Promluva Roberta Reevese o jeho týdnech bolesti

Tyto poslední týdny jste si asi všimli, že jsem nebyl na Facebooku, ani jsem nepřidal žádné karetní výklady. To proto, že jsem prožil několik silných týdnů, které obnášely i vyslechnutí slov "Mohl jste umřít".

Nechte mě začít od začátku a prosím vězte, že když tohle píšu, procházím uzdravením, jsem šťastný a je mi dobře! Všechno je již v pořádku a chtěl bych se s vámi podělit o to, co se dělo.

Před pár týdny jsem začal pociťovat bolest. Procházela mými boky a přední částí mého trupu. Obvykle žádné bolesti nemám (kromě případů, kdy to přeženu v tělocvičně), ale tyto bolesti začaly být hodně silné. Má intuice mi říkala, že něco není úplně v pořádku. Věděl jsem, že musím jít k někomu na prohlídku. Navíc jsem byl spoluautorem knihy Život bez bolesti, kde jsme hovořili o duchovních a přírodních řešeních na nepříjemnou bolest! A tak jsem věděl, že tato bolest je odlišná.

Bolest byla tak těžká, že jsem mohl jen stěží dýchat. Jen těžce jsem lapal po dechu a bez ohledu na to, jak jsem se posadil nebo postavil, nebo jak jsem ležel, bolest se nijak nezmenšovala. A tak jsem v pondělí ráno zavolal svému lékaři a objednal se na kontrolu.

Po několika testech mi diagnostikoval tři vyhřezlé ploténky v mé bederní páteři. Kvůli tomu jsem pak dostal silné prášky proti bolesti. Nechtěl jsem je brát, ale byla to ta jediná věc, která mi poskytla úlevu. Už jsem z toho skoro brečel a sotva jsem se hýbal. A tak každé čtyři hodiny se mi bolest vracela v plné síle a já si bral další léky.

Bolest se však nijak nezlepšovala - ve skutečnosti se zdála být čím dál horší. Vypadalo to jako něco víc než jen bolest zad, zvlášť když jsem přímo v zádech žádnou bolest necítil!

Nemohl jsem spát, a tak jsme uprostřed noci jeli na pohotovost. Dali mi něco proti bolesti a poslali mě domů. Během dalšího týdne jsem tam skončil ještě dvakrát, stále v hrozných bolestech. Dali mi další léky a nechali mě jít.

Nakonec, další noc plnou těžké bolesti, jsem skončil zpátky v nemocnici počtvrté. Lékaři mi dávali každé dvě hodiny morfium, aby zmírnili mou bolest, ale ani tak bolest nezmizela. Tentokrát jsem však měl štěstí, protože mě prohlédl chirurg, který mi udělal hlubší vyšetření.

Udělali mi nějaké krevní testy a zjistili, že jeden z výsledků byl 500krát vyšší, než by měl být. Bylo naprosto zřejmé, že se děje něco více, než jen vyhřezlé ploténky. Přijali mě na oddělení a udělali mi další testy, než se zjistilo, že jsem měl zánět slepého střeva... a že moje slepé střevo prasklo.

Prasklé slepé střevo je život ohrožující stav. Těžká bolest, kterou jsem zažíval, pocházela z nebezpečné infekce, kterou způsobilo prasknutí slepého střeva. Kdybych konečně nedostal řádnou péči, už bych tu možná nebyl, abych vám to napsal. Byla to děsivá těžká zkouška, která ve mně vyvolala mnoho myšlenek i emocí. Ležel jsem týden v nemocnici na antibiotikách a bolest konečně začala ustupovat. Je zajímavé, že když slepé střevo praskne, tak ho nevyoperovávají. Čekají, dokud se věci nezklidní, a teprve pak ho odstraní.

Během celého tohoto času jsem volal na pomoc své anděly, modlil jsem se za uzdravení, a také jsem měl milující podporu své rodiny, svých milovaných blízkých a přátel. Můj stav byl ze začátku velice zlý, ale uzdravil jsem se poměrně rychle. Lékaři i zdravotní sestřičky říkali, že jsou překvapeni tím, jak rychle mé tělo odpovídá na léčbu a jak dramaticky jsem se během jediného týdne zlepšil. Nepochyboval jsem o tom, že to všechno bylo díky pozitivní energii stejně jako díky skutečnosti, že jen zřídkakdy užívám farmakologická léčiva. Mé tělo si nevytvořilo imunitu vůči antibiotikům, a tak antibiotika zabrala extrémně efektivně, když byla potřebná.

Během posledních týdnů jsem se léčil a naslouchal potřebám svého těla. To zahrnovalo spoustu odpočinku (a sledování televize) stejně jako mnoho silných vhledů. Dostal jsem několik neuvěřitelných poselství a vedení, o které s vámi rozhodně brzy podělím. I když to nebylo nijak příjemné, našel jsem v tomto zážitku záblesk. Dokážu nyní nově ocenit tolik věcí a mám nový náhled na život samotný. 

Prosím, vězte, že jsem v pořádku. Léčím se, cítím se lépe a lépe, a jsem moc vděčný za vaši podporu. Než tento příspěvek zakončím, chtěl bych vám předat jeden ze svých vhledů, kterých se mi dostalo během této zkoušky. Jste milováni mnohem více, než si uvědomujete. Ve vašem životě je tolik lidí, kteří vás milují a záleží jim na vás! Já sám jsem byl zahrnutý ohleduplností, zprávami, návštěvami a květinami, které mi lidé posílali. Prosím, uvědomte si, jak šťastní můžete být, že tyto lidi máte.

S velkým požehnáním,

 

Robert