Vymlouvat se na prožité utrpení jen umocňuje utrpení současné

Aby člověk mohl to, že se nyní necítí dobře, zdůvodňovat něčím ze vzdálené minulosti (například z dětství), musí onu nepříjemnou vzpomínku udržovat při životě, a tím v sobě aktivuje její vibrace. Bez ohledu na to, zda se nepříjemná situace týká rodiče, sourozence, spolužáka, který vás šikanoval, nebo špatného učitele, neustálé přemýšlení nad ní způsobuje problém i po mnoha letech.

Podle nás je přesvědčení jen myšlenka, která se nám v mysli omílá stále dokola. Vše, nač se zaměřujete - když o tom přemýšlíte, když o tom mluvíte, když to sledujete nebo o tom rozjímáte - ať se to týká minulosti, současnosti nebo budoucnosti, tyto vibrace jsou ve vás aktivní. A vaše pocity vám v téže chvíli poskytují zpětnou vazbu s ohledem na to, jak se daná myšlenka shoduje s pohledem vaší vnitřní bytosti.

Jestliže se vaše myšlenka neshoduje s tím, co o dané věci ví vaše vnitřní bytost, odhalí to negativní pocit, který máte. Jenže často si neuvědomujete, že máte tento pocitový navigační systém a že můžete svou pozornost změnit a zlepšit, jak se cítíte, a proto dále uvažujete disharmonicky, cítíte se špatně a vinu připisujete tomu, na co se zaměřujete. 

Podvědomě víte, že byste se měli cítit dobře, a jestliže se dobře necítíte, víte, že něco není v pořádku. Za těchto okolností je potom lehké pochopit, že připisujete vinu čemukoli nebo komukoli jinému, co vidíte, když pociťujete negativní pocit. A váš vibrační nesoulad po čase zesílí, protože nikdy, když se vynoří nepříjemná vzpomínka a vás se zmocní negativní pocit, neuděláte nic pro to, abyste své myšlenky ovládli a sladili se s pohledem své vnitřní bytosti. Váš negativní pohled na vaše dětství se posilňuje a získává na setrvačnosti, přičemž vy ho udržujete při životě a zdůvodňujete jím, proč jste v současné chvíli odpojeni od Zdroje. 

Mnozí lidé považují za zbytečné, aby se snažili vyřešit staré konflikty, neboť často jsou hlavní protagonisté už mrtví nebo, pokud ještě žijí, většina lidí pochybuje, že by si přiznali své chyby, a už se to tedy nedá napravit. Takové traumatické nebo dramatické zážitky z dětství, ať už se nějaká křivda skutečně stala, nebo to jen takto dítě vnímalo, člověka přinutily dostat se do nesouladu se svým Zdrojem energie a vypěstovat si přesvědčení (rigidní vzorec myšlení), které je dostane do nesouladu pokaždé, když se mu negativní vzpomínka vybaví.

Takový člověk plný výčitek si neuvědomuje, že disharmonický vztah, o nějž tady jde, je vztah mezi jeho fyzickou osobou v dané chvíli a jeho vnitřní osobou, kterou tvoří čistá pozitivní energie. Netrpí pro to, co se mu stalo v dětství - nad tím neměl žádnou moc. Trpí proto, že momentálně není v souladu jeho fyzické já a nefyzický Zdroj - což však má plně v moci.

Je nesmírně osvobozující usměrňovat své myšlenky tak, abyste byli v souladu s vlastním Zdrojem a se svou silou. A je nesmírně oslabující věřit mylnému přesvědčení, že "abych se mohl cítit dobře, jiní se musí změnit".

* * *

- z knihy Klíč ke všem vztahům, Esther a Jerry Hicks