Touha po bohatství je zcela pochopitelná. S bohatstvím si
spojujeme krásu, bezpečí, štěstí a radost. Ten, kdo je bohatý, má
zdánlivě více ze života. Je obdivován, těší se úctě a uznání, vlastní
přemíru všeho a jeho život probíhá s jakousi určitou lehkostí, na hony
vzdálen existenčním potížím. Bohatství, jak se zdá, nám nejenom ulehčuje
život, ale pro mnoho lidí teprve s bohatstvím začíná život, který stojí
za to žít.
Proč ale takové množství lidí přesto
nedokáže žít bohatším životem? Peníze představují jen směnný prostředek,
je to oběživo, tedy vlastně něco, co bychom si mohli bez nějakých
obtíží přát. A přesto to mnohým z nás činí velké problémy. Proč tomu tak
je?
* * *
Chudoba je pouze blud v našich myšlenkách.
Zásadní
příčinou úspěchu nebo ztroskotání je často jen jedna jediná myšlenka.
Buď věříme, že: "Peníze si zasloužím", nebo: "Peníze si nezasloužím".
"Samozřejmě, že si je zasloužím!" vykřikne teď spousta z vás. A máte
naprostou pravdu. Každý z nás má právo na zdraví, blahobyt, štěstí a
bohatství. Být bohatý je přirozený stav, kterého můžeme dosáhnout bez
špatného svědomí nebo morálních pochybností. Chtít vést úspěšný život je
přirozené. Koneckonců svou chudobou nikomu neposloužíme. Nikomu se díky
tomu nepovede lépe nebo hůře. Proč bychom se tedy měli neustále
omezovat a pohybovat se na hranici životního minima? Přání si bohatství
je proto zcela v pořádku. Chceme se přece duševně a duchovně rozvíjet.
To nicméně nejde, musíme-li neustále myslet na to, jak zaplatit nájem za
byt, jak vyjít s penězi na jídlo a jak dokázat zaplatit ještě další
věci.
Přát si peníze je docela jednoduché. Člověk si může
dokonce přát přesnou částku. Proč to tedy nefunguje u všech lidí?
Odpověď na tuto otázku je často nadmíru snadná.
Každý z nás si zaslouží peníze, připustíme to ale sami sobě?
Řekněte
si několikrát za sebou: "Mám nárok na to, abych byl/a bohatý/á" a
pozorujte, zda se ve vás o slovo nepříhlásí pár nenápadných myšlenek
odporu.
Většina lidí totiž nevěří tomu, že by si peníze
opravdu mohli zasloužit. Mnoho z nás nevyrůstalo s penězi a ještě pořád
si pamatujeme na dobu, kdy panoval nedostatek. Proto v sobě máme hluboce
zakořeněné utkvělé představy chudoby, které zpravidla brání, aby do
našeho života pronikla hojnost peněz. Mnozí lidé mají - aniž by to
věděli - k penězům velmi rozpolcený vztah. Peníze sice potřebujeme, ale
nepovažujeme je za opravdu pozitivní věc.
Mnoho lidí si rovněž
myslí, že usilovat o peníze je nemorální, neslučuje se to s jejich
náboženstvím nebo je to zcela egoistické. Dokud jsme ale o takových
věcech přesvědčeni, peníze do našeho života nevstoupí. Takto příliv
peněz dokonce vyloženě odvracíme.
Peníze nejsou nic jiného než prostředek směny.
Peníze jsou zcela neutrální.
Peníze se "chovají" vždy jen podle toho, jak s nimi zacházíme my.
Celá
věc je ve svém principu jednoduchá: Jestliže peníze pokládáme za
pozitivní věc, budeme je vlastnit v hojném množství. Jestliže je
proklínáme, budou se nám vyhýbat, i když si myslíme, že nutně
potřebujeme.
Jestliže ve vašem případě přání si peněz nefunguje, přečtěte si
následující věty a posuďte, které z nich by se mohly hodit i na vás.
- Peníze přicházejí vždy jen k těm bohatým.
- Ten, kdo má peníze, určitě šel přes mrtvoly.
- Bohatý člověk je vždy jen vykořisťovatel.
- Mít hodně peněz je nemorální.
- Dokud se jiným špatně daří, nemůže se mně dařit dobře.
- Peníze člověk vydělá jen tvrdou prací.
- Peníze kazí charakter.
- Peníze vyvolávají závislost.
- Od té doby, co zbohatl, změnil se k horšímu.
- Chudí lidé jsou šťastnější než bohatí.
- Proti chudobě nejsou žádné morální námitky.
- Peníze probouzejí chamtivost.
- Peníze jsou ďáblův vynález, aby s jejich pomocí mohl manipulovat s lidmi.
- Bohatí lidé si vše přihrávají mezi sebou, chudí lidé nemají vůbec žádné šance.
Věříme-li
jen v jednu nebo dvě takovéto věty, nebudou peníze v našem životě nikdy
příliš vítány. Lidé, kteří takovéto věty říkají nebo si je myslí,
většinou při bližším prozkoumání sami moc peněz nemají a nežijí v
dostatku.
Proč tomu tak je?
Za těmito myšlenkami se
podprahově vždy nachází také nepřejícnost a závist. Člověk to ostatním
nepřeje. A když člověk někomu něco nepřeje nebo mu to závidí, pak se
zámožností, tedy stavem, kterého by sám rád dosáhl, spojuje negativní
myšlenky. Nepřejícnost a závist znemožňují vysněné bohatství.
- Proto mluvte o lidech, kteří mají peníze, jen v dobrém. Konečně, chcete být přece sami mezi nimi.
- Zvykněte si na myšlenku, že i vy sami máte peníze. Nejlépe se vám to podaří, když budete mít radost z bohatství druhých, protože tak se rychle přesunete do pocitu radosti z blahobytu.
- Na blahobyt jiných lidí pohlížejte jako na vlastní cíl, o který stojí za to usilovat, a proto o nich nepronášejte nic negativního. V opačném případě se budete od svého přání stále více vzdalovat, v podstatě totiž své přání odsuzujete. Přejete si sice bohatství, ale zároveň ho odsuzujete, protože blahobyt podle vašeho mínění není nikdy bez poskvrny.
Člověk ztrácí to, čeho si neváží.
Zpravidla
se v našem každodenním životě objevují ještě další vžité představy a
jejich afirmace, které rádi téměř denně vyslovujeme:
- Jsem na mizině.
- Nikdy nepřijdu k penězům.
- Stav mého účtu v bance je většinou mizerný.
- Jsem v úpadku.
- Nedokážu zaplatit nájem.
- Jsem outsider.
- Nemůžu si to dovolit.
- Svět je stále horší.
- Nechci být nemajetný.
- Nikdy to nedokážu.
- Nemám peníze.
- Jsem chudý.
- Mám vždycky smůlu.
- Když to půjde takhle dál, skončím na ulici.
- Nikdy nic nevyhraji.
- Neumím hospodařit s penězi.
To
všechno jsou pro Universum "afirmace k vytlačení peněz z našeho života a
upevnění chudoby a nedostatku". Většinou si vůbec neuvědomujeme, že si
takovéto věty neustále myslíme a vyslovujeme je.
Nezřídka
začínají lidé na mých přednáškách své otázky týkající se pěněz
následovně: "Nemám peníze. Nikdy jsem žádné neměl. A když nějaké mám,
vždycky hned zmizí. A tak to jde pořád. Většinu času jsem na mizině. Co
proti tomu můžu dělat?"
Velmi často tedy lidé chtějí vědět,
jak mohou něco ve svém životě změnit, ale nejprve manifestují zcela
mocně svůj nepříjemný stav tím, že o něm znovu a znovu mluví. Tyto
negativní afirmace působí na naše přání velmi silně. Proto se dobře
zamyslete nad tím, které negativní myšlenky ohledně peněz chováte,
protože se stávají vaší skutečností.
Naštěstí může člověk
vyslanou negativní energii zpětně neutralizovat. Nejúčinněji se to dá
udělat tak, že se člověk naladí pozitivně, čímž negativním myšlenkám
odebere energii. Chceme-li se tedy zbavit všech svých negativních
přesvědčení o sobě samých a o penězích, soustřeďme se na to, čeho chceme
dosáhnout.
* * *
- z knihy Prostě si to přejte, a to s lehkostí; Pierre Franckh
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.