Zdravotní problémy týkající se sedmého emočního centra

SEDMÉ EMOČNÍ CENTRUM - CHRONICKÉ A DEGENERATIVNÍ PORUCHY A ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ NEMOCI

Sedmé emoční centrum se od ostatních center poněkud liší, neboť onemocnění, která spadají do tohoto centra, jsou často ta, jež vzniknou v rámci jiných emočních center, ale vyvinou se až do extrému. Například onemocnění prsou spadají do čtvrtého emočního centra, avšak rakovina prsu, která může ohrožovat život, spadá jak do čtvrtého, tak do sedmého emočního centra. A to platí pro všechna onemocnění, z nichž se stanou onemocnění chronická nebo onemocnění ohrožující život - je tedy zahrnuta ta nejširší škála onemocnění od nadváhy po nemoci imunitního systému.

Uzdravení nemocí v rámci sedmého emočního centra závisí na tom, zda je člověk schopen překonat celoživotní pocity beznaděje a zoufalství. Závisí na tom, zda je člověk schopen najít smysl života a zároveň spojení s duchovnem. Pokud jste přesvědčení o tom, že jste bezmocní nebo jste ztratili spojení s něčím větším, než jste vy sami - ať je to Bůh, nebo nějaká jiná vyšší síla - můžete mít problém v rámci sedmého emočního centra. Choroby, které přímo ohrožují život nebo které se vyvíjejí degenerativně, mohou být signálem vašeho těla, které vám chce říci, že nastal čas přehodnotit smysl svého života, oprostit se od hněvu a zášti, které v sobě nosíte, a navázat spojení s vyšší mocí. Pro zdravý život je nezbytné uvědomit si, že váš život je řízen jak prozřetelností, tak vámi samými.

K negativním myšlenkám a chování spojenému s chronickými a degenerativními nemocemi a rakovinou patří strach, obavy, pocit beznaděje a pocit, že nejste dost dobří. Uvědomit si, jaké myšlenky a chování stojí za vaší nemocí nebo vašimi zhoršujícími se příznaky, neznamená uvalit na sebe za něco vinu. Vy sami jste si tuto nemoc nezpůsobili. K rozvoji každé nemoci dochází kvůli několika faktorům, jako je strava, prostředí a genetika. Každá nemoc však může být těžší, nebo se může naopak zlepšit v závislosti na vašich emocích. Cílem je tedy změnit svoje myšlenky a chování tak, aby vedly ke zdraví, a to pomocí každodenního praktikování Louisiných typů afirmací. To vám pomůže spojit vaši pozemskou mysl s vyšší mocí a uzdravit vás.

AFIRMACE A VĚDA V RÁMCI SEDMÉHO EMOČNÍHO CENTRA

Co se týče sedmého emočního centra, Louisina teorie afirmací se zabývá emocemi spojenými s chorobami ohrožujícími život, jako je rakovina, amyotrofická laterální skleróza (ALS, známější jako Lou Gehringova choroba) a další degenerativní poruchy. Louise považuje tyto choroby za příznak stagnace - ať se jedná o práci, manželství nebo život všeobecně. Myšlenkové pochody v rámci sedmého emočního centra spojené s rakovinou, chronickými onemocněními nebo degenerativními poruchami mají často co do činění s pocity odmítání úspěchu a celkově neochotou věřit tomu, že za něco stojíte.

Co nám tedy věda může říci o spojitosti mezi myslí a tělem a život ohrožujícími chorobami v rámci sedmého emočního centra?

Je dokázáno, že historicky existuje jistý typ emocí, který doprovází osoby s chronickými onemocněními nebo chorobami ohrožujícími život. Tak například studie ukazují, že lidé s degenerativními nemocemi se často potýkají s depresemi, pocity beznaděje a úzkosti spojenými se ztrátou někoho nebo něčeho blízkého v jejich životě, něčeho, co dávalo jejich životu smysl. Zatímco tyto emoce mohou zvyšovat riziko chronických onemocnění všeobecně, jedna studie ukázala, že tyto pocity jsou přímo spojeny s roztroušenou sklerózou. Ztráta vztahu smrtí partnera nebo kvůli nevěře partnera - to vše může prokazatelně uspíšit vývoj roztroušené sklerózy.

Smrt milované osoby nebo jiná velká ztráta vede často k tomu, že si pak člověk najednou položí otázku, co je nadále smyslem jeho života. Jiná studie nicméně ukázala, že lidé, kteří nebyli schopni nalézt tento další smysl života - nezískali oporu například v novém vztahu, nenašli si koníčka nebo naplňující práci - poté, co se dozvěděli, že mají roztroušenou sklerózu, na tom byli hůře.

Studie rovněž ukázaly, že rychlost vývoje onemocnění nebo dokonce ústup neurodegenerativních onemocnění, jako je ALS, může být ovlivněna tím, jak jsme schopni zvládat stres a v těžkých životních situacích umět nalézt něco, co dá životu nový smysl. Významná studie Evelyn McDonaldové zabývající se ALS ukázala, že lidé, kteří měli opravdový smysl života, věřili, že mohou změnit svůj život a psychologicky na tom byli velmi dobře, žili po stanovení diagnózy v průměru čtyři roky, zatímco ti, kteří toto postrádali, žili pouze jeden rok. Tato studie, publikovaná v časopise Archives of Neurology, vzbudila v oboru medicíny takový ohlas, že se díky ní změnil náhled na diagnostikování a kategorizaci ALS. Předtím, než byla tato studie publikována, nebyla pacientům s ALS dávána příliš velká šance. Očividně je tedy možné pracovat na zdraví svého těla a změnit svůj život, i když čelíme smrtelnému degenerativnímu onemocnění.

Lidé, které "skolí" chronická nebo život ohrožující nemoc, jako je roztroušená skleróza, ALS nebo rakovina, trpí často velkou depresí nebo jsou chronicky úzkostní a pociťují zlost na nějaké trauma v minulosti, které je stále trápí, ať se jedná o těžký rozvod, smrt dítěte nebo nějakou jinou životní tragédii. A je zřejmé, že efektivní řešení těchto emocí, ať jde o úzkost, smutek nebo frustraci, může výrazně dopomoci k uspokojivým výsledkům, a to i v průběhu léčení rakoviny. Jedna studie zabývající se muži před a po operaci rakoviny prostaty ukázala jasný rozdíl mezi skupinou, která podstoupila jen podpůrnou terapii a mezi skupinou, která praktikovala všechny techniky řízené představivostí a redukce stresu. Členové druhé skupiny vykázali lepší parametry, co se týče imunitního systému, a po operaci se zotavili rychleji. To dokazuje, že pokud jsme schopni pojmenovat a řešit svůj stres, změnit negativní myšlenkové pochody pomocí afirmací, řízené představivosti nebo jiných prostředků a využít všech možných lékařských prostředků, je možné se uzdravit a žít plnohodnotným životem, který pro nás má smysl.

CHRONICKÉ A DEGENERATIVNÍ PORUCHY

Lidé, kteří jsou náchylní k chronickým a degenerativním onemocněním, jako je fibromyalgie, lymská borelióza nebo ALS, jsou jedinci, kteří se neustále pokoušejí mít svůj osud pod kontrolou. Často mají před sebou řadu životních cílů - mít úspěšnou kariéru, vydělat hodně peněz, zhubnout nebo vytvořit si ideální rodinný život - a těmto cílům vše podřizují. Nicméně je pravděpodobné, že nepočítají s možností zásahu prozřetelnosti. Bohužel je to tak, že pokud život žijete přesně podle svých plánů - a není dovoleno se od nich odchýlit - vesmír vám nejspíš připraví nějaké nečekané překvapení. Abychom byli schopni překonat ten tíživý pocit bezmoci, který se často dostavuje ve chvíli, kdy přijde nějaká taková nečekaná událost, je důležité, abychom si vypěstovali zdravou rovnováhu mezi tím, co chceme v životě dokázat, s vědomím, že nám prozřetelnost může nachystat něco nečekaného.

Louise je přesvědčena, že základní příčinou nerovnováhy mezi záležitostmi osobními a duchovními je naprosté odmítání změnit zavedený způsob myšlení; neschopnost oprostit se od starých bolestných zážitků, zášti, myšlenkových pochodů a přesvědčení; a neschopnost věřit v sebe sama.

Chronická onemocnění všeobecně jsou spojena s odmítáním se změnit, a to ze strachu z budoucnosti. Schopnost změnit se navzdory strachu vám pomohou získat afirmace: "Jsem ochoten se změnit a růst. Vytvářím nyní bezpečnou a novou budoucnost."

Vezmeme-li si některá degenerativní onemocnění, můžeme pozorovat podobné pocity strachu. Lidé s ALS jsou často velmi schopní, v nitru jsou však přesvědčeni o tom, že jsou vlastně k ničemu a všechny tak jen podvádějí. A žijí s neustálým pocitem strachu, že "na to někdo přijde". Jsou hluboce přesvědčeni o tom, že nejsou dost dobří, a čím větší mají úspěch, tím přísnější jsou sami na sebe. Uvědomte si, jak schopní a talentovaní jste, pomocí afirmací: "Já vím, že jsem člověk, který za něco stojí. Je v pořádku, abych měl úspěchy. Život mě miluje."

AIDS je rovněž spojováno s podobnými myšlenkovými pochody, jako je pocit bezbrannosti, bezmoci a samoty. S těmito pocity můžete bojovat pomocí afirmaci: "Jsem součástí celého vesmíru. Jsem důležitý a milovaný samotným Životem. Mám dost sil a schopností. Mám rád sám sebe právě takového, jaký jsem." Pokud jste se dozvěděli, že je vaše nemoc nevyléčitelná, dodat si naděje lze pomocí afirmací: "Zázraky se dějí každý den. Ponořím se do sebe, zbavím se té příčiny, která to celé způsobila a přijmu onu zázračnou moc Prozřetelnosti. A věřím, že se vše v dobré obrátí!"

Změna myšlenkových pochodů je pro úspěšné léčení nemocí v rámci sedmého emočního centra tím nejvýznamnějším faktorem. Jakmile začnete přecházet z negativních myšlenek k vytváření těch pozitivních, je rovněž důležité zamyslet se nad svým vztahem k mystickému světu a uvědomit si, že smysl lidského života není něco, co se bude dít dle vašeho přesně stanoveného plánu. Váš stav, který podstatně změnil váš život, vám, pokud se tomu nebudete bránit, může pomoci zamyslet se nad tím, co je skutečně smyslem vašeho života. A nevolejte na pomoc pouze svoji logiku. Přijměte tu skutečnost, že rádcem ve vašem úsilí se může stát i vyšší síla, a zkuste začít vnímat moudrost, která je s ní neodmyslitelně spjata. Začnete-li věřit vyšší síle, která stojí nad vámi, budete se moci zbavit strachu a bezmoci, které se dostavují, když máte pocit, že váš život je vzhůru nohama.

ONEMOCNĚNÍ OHROŽUJÍCÍ ŽIVOT

Lidé náchylní k nemocem ohrožujícím život se často po velmi dlouhou dobu cítili v životě bezmocní - a to dlouhou dobu předtím, než skutečně onemocněli. Věří tomu, že vše, co se v jejich životě stane, je hříčkou osudu. Jsou bezmocní a neschopní svůj život zlepšit, a tak čekají a čekají a doufají, že se to nějak v dobré obrátí. Ale nestane se tak.

Léčba onemocnění ohrožujícího život se liší od každého případu; můžeme však sledovat řetězce podobných typů chování a myšlenkových pochodů, které mohou vývoj nemoci podporovat. Poté, co je společně s lékařem nastavena adekvátní léčba, je důležité do vašeho léčebného plánu zahrnout i používání intuice a afirmací. A vzhledem k tomu, že choroby ohrožující život mají původ ve špatném zdravotním stavu orgánů jiného emočního centra, je třeba změnit myšlenkové pochody spojené s oběma centry. Např. pacientka s rakovinou prsu má tendenci starat se o ostatní, ale zároveň v sobě nést hlubokou bolest a dlouhodobou zášť. Oprostit se od těchto myšlenek pomohou afirmace určené pro onemocnění prsou ("Také na mně záleží. To, jak se cítím já sama, hraje také roli. Nyní o sebe pečuji s láskou a radostí. Rozumím tomu, že ostatní mají právo dělat si, co sami uznají za vhodné. Jsme všichni v bezpečí a svobodní.") a afirmace určené pro onemocnění rakovinou ("S radostí odpustím minulosti a oprostím se od ní. Chci, aby můj svět byl naplněn radostí. Mám rád sám sebe takového, jaký jsem.")

Co se týká způsobů chování, které mohou mít vliv na vývoj vaší nemoci, je třeba získat adekvátní kontrolu nad svým životem. Je důležité, abyste si uvědomili, že i když se váš život řízen prozřetelností, neznamená to, že řídí naprosto vše. Je nutné, abyste určité záležitosti vzali do svých otěží. A můžete tak spoluvytvářet svůj svět.

Onemocnění sedmého emočního centra patří mezi ta nejtěžší, co se týká fyzické a psychické stránky. Pokud jste onemocněli chronickou, degenerativní nebo život ohrožující nemocí, budete muset čelit mnoha situacím, kterým jste doposud vystaveni nebyli. Možná se budete zabývat otázkou smrtelnosti člověka a budete se ptát: "Co je smyslem mého života?" nebo "Jak mohu niterně přijmout moc vyšší síly?" Jak se vypořádáte s těmito nelehkými otázkami, bude mít přímý vliv na délku vašeho dalšího života a na váš zdravotní stav a vaše emoce.

Dosáhnout zdraví a udržet si ho v rámci sedmého emočního centra lze tak, že budete hledat smysl vašeho života, posílíte svoji víru a budete usilovat o to, abyste se neustále učili něčemu novému a změnili se. Jestliže negativní myšlenka spojená s chronickými a degenerativními onemocněními, jako například rakovina, zní: "Proč zrovna já?", pak afirmace jsou následující: "Jsem spojen s vesmírem, bojuji s emocionálními konflikty a nacházím pokojná rozřešení. Naslouchám své intuici a zároveň se pokouším vnímat moudrost vyšší moci."

Přežil jsem a žiji dál. Vše je tak, jak má být.

* * *

- z knihy Vše je tak, jak má být; Louise L. Hay a MUDr. Mona Lisa Schulz