Nejlepší přátelé člověka - navěky

Stejně jako naše duše, ani duše našich zvířátek nikdy neumírají. Často po smrti zůstávají po našem boku. Běžně vídám vedle svých klientů kočky a psy a vím, že svým pánům poskytují stejnou lásku a společnost jako v době, kdy byli naživu. Člověk si nemusí přítomnost svého zemřelého mazlíčka uvědomovat, ale na úrovni duše víme, že je náš pes nebo kočka nablízku. Blízkost našeho zvířátka nám prospívá, neboť nás obaluje další vrstvou láskyplné energie, která plní stejnou funkci jako vodní příkop pod hradem nebo nárazník u auta.

Jednoho dne jsem po svém vystoupení v ranní rozhlasové show East Coast vešla do tamní společenské místnosti a uviděla v křesle asi tak čtyřicetiletého muže. Nad jeho pravým ramenem jsem spatřila barevného, trojrozměrného kokršpaněla, jehož nakloněné tělíčko připomínalo onen starý obraz krávy přeskakující měsíc. Většinou, pokud se někdo nezeptá, si nechávám své duchovní vize pro sebe. Ale z nějakého důvodu jsem se toho muže neomaleně zeptala: "Nepřišel jste nedávno o pejska?" Jeho žena, která byla také ve společenské místnosti, se ke mně v odpověď na mou otázku okamžitě rozeběhla.

Dozvěděla jsem se, že jejich milovaný pes nedávno zemřel a byla jsem svědkem dojemného opětovného shledání. Pejsek mi ukazoval, jak si se svou rodinou hrál a skákal v hromadách barevného podzimního listí. Muž i jeho žena s nostalgií vzpomínali na tyto společné prožité chvíle.
"Řekl jsem svému pejskovi, že budeme vždycky spolu." svěřil se mi muž.
Oni jsou opravdu spolu,  pomyslela jsem si. Opravdu jsou.

* * *

- z knihy Léčení s anděly, Doreen Virtue