Nejdelší noc v roce následovaná nejjasnějším úplňkem je pro nás krásným symbolem toho, jak naše světlo září o to více, čím temnějším obdobím si procházíme. Kontrast, který vidíme na noční obloze, i ten, který nyní vnímáme ve svých životech, je pro nás výzvou, abychom otevřeli svá srdce, v nichž skrýváme mnoho staré bolesti, a nechali je prostoupit stříbrným úplňkovým světlem. Dovolme si během nejdelší noci zimního slunovratu pohlédnout do sebe samých a přijmout všechnu tu temnotu, kterou jsme v sobě uzavřeli, snažili se ji pracně skrývat a vyhýbat se jí, předstírat, že tam není, a nechávat ji tak v sobě narůstat až do míry, v níž chtě nechtě začíná vybublávat na povrch ve formě různých bolestivých pocitů, situací a prožitků, jež nám mají pomoci se konečně otevřít a osvobodit.
Nechme temnotu skrývanou ve své mysli a srdci vyplynout z naší bytosti ven a nechat ji, ať splyne s temnotou noci, v níž se rozpustí. Energie Země i dalších nebeských těles, která nás ovlivňují svým postavením i pohyby, vytvářejí pro nás takové podmínky, aby nám pomáhaly v našem růstu. Využijme jich tedy k tomu, abychom nechali jít vše, co nám ubližuje, a aby na toto uvolněné místo mohly přicházet nové myšlenky, city a prožitky, které nám pomohou a které nás opravdu naplní.
Protože jsou nyní naše myšlenky a pocity velmi rozbouřené a citlivé, radí nám naši andělé, abychom na základě těchto našich myšlenek a pocitů NEJEDNALI. Vyvstávají na povrch v plné síle proto, aby mohly být propuštěny, nikoli aby nás přiměly k činům na nich založených. Intenzivní a dramatické emoce, byť jsou zcela lidské, nemusejí být právě nejlepším výchozím bodem k řešení situací. Na samotné činy a jednání si raději počkejme na pozdější období, až budeme mít srdce i mysl očištěné - právě od těchto intenzivních a často i zkreslených emocí a myšlenek.
Naši andělé jsou s námi a provázejí nás každým obdobím včetně tohoto. Nechme se zahalit do jejich křídel a pokojně v nich spočiňme, dokud si neprožijeme všechno, co v sobě potřebujeme zpracovat, a pak to všechno nechejme svým andělům, aby to odnesli pryč. To, na co v tomto období myslíme, nebo co cítíme, není nic špatného, i když nám to tak může připadat. Často jsou to i dlouhodobě potlačované projevy našich stinnějších stránek, které k nám ale patří stejně tak přirozeně jako ty světlejší a oblíbenější. Jejich prosté přijetí a umožnění jim se projevit v rámci vlastního duševního prostoru nezpůsobí nic zlého - ani nám, ani nikomu jinému. Naopak, budeme díky tomu svobodnější, poznáme zase o něco více sami sebe, a tím zlepšíme vztah, který k sobě máme a od kterého se pak také odvíjejí naše vztahy s ostatními lidmi.
Přijměme tento čas jako příležitost propustit ještě před koncem roku co nejvíce staré tíhy a otevřít se novým začátkům, které nás čekají vzápětí.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.