středa 19. března 2014

Doreenin deníček: O snaze mít všechno dokonalé

17. března 2014

Dnes je druhý den úplňku v Panně. Pokud jste četli mou knihu Andělská astrologie, asi víte, že věřím v poselství astrologie. Nemyslím tím horoskopy v novinách, ale aktuální tabulku narození na základě času a místa, kde jsme se narodili. Starodávné způsoby věštění a léčení mě stále fascinují.

Můj Měsíc je v Panně a během úplňku v Panně jsem pocítila, jak se tato má stránka probudila! Znamení Panny zahrnuje perfekcionismus, což je věc, se kterou se potýkají všichni umělci.
Když jsem byla mladší, měla jsem problém dokončovat knihy, protože jsem je nepovažovala za dost dokonalé, abych je poslala nakladateli. Potřebovala jsem mnoho nebeské podpory, abych se dostala tam, kde jsem nyní: abych dokázala být spokojená s "téměř dokonalým".

Mnoho z nás, pozemských andělů, si nese živé vzpomínky z Nebes, z místa božské dokonalosti, kde je každý šťastný a je o něj ve všech ohledech hojně postaráno. Země je ovšem místem fyzické duality -  vše má polaritu, jako je např. "dokonalý" a "nedokonalý".
Problém nastává, když své štěstí a životní poslání pozastavujeme a zdržujeme ve snaze dosáhnout napřed naprosté dokonalosti. Naprostá dokonalost ve fyzickém světě neexistuje. Můžeme se jí hodně přiblížit, ale vždy existuje nějaký aspekt, který potřebuje vylepšení. A touha se zdokonalovat nám dává v životě smysl, takže snaha být dokonalejšími pro nás může být i prospěšná, pokud nás ovšem nevede k odkládání a nejsme kvůli ní paralyzováni strachem ohledně naplnění našich priorit.

Na mých seminářích, v rádiu a v televizních vysíláních se s touto skutečnosti potýkám každou minutu, kdy mluvím a dělám výklady. I když ke mně informace přichází vždy dokonale přesně přímo od Boha a andělů, někdy se stane, že informaci nepřesně vyložím a doručím ji v nedokonalé formě. Totéž platí i o mých knihách, které píšu.
Ale kdybych uvízla ve snaze o naprostou dokonalost ve svých výkladech a psaní, nikdy bych je veřejně neukázala, nedělala bych semináře a nepublikovala bych knihy. A tak jsem se naučila být spokojená s "téměř dokonalou" dokonalostí.

Kdyby každý umělec čekal, dokud jeho dílo nebude zcela perfektní a nebude už existovat nic, co by na něm mohl zlepšit, nikdy bychom si žádné umění neužili.

Totéž platí o dalších oblastech života jako je rodičovství, vedení a aktivismus. V každém okamžiku děláme všichni to nejlepší, co umíme. A to i tehdy, kdy se setkáváme s pády.

V okamžicích, kdy se to naše "nejlepší, co umíme" zdá být "ne zrovna nejlepším", potřebujeme nenechat se tím rozhodit a jít dál. Tyto zážitky jsou skvělými učiteli, pokud jsme ovšem otevření a ochotní přijmout zpětnou vazbu s vděčností. Pokud budeme brát naše nedokonalé činy jako selhání, staneme se necitlivými a přestaneme se vůbec snažit.

Stejně tak je to i s kritikou. Kdykoli mě někdo kritizuje, odděluji jeho poselství od celkového dojmu z jeho osoby. Když mě někdo např. kritizuje s hněvem nebo hrubostí, odešlu tyto negativní energie Nebesům a zaměřím se pouze na smysl toho, proč jsem se ocitla v kritice. A z těchto poznatků jsem se poučila. Kritici nám často pouze pomáhají najít lepší směr, pokud jsme schopni oddělit skryté poselství o zlepšení od silných emocí. Můžete takto objevit konstruktivní kritiku - která říká: "Zde je něco, co může být ještě zlepšeno."

Je to něco jiného než kritika, kterou někdo napadá druhého člověka. Nikdy neposlouchejte takovou kritiku, od sebe ani od nikoho druhého. Tato podoba útočné kritiky vždy vychází ze strachu a projekce, nikoli z lásky.

Nakonec jsem vždy přijala pouze ta doporučení, s nimiž jsem souzněla. My všichni potřebujeme zůstat naladěni na svůj vnitřní hlas... i když tomu druzí lidé nerozumí nebo nesouhlasí.

A co vy? Jste perfekcionisté? Jak se s touto vlastností vyrovnáváte vy?

Užijte si svůj krásný, "téměř dokonalý" den!

S láskou, Doreen

* * *

zdroj: facebook.com/DoreenVirtue444
překlad: Magda Techetová

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.