Pro lidi ve vašem okolí je váš otec magnetem, který přitahuje ostatní na každém kroku. Vaše matka je v jejich očích dokonalá žena, která je na všechny milá a se vším se snadno vypořádává.
Za zavřenými dveřmi však veškerá přetvářka opadá. Jen vy, jejich děti, víte, jaké to je trpět jejich chlad, kterého se vám dostává při porušení sebemenšího pravidla, nebo nést břemeno jejich požadavků na vaši dokonalost a sílu, které jsou naprosto nepřiměřené vašemu věku. Víte, jaké je být vychováváni narcisty.
Narcistická porucha osobnosti je jednou z deseti poruch osobnosti, které jsou uvedeny v Diagnostickém a statistickém manuálu mentálních poruch, využívaném v psychiatrii. Narcisté mívají přemrštěný pocit vlastní důležitosti a zakládají svou identitu na chvále a obdivu druhých. Jejich intimní vztahy jsou povrchní a soustředěné většinou jen na to, jak mohou přispět jim, aniž by brali ohled na druhého člověka. Opravdu věří tomu, že jsou lepší než jiní lidé, jsou však také schopni cítit neobvykle intenzivní pocit hanby, dostane-li se jim kritiky za chyby, které dělají.
Výzkumy uvádějí, že méně než jedno procento celkové populace má plně rozvinutou narcistickou poruchu osobnosti, avšak od 2 do 16% se nacházejí ti, kdo tuto poruchu mají, a vyhledají terapii. Obvykle je to proto, že to po nich vyžaduje partner nebo jiný blízký člověk, a oni by riskovali ztrátu tohoto vztahu a jeho výhod, nebo třeba i kariéry apod., kdyby jeho přání nevyhověli.
Děti narcistů jsou však jen zřídkakdy v takové pozici, aby mohly po svých rodičích vyžadovat vyhledání pomoci. Ve skutečnosti ani netuší, že jsou jejich rodiče narcisté, dokud sami v pozdějším věku nevyhledají pomoc pro sebe a své vlastní problémy. Přestože se narcisté mohou v mnoha rysech lišit a jejich symptomy tvoří široké spektrum, zjistilo se, že u dospělých, kteří byli vychováváni narcisty, existují konkrétní společné rysy. Níže uvedený seznam rysů vychází z výzkumu terapeutky Wendy Beharyové a psychologa Craiga Malkina. Ukazuje, jak rozpoznat narcistického rodiče, a co mohou dospělé děti těchto lidí udělat pro to, aby prolomily cyklus svých nešťastných rozhodnutí.
* * *
1. Sloužíte druhým jako rohožka.
Narcistický rodič šlape po celé rodině, aby dosáhl svého, aniž by věnoval pozornost tomu, co chce kdokoli jiný. Děti těchto rodičů vyrůstají s tím, že na jejich potřebách nezáleží. Také v dospělosti dělají všechno proto, aby nebyli jako rodiče. V obou případech to má stejný důsledek: Nechávají druhé lidi, aby po nich šlapali, protože nejsou v kontaktu se svými vlastními potřebami, ani neví, jak své potřeby vyjadřovat.
Nedokážou říct "Na mně záleží také," nebo "Potřebuji...", protože to zní narcisticky. Někdo, kdo tvrdě bojuje, aby nevypadal jako narcista, nakonec končívá pošlapán.
Psycholog Malkin dodává: "Měl jsem klienty, jejichž rodiče v nich vyvolávali pocity znechucení, odporu, opovážlivosti a sobeckosti, když došlo na vyjadřování i těch nejzákladnějších potřeb. Jeden z mých klientů se jako dospělý cítil tak bezcenný a vyděšený, že trpěl nočními můrami a krčil se strachy před autoritativními lidmi, neboť mu připomínali jeho zneužívajícího otce."
Co můžete udělat: Poučte se o narcismu a jeho dopadech co nejvíce to půjde, abyste dokázali určit dysfunkční přesvědčení, jež jste si vytvořili v důsledku své výchovy, a mohli je začít měnit.
Terapeutka Beharyová říká: "Když potkám někoho, kdo vyrůstal s narcistickým rodičem, nebo jasně cítím, že se o takový případ může jednat, je velmi důležité mu vysvětlit, co narcismus je a co obnáší. Společně pak zjišťujeme, o jaký typ narcisty se v případě jeho rodiče jedná, ale především hledáme tu část jeho samého, kterou během svého života ztratil."
* * *
2. Sami máte narcistické rysy.
Ne každý se upozaďuje, když stojí čelem narcismu. Některé děti si vyvodí závěr, že jediný způsob, jak se vyhnout zesměšňování a zneužívání, je být jako jejich narcistický rodič, a postupem času se tato taktika pro přežití přeměňuje ve způsob, jakým skutečně vidí svět. Dospělé děti, které si osvojily tento mechanismus přežití, mohou zjistit, že kvůli vlastnímu strachu zakořeněnému v jejich dětství shazují druhé lidi - bojí se, že když zavčasu neukážou, jak jsou silní, druzí je zničí, tak jako tomu bylo, když byli malí. Některé děti s extrémně silnou vůlí, jež byly už od narození extrovertnější, se mohly stát narcisty v důsledku her typu "Pokud je nedokážeš zbít, tak se přidej k nim."
Co můžete udělat: Vyhledejte pomoc profesionála, který vám pomůže prolomit a změnit vaše škodlivé návyky v chování, obzvláště tehdy, pokud máte partnera či partnerku a/nebo děti.
Malkin uvádí: "Děti narcistů, které zjišťují, že urážejí a ponižují druhé, mají stále ještě naději, ale musí na sobě opravdu emočně zapracovat. Potřebují se naučit, jak se cítit dobře i tehdy, když mají - a vyjadřují - zranitelné pocity jako smutek, osamělost, strach nebo přetížení ve vztazích s těmi, na kterých jim záleží."
* * *
3. Cítíte nelítostné soupeření nebo odpor vůči svému sourozenci.
Narcisté mají problém s osobními hranicemi a vidí druhé jen jako rozšíření sebe samých. V rodinách, kde je více dětí, může být jedno z nich vyvoleno k tomu, aby odráželo narcistovy nejlepší vlastnosti. Dostává se mu nejvíce pozornosti, pochvaly i podpory, zároveň je však také pod největším tlakem na to, aby činil svého rodiče pyšným a co nejlépe ho reprezentoval. Druhé dítě pak může být terčem pro rodičovo obviňování a zahanbování, kvůli čemuž se stává břemenem, které nikdy neudělá nic správně v porovnání s prvním dítětem, které je tím vyvoleným. Často je také obviňováno za to, že rodiče samo přimělo k tomu, aby jej zneužíval. Obě projekce jsou rysem narcistické osobnosti. Každé z obou dětí prožije naprosto odlišné dětství, což je staví proti sobě, a toto protivenství může trvat až do dospělosti.
Co můžete udělat: Navažte kontakt se svým sourozencem a vysvětlete mu, co jste zjistili. Pokud jste byli oním vyvoleným dítětem, můžete vůči druhému sourozenci cítit odpor za to, že na něj nebyly kladeny takové nároky jako na vás. Pokud jste byli oním ponižovaným dítětem, můžete vůči svému sourozenci cítit odpor proto, že sklízel veškerou slávu a uznání a vám se pak žádného nedostalo. Pochopte, že narcistický člověk staví druhé proti sobě schválně, protože to slouží k ukojení jeho potřeb, a za nic z toho nemůžete vy ani váš sourozenec.
"Extrémně narcističtí lidé milují, když mohou někoho postavit na piedestal - stejně jako si užívají, když ho z něj mohou shodit," říká Malkin. "Dokonalí lidé vás nemohou zklamat, a tak, když si z někoho uděláte modlu - dokonce z vlastního dítěte - nemusíte se bát zklamání nebo zranění. Ponižování a shazování slouží stejnému účelu - od bezcenného a neschopného člověka nemusíte nic očekávat, a tedy ani nebudete zklamáni, když selže."
Nadějí pro tyto sourozence je podle Beharyové jejich opětovné sjednocení prostřednictvím sdílení svých zážitků a uvědomění si, že oba trpěli kvůli narcistickému rodiči. Mohou mezi sebou nakonec pocítit velmi silné pouto, protože oba si prošli různými způsoby týrání.
* * *
4. Mívali jste pocit, že jste pro svého rodiče spíše partner než jejich dítě.
Ne všichni narcisté se projevují svou tvrdou a drzou povahou. Někteří z nich vyžadují pozornost tím, že si hrají na oběť a zveličují své problémy dalece za problémy všech ostatních. Mohou také manipulovat s druhými lidmi a ovládat jejich chování a činy vyhrožováním, že si ublíží, když něco nebude po jejich.
Lidé, kteří vyrůstali s tímto druhem narcistického rodiče, mohli strávit i celé své dětství hašením jednoho ohně za druhým nebo neustálou snahou udržovat klid, aby se nikomu nic nestalo. Někteří klienti terapeutky Beharyové uvádějí, že se cítili být spíše manžely svých matek než jejich syny, a toto břemeno znamenalo, že poskytovali mnohem větší emocionální oporu svému rodiči než rodič jim. Jiní strávili celý život tím, že se snažili předcházet všemi možnými způsoby tomu, aby se jejich otec naštval. V takto dramatickém prostředí jsou děti nuceny naučit se ho zvládat. A aby toho byly schopny, musely se vzdát mnohých svých vlastních přirozených dětských potřeb.
Co můžete udělat: Dopřejte si čas na to, abyste uznali to malé dítě, které je stále uvnitř vás, a ptejte se ho, co by chtělo a co potřebuje. Velmi doporučovaná je přitom představivost - můžete si k tomu pomoci fotkami ze svého dětství. Uznejte a uvědomte si emocionální potřeby, které ve vás zůstaly nenaplněny. Dítě uvnitř vás stále trpí a potřebuje někoho, kdo by se o něj postaral. Potřebuje cítit, že už je všechno v pořádku. A také si potřebuje uvědomit, že i ono má svá práva.
* * *
5. Svou cenu zakládáte výhradně na tom, čeho jste dosáhli.
Některé děti narcistů docházejí k závěru, že jediný způsob, jak uspět v tomto světě, je dělat to, co dělá jejich rodič, a odvozují svou vlastní cenu od toho, čeho dosáhli, jak působí na druhé a jak jsou produktivní. Přestože nemusejí trpět nebezpečně nízkým sebevědomím ani přehnaným strachem ze zahanbení jako skuteční narcisté, některé jejich dospělé děti mohou přejímat chování jako workoholismus, neboť to, co prezentují a jak vystupují, je jediný způsob, jakým se naučily určovat svou hodnotu. V tomto ohledu jsou podobní narcistům, ovšem děti narcistů jsou v porovnání s nimi více ponořené do sebe a mají větší odstup.
Co můžete udělat: Pokuste se soucítit se svým rodičem. Nemusíte ho litovat, může vám však pomoci vcítit se do emocí a následných rozhodnutí druhého člověka, abyste pochopili jeho myšlenky a volby, i když s nimi nesouhlasíte. Terapeutka Beharyová díky své práci s narcisty pochopila, že i oni často silně trpí, protože nezdravé taktiky přežití, které si osvojili jako děti, se jim v dospělosti vrací nazpět.
Přestože někteří výzkumníci věří, že může být biologicky předurčeno, kteří lidé budou vůči narcismu zranitelnější, jiní se shodují na tom, že osobnostní poruchy pramení ze směsi různých vlivů, které zahrnují například krutou kritiku nebo nadměrnou chválu v dětství - v důsledku těchto vlivů jsou pak děti nuceny k tomu, aby schovávaly své nízké sebevědomí za masku silné, dokonalé persony. Tyto děti pak také mívají neobvyklou potřebu chvály, uznání, obdivu a lichocení, aby se cítily normální. Což je však také zároveň činí extrémně zranitelnými vůči sebemenší kritice.
Beharyová říká: "Lidé jistě řeknou, že jsem na narcisty příliš jemná. Já je však nezbavuji odpovědnosti za to, jak se chovali nebo chovají. Pouze je neobviňuji za to, jak byli vytvořeni. I když však nemohou za to, co prožili, je výhradně jejich zodpovědností - nikoli jejich dětí - aby s tím něco udělali."
* * *
6. Nejste si vědomi sebe samých, svých přání, potřeb nebo cílů.
Hlavním rysem narcismu je grandióznost: myšlenky a pocity nadřazenosti vůči druhým - a to i tehdy, když dotyčný člověk ničeho nedosáhl a nemá to čím podložit. Narcističtí rodiče se mohou vidět jako elitu, avšak pokud nedosáhli určité úrovně úspěchu, mohou si toto nenaplnění kompenzovat prostřednictvím životů svých dětí.
Mnohé děti narcistických rodičů říkají: "Vůbec netuším, jak jsem se vlastně dostal/a k této kariéře, protože jsem nikdy nevěděl/a, co vlastně chci." Nebo: "Vždycky jsem měla pocit, že jsem spíš odrazem své matky než svou vlastní individuální osobností."
Co můžete udělat: Omezte nebo přerušte kontakt s rodičem, který s vámi manipuluje a/nebo vás zneužívá. Ne všichni narcističtí rodiče své děti zneužívají, ale někteří extrémně narcističtí mohou své děti zanechat s pocitem, že nejsou ničím víc než jen fasádou svých rodičů. A tou nejbezpečnější věcí, kterou mohou tyto děti v dospělosti udělat, je nevystavovat se těmto škodlivým vztahům, obzvláště tehdy, když rodiče nemají vůbec pocit, že by se měli za něco omluvit.
Malkin uvádí tři znaky, při kterých by mělo dospělé dítě narcistických rodičů zvážit omezení nebo úplné přerušení kontaktu: zneužívání, popírání a psychopatologie. Nikdo by neměl trpět citové, ani fyzické zneužívání, a pokud rodiče nejsou schopni uznat, že mají problém, jen těžko se na situaci něco změní. Psychopatologie, která v tomto případě bude mít formu nadlehčujících lží a bezstarostné manipulace, vypovídá o tom, že tito rodiče nejsou schopni soucítit s druhými, nebo jim dokonce úplně chybí svědomí.
Ti, kdo zneužívají druhé, jsou za toto své zneužívání stoprocentně odpovědní a jen oni ho mohou zastavit. Dokud se tak nestane, nebude kontakt s nimi bezpečný.
* * *
zdroj: https://www.huffpost.com/entry/6-ways-to-know-you-were-raised-by-narcissists_n_5616b091e4b0082030a18f72
překlad: Magda Techetová
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.