Vlídnost je láska

"Andělé mi řekli, že někdy to, čemu říkáme dobrota, je vlastně láska. Pochopila jsem to lépe o několik let později, když jsem byla jednou s tatínkem na venkově. U řeky, kam jsme často chodili na ryby, byla malá vesnice a já jsem se časem s něterými vesničany seznámila. Byla tam také jedna žena, myslela jsem si tenkrát, že už je stará. Teď si uvědomuji, že asi moc stará nebyla, ale vždycky měla zástěru a nosila trvalou. Připadalo mi, že je věčně nabručená a nikdy jsem u ní neviděla náznak nějaké laskavosti, přestože mi andělé o ní řekli, že je hodná.

Jednou jsem zašla za roh její stodoly do dvora, a najednou jsem viděla, jak se ta žena u vrat stodoly sehnula a sebrala ze země malé koťátko. V té chvíli jsem zahlédla sílu lásky, která od ní proudila ke kotěti. Vypadalo to, jako by se jí otevřelo srdce a všechna láska, která v něm byla zavřená, se náhle vylila. Viděla jsem, že žena má na ruce krev, a pochopila jsem, že kotě je asi nějak poraněné.

Andělé, kteří byli poblíž, mě upozornili: 'Vidíš, my jsme ti to říkali, že je hodná.' A pak ještě dodali: 'Ona nechce, aby to někdo věděl, protože si myslí, že kdyby dala najevo lásku, byla by zranitelná a někdo by jí mohl ublížit, ale když viděla to poraněné kotě, nedokázala zabránit tomu, aby se ta láska, kterou má uvnitř, nevylila ven.' Jen to andělé dořekli, žena si mě všimla a obořila se na mě: 'Co tady děláš?' Na její otázku jsem nic neodpověděla, ale šla jsem k ní a zeptala jsem se, co je tomu koťátku.
Podívala se na kotě trochu pohrdavě a řekla: 'Já ho chci jen ošetřit, ale to by udělal každý, když vidí poraněné zvíře.' Schválně snižovala svoje city; ale andělé mi řekli, že vlídnost je láska.

Je důležité, abychom si všichni uvědomili, že vlídnost je láska. Budeme-li vlídnější a uvolníme více lásky, náš svět se může hodně změnit k lepšímu."

* * *

- z knihy Nebeská láska, Lorna Byrne