Ne každý je schopen vidět vaši hodnotu

Uvědomění si, že ne každý si bude vážit toho, co pro něj děláte, je dost možná jednou z nejbolestivějších, ale i nejdůležitějších lekcí, které se vaše srdce potřebuje naučit. Vnímáte to jako obrovskou nespravedlnost. Můžete se pro druhého přetrhnout, obětovat své nejcennější zdroje - svůj čas, energii nebo své vlastní štěstí - abyste pro něj mohli být bezpečným útočištěm a pomoci mu nebo jí život trochu ulehčit. A přese všechno toto bezbřehé odevzdání si někteří lidé prostě neuvědomují vaši hodnotu. 

Tato bolestná dynamika vyvstává, neboť ne každý vidí štědrost očima vděčnosti. Pro některé lidi je vaše nekonečná laskavost mylně vykládána jako slabost; jako otevřená pozvánka k braní bez jakéhokoli opětování. Jiní zase díky vaší pravidelné podpoře začnou automaticky očekávat, že budete pro ně dělat první poslední i nadále, a budou si to nárokovat jako své právo. Dostavuje se vyčerpání, protože jedete s prázdnou nádrží a uvědomujete si, že vaše vnitřní hojnost se pro někoho stala nekonečným a samozřejmým zdrojem. 

Avšak právě v tomto okamžiku spočívá hlubší moudrost, kterou potřebujete ke své vlastní sebezáchově. Být dobrý člověk neznamená dovolovat druhým, aby vás obírali o všechno, co máte, a laskavost by nikdy neměla být synonymem pro sebeopuštění. Cestou k upřímné a udržitelné dobrotě je rovnováha. Je to o svobodném a nádherném dávání, to ano, ale zároveň i o věrné a nekompromisní ochraně svého srdce a posvátné ekonomice vaší energie.  

Důležitý bod zvratu přichází v momentě, kdy se zastavíte, opravdu se zhluboka nadechnete a podíváte se na své vztahy s hlubokou a upřímnou otázkou: "Kdo je tady pro mě opravdu rád a kdo je tu pro mě jen tehdy, když chce něco ode mě?"

Jakmile si uvědomíte rozdíly, celý váš svět projde důležitým přerodem. Zastavíte vyčerpávající cyklus přehnaného vysvětlování, vydávání se za své hranice a přílišné péče o ty, kdo si na vás ani nevzpomenou, dokud se jednoho dne nepřestanete snažit. Tento odstup neznamená být chadní; je to obnovení a osvojení si nezbytné sebeúcty. Tato sebeúcta umožní druhým hrdě čelit následkům jejich jednostranného přístupu a vám poskytuje dar míru. 

Buďte i nadále laskaví, neboť je to jeden z vašich nejkrásnějších vlastností, ale nechte svou laskavost doprovázet moudrostí. Milujte hluboce, neboť je to podstata života, ale nikdy ne za cenu ztráty sebe samých. 
Věnujte se těm, kdo vám nazpět odráží vaše světlo, a s milostí propusťte ty, kdo se vám ozvou, jen když od vás něco chtějí. Ne každý si zaslouží neocenitelný dar vaší energie a uvědomění si této pravdy je jednou z nejvyšších forem sebelásky, kterou můžete praktikovat.

- Mitra Shahidi

* * *

překlad: Magda Techetová