Soudit začínáme pouze tehdy,
když hledíme na tělo, osobnosti či chyby nějakého člověka. Jestliže se
zadíváme ještě dál, až na samou podstatu dotyčného, na jeho dary a na
to, co je na něm hodno lásky, naše odsudky se rozplynou. Když se díváme
na to, čeho si vážíme, naše odsudky nemohou v této konkurenci obstát.
Pokud tuto část dotyčné osoby rozpoznáme a spojíme se s ní, osvobodíme
se, protože odsudek je vždycky dvousečným mečem, kterým útočíme jak na
ostatní, tak na sebe.
* * *
Dnes si vybav někoho, vůči komu máš výhrady. Zavři oči a představ si, že hledíš dál, až za tělo, osobnost či chyby toho člověka, a díváš se na to, čeho si na něm vážíš. Potom upři zrak ještě dál: na jeho dary. A nyní se podívej ještě za ně: až na místo v jeho nitru, kde září světlo. Chviličku se vedle toho světla posaď a všímej si, že zatímco hledíš na světlo ducha té osoby, nemůžeš ji dál soudit. Díky tomu, že vidíš tuto součást dotyčného člověka, osvobozuješ sám sebe.
* * *
- z knihy Jestli to bolí, není to láska; Chuck Spezzano
* * *
Dnes si vybav někoho, vůči komu máš výhrady. Zavři oči a představ si, že hledíš dál, až za tělo, osobnost či chyby toho člověka, a díváš se na to, čeho si na něm vážíš. Potom upři zrak ještě dál: na jeho dary. A nyní se podívej ještě za ně: až na místo v jeho nitru, kde září světlo. Chviličku se vedle toho světla posaď a všímej si, že zatímco hledíš na světlo ducha té osoby, nemůžeš ji dál soudit. Díky tomu, že vidíš tuto součást dotyčného člověka, osvobozuješ sám sebe.
* * *
- z knihy Jestli to bolí, není to láska; Chuck Spezzano
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.