím více nasluochala svému vědomí, tím více si uvědomovala, jak přemýšlí její mysl zastřená smutkem a jak ošklivě hovoří sama se sebou. Uvědomila si, že toto myšlení potřebuje okamžitě změnit, a začala praktikovat tyto afirmace:

Odpouštím svému tělu.
Moje tělo dělá přesně to, co mu bylo souzeno.
V mém těle je vše tak, jak má být.
Úkolem mého těla je připravit mě tak, aby to bylo pro vyšší dobro všech, kterých se to týká.

V souvislosti s mateřstvím si opakovala:

Zasloužím si být matkou.
Skutečná matka se pozná podle toho, jak je schopná milovat.

Během jednoho roku se Jane dokázala se vším vyrovnat a spolu s Donaldem se chystali adoptovat. Nakonec si domů odvezli krásnou holčičku jménem Diana a s překvapením zjistili, že má narozeniny 3.4., což bylo datum, které měla Jane vyryto na prstenu, který neustále nosila na ruce a doposud se nedostala k tomu, aby jej nechala změnit. Jane si myslí, že příchod Diany do jejich rodiny je zázrak.
Jane si uvědomila, že kdyby byly její modlitby vyslyšeny a ona porodila dítě, nikdy by nepotkala to úžasné stvoření, které je nyní její dcerou. A prohlásila: "Teď vidím, že Diana byla můj osud, stejně jako neplodnost." Uvědomila si, co je skutečnou podstatou mateřství a jak je důležité odpustit svému tělu, a také věděla, že musí nechat samu sebe prožít zármutek.

Příběh Jane má šťastný konec. Jedna z lekcí, kterou se naučila, je to, že si musí uvědomit a ctít svůj zármutek. Co se týče neplodnosti a potratu, lidé okolo nemusí zármutku věnovat to, co si zaslouží. I ti nejbližší ženy, která je neplodná či zažila potrat, jako je její partner nebo rodiče, nemusí plně pochopit, jaký vliv na ní mají takové ztráty. Nikdo jiný než ona sama vlastně nemůže pochopit, jakou bolest žena-matka cítí, stejně tak jako ona sama nemůže vědět, koho je jí souzeno milovat na tomto světě. Může to být dítě, které porodila, nebo jako v případě Jane dítě, které adoptuje.

* * *

Mnoho žen prohlásilo, že jakmile dosáhly menopausy, začal se u nich projevovat zármutek. Například zármutek z toho, že již nikdy nebudou moci mít dítě nebo více dětí. Některé se mylně domnívají, že tím utrpěla jejich ženskost. Ať ve vašem životě dojde k jakékoli změně, vždy se musíte snažit vnímat a ctít svoje ztráty, prožít si plně svůj zármutek a nezabývat se negativním myšlením. Pomoci mohou tyto afirmace:

Spolu se změnami mého těla je má ženskost stále silnější.
Můj život je úžasnou cestou za láskou a poznáním.

A nakonec dojdete k poznání, že to, kým jste, je mnohem důležitější než to, co se vám v životě stane. Vaše podstata je něco mnohem většího než cokoliv, co se děje s vaším tělem. Jste úžasnými bytostmi, ať máte nebo nemáte děti. Jste úžasnými bytostmi, když vychováváte děti a stejně tak po tomto období.

Každým dnem se ze mě stává krásnější a úžasnější žena.

* * *

- z knihy Miluj své srdce, Louise L. Hay a David Kessler


Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.