Nebuďte na partnerovi závislí

"Mnohé zkoušky, které vás vaše vztahy učí, mají za cíl pomoci vám zbavit se svých sklonů k závislosti na partnerovi či partnerce, neboť to je důležitá součást vaší cesty za vysněným naplňujícím vztahem. Závislostí přitom nemyslíme vaše přirozené lidské potřeby. Potřeba fyzické blízkosti nebo milující atmosféry ve vztahu nemá nic společného se závislostí. To, že něco přirozeně potřebujete, je zcela lidské. Nezdravá závislost, o které mluvíme a která vám, druhému člověku i vašemu vztahu ubližuje, nastává tehdy, když - obrazně řečeno - nestojíte na vlastních nohách a očekáváte od druhého, že vás ponese na svých zádech.

V momentě, kdy čekáte, že vám partner nebo vztah dají něco, co si sami nedáváte, a že vyřeší všechny vaše problémy, děláte sebe i své štěstí závislými na někom jiném. Tak se však stáváte pro druhého nikoli příjemnou společností, ale břemenem, a místo upřímné, svobodné a radostné lásky, kterou si s vámi přál sdílet, pak cítí spíše nátlak a tíhu zodpovědnosti, kterou na něj kladete za své štěstí nebo spokojenost. Váš partner je přitom zodpovědný pouze sám za sebe a svůj podíl, který má na vašem vztahu. Je zodpovědný pouze za to, aby on sám stál na svých vlastních nohách - a stejně tak máte tuto zodpovědnost i vy sami za sebe. Dělat sebe a svou spokojenost závislými na partnerovi znamená činit ze sebe oběť, která může být spokojená jen tehdy, dává-li jí partner to, co si sama nedává (i když může a měla by!) - a to je obrovská zátěž, kterou nemůže žádný člověk dlouho nést. Vaše spokojenost a láska je takto nesvobodná; je podmíněná a závislá. V takovém prostředí mezi vámi nemůže láska volně proudit. Už to není o radosti, štěstí a vzájemném sdílení, ale o spoléhání na to, že vám druhý bude dávat to, co si sami nedáváte, a o jeho následném obviňování, když se tak nestane - což pak samozřejmě škodí vám oběma i vašemu vztahu.

Vzájemně si věřit a spoléhat na sebe je velmi pozitivní, když jste si přitom oba vědomi své individuální zodpovědnosti za sebe samé. Můžete si vzájemně pomáhat a potřebovat pomoc jeden od druhého a přitom být zcela svobodní a milující. Je přirozené, že někdy prostě zavrávoráte a potřebujete se o partnera na chvíli opřít. V takovém případě se však po čase opět postavíte na vlastní nohy, budete cítit ve svém srdci upřímnou vděčnost, posílíte mezi sebou své pouto důvěry a budete společně pokračovat dál... ruku v ruce, ale každý po svých."

* * *

(Poselství andělů, M.T.)