Podzimní poselství stromů

Podzim coby symbol barvitých proměn vnáší do vašeho života mnohá překvapení. Stejně jako se odkrývají holé větve stromů, když z nich opadává listí, i vy se můžete cítit „obnažení“ a zranitelní, zatímco se z vás odlupují staré vrstvy energií a z vašeho života se vytrácejí některé věci, které původně zakrývaly další skutečnosti uložené hlouběji pod povrchem. Symbolicky vypovídá podzimní období přesně o tom, co je smyslem současného období ve vašem životě.

Tak jako se stromy nebojí vzdát se starého listí a odhalit své holé větve, ani vy se nemusíte bát nechat jít to, co odejít má a chce. Ať je to cokoli, nastal čas nechat to jít a dovolit podzimnímu větru, aby vaše suché listí odnesl. Není na tom nic špatného. Je to zcela přirozené, neboť i vy, stejně jako vše v přírodě, procházíte přirozenými cykly proměn. Máte z toho však strach, neboť se při tom odhalují věci, které byste raději měli schované pod pokličkou, které byste raději neviděli a necítili, o kterých byste raději nevěděli, které byste raději neřešili. Mnohé z nich jste sami potlačili hluboko do svého nitra, odkud pak ovlivňovaly vaše myšlení i vnímání, a nyní všechny tyto věci vyplouvají na povrch, abyste je mohli propustit. Nemůžete je propustit, když si je nepřipustíte. Všechny ty potlačené pocity, myšlenky, nepřipuštěné pravdy - to všechno vás proto nyní žádá o pozornost a o uvolnění.

Každé listí se po uvolnění ze stromu stane opět součástí země, aby pak na jaře mohlo v korunách stromů vyrůst nové. Životní energie se nikdy neztratí. A pokud v jedné formě naplnila svůj účel, je třeba nechat ji jít svou cestou, aby se mohla přirozeně přeměnit na novou formu, která vám bude opět dobře sloužit. Tak jako se měníte vy, mění se i všichni ostatní lidé a mění se i váš svět, ať už v osobním nebo globálním měřítku. Je nemožné, aby vám navždy vyhovovaly tytéž věci, tytéž vztahy, tatáž přesvědčení, tytéž postoje a přístupy, tytéž názory, tytéž energie. I když vám něco po určitou dobu dobře slouží, při vaší neustálé proměně vám některé věci postupem času sloužit přestávají. To ale neznamená, že je to špatně.

Na proměnách a na skutečnosti, že vašemu novému já vyhovují nové věci, není vůbec nic špatného. Je to stejně přirozené jako ono barvící se listí, které na podzim opadává, a zelenající se pupeny, z nichž na jaře vyrůstají nové lístečky plné života. Je to dokonalý koloběh, během něhož se energie mění do rozmanitých forem, podle toho, v jakých je právě potřebná.

Ve vašem životě je to stejné. V jednom období potřebujete zelené lístečky, v druhém potřebujete květy, v dalším období potřebujete plody, v jiném zase potřebujete oprostit svůj život od starých listů a ponechat je přírodě, aby je svou zázračnou silou mohla opětovně proměnit v novou energii. Vaše potřeby i přání se neustále mění stejně jako vy sami. Vaše vztahy se mění stejně tak, jako se měníte vy a druzí lidé, s nimiž tyto vztahy máte. Na tom není nic špatného.

Jediné, co vám ubližuje, je váš strach a neochota tyto přirozené změny připustit. Bojíte se, že když přijdete o své suché listí, už vám nové nenaroste. Nemáte důvěru v život. Ale když vám dnem i nocí zajišťuje nespočet nádechů a výdechů a životodárný tlukot srdce, jak by vám mohl něco důležitého odepřít? Váš život vás miluje. Miluje vás stejně tak jako všechno živé na této planetě. Mějte v něj důvěru, tak jako věříte, že se zítra znovu nadechnete. Věřte, že dostanete vše, co potřebujete, i když nyní něco propustíte. Nebojte se toho.

Potřebuje-li z vašeho života něco odejít, otevřete tomu dveře. Všechna důležitá životní energie, ať už ve formě materiálních věcí, lásky, vztahů, zdraví nebo čehokoli jiného, co pro svůj život potřebujete, se k vám vždy přirozeně vrátí právě v takové formě, v jaké ji potřebujete. Dokud však lpíte na té staré, která vám neslouží, ale kterou se bojíte nechat proměnit, nelze to uskutečnit. Začínáte být nespokojení a strádáte, a o to více pak lpíte na tom starém. A když takto bráníte životní energii v přirozených procesech, vznikají ve vašem životě bloky, konflikty, problémy a pociťujete bolest, nátlak či odpor, neboť životní energii nelze zadržovat věčně. Vždy se bude hlásit o slovo, ať se ji budete snažit umlčet sebevíc. Není však důvod se změn bát a bránit se jim. Váš život vás vede přesně tam, kam potřebujete, abyste dosáhli většího štěstí a lásky a abyste mohli naplnit své úžasné poslání, které přinese mnoho dobrého vám i ostatním bytostem. Bráníte-li si ve změnách a v růstu, bráníte si ve štěstí a jen si tím komplikujete celý ten proces, který by jinak proběhl snadno a pokojně.

Jak by vypadala příroda kolem vás, kdyby se stromy bály pustit své staré, suché listy a starou mrtvou kůru? Líbily by se vám stromy se starou ošklivou kůrou, které by měly celý rok jen suché, hnědé listy? Asi ne, viďte? Ale právě tak vypadáte vy, když tolik lpíte na tom, aby se nic neměnilo a aby bylo všechno při starém, přestože jste již ve starých podmínkách nešťastní. Jste jako les plný stromů, které by se mohly zelenat, rozkvétat a poskytovat své přirozené dary světu, jen kdyby se odvážily poddat se přirozenému proudu života, který jim vždy poskytuje právě to, co v daném období potřebují, ať je to slunce, vzduch, déšť, horko, mráz, sníh nebo vítr, ale které nic z toho neprožívají, protože nemají důvěru v další dny, a tak si ze strachu udržují ve svých korunách suché listí.

Podzim ve vašem životě vám přišel pomoci toto suché listí uvolnit. Suchým listím je cokoli, co už vám v životě nepřináší štěstí nebo co vám dokonce ubližuje. Nemusíte se bát ho odevzdat větru a nechat ho odvát. Když propustíte starou energii, uvolní se tak průchod té nové, která se k vám rozproudí hned, jakmile bude moci. Je to jen na vás. Sami se rozhodujete, zda budete celý proces zadržovat a zpomalovat, nebo zda ho necháte s důvěrou volně plynout. Zkuste se někdy venku zastavit, zavřít oči a zhluboka dýchat podzimní vzduch. Ucítíte v něm všechno to, co vám nyní sdělujeme. Ucítíte, co vám chceme říci. A především ucítíte veliké množství lásky, jimiž vás příroda a život sám neustále zahrnují. Když zapomínáte na to, že život pro vás chce jen to nejlepší, přirozeně upadáte do strachu a pochyb, které vám pak přitahují nežádoucí zážitky a působí vám stres.

Čím častěji se budete rozpomínat na hloubku a dokonalý smysl každého životního procesu, tím lépe se budete cítit a tím více důvěry budete mít ve svůj život. Máte-li srdce plné víry, není v něm místo pro strach. A když nemáte strach, netrápíte se – a život může volně plynout a přinášet vám všechno, co si přejete nebo co potřebujete. Mějte víru a nebudete mít strach. Nelpěte na svých představách o tom, jak by se měly změny udát a jak přesně by měly dopadnout, ale věřte, že život všechno zařídí pro nejvyšší dobro vás i vašich milovaných, tak aby byl váš osobní i společný svět zase o něco šťastnější. Život miluje štěstí. Přeje si ho pro vás. Dovolte mu tedy, aby vám ho přinesl tím nejlepším možným způsobem, o kterém by se vám samotným možná ani nesnilo. Dovolte Vesmíru, aby našel lepší cesty, které vám přinesou vše, co potřebujete a co si přejete, a třeba ještě více. Věřte Životu a dovolte mu, aby vás vedl. Tak jako stěhovaví ptáci vždy najdou cestu domů, i vám Život vždy pomůže najít cestu tam, kam potřebujete, přestože sami neznáte každý kousek své cesty. Chyťte se za ruku, kterou vám Život podává, a nechte se jím vést. Ať už vaše cesta povede kudykoli, povede do šťastného cíle. A to je jediné, na čem záleží. 

* * *

(Poselství stromů, M.T.)

Chcete-li podpořit mou činnost finančním příspěvkem, s láskou a vděčností ho uvítám ♥

* * *
Číslo účtu: 2000715953/2010
IBAN: CZ9320100000002000715953
SWIFT/BIC: FIOBCZPPXXX
* * *

Srdečně děkuji za jakoukoli formu podpory, včetně přeposlání textu dalším lidem, kterým by mohl pomoci :-)

Neboj se pustit své suché lístky

"Váháš-li s propuštěním bolesti ze svého nitra kvůli domnění, že to neuneseš a že tě tvá bolest zničí, na chvíli se prosím posaď venku v přírodě a podívej se na lístky, které volně opadávají z korun stromů. Tak je to jednoduché. Strom nijak netrpí. Lístky, které opadávají, prostě letí svou cestou, zcela přirozeně a nenuceně, v míru a světle slunečních paprsků. Kdyby se je strom snažil držet nadále ve svých korunách, jen by ztrácel energii, protože by je vyživoval zbytečně. Jim by to nepomohlo a on by byl znavený a nemocný z vyčerpání. Suché lístky bez života potřebují jít. I vítr jim v tom pomáhá. Lehce opadající lístky odnáší jemný vánek, ty vytrvalé pak popožene silnější vítr. V obou případech však listy pokračují dál, pokrývají zemi a postupně se stávají její součástí, aby na jaře mohly opět vykouknout z pupenů v celé své kráse a plné života. Neboj se tedy nechat odejít svou bolest, neboj se, že by tě tvá bolest přemohla. Věř, že může jít stejně snadno jako lístky, které vidíš se vznášet ve slunečním světle, a odevzdej ji Bohu i Matce Přírodě, kteří se o ni postarají. Můžeš si vydechnout. Všechno bude v pořádku. Stejně jako strom nikdy nepřijde o zdravé, zelené listí, které je potřebné, ani ty nikdy nepřijdeš o nic, co by bylo pro tvůj život nezbytné. Neboj se tedy propustit to, co ti působí bolest. Svěř to všechno do jejich rukou a nechej jim to. Důvěřuj Síle, která pečuje o všechny živé bytosti na této Zemi a která každé z nich milosrdně poskytuje plnou náruč lásky, v níž se mohou uschovat a schoulit, kdykoli to potřebují."

* * *

- Poselství stromů, M.T.

Nebojte se ztrát

Vše, co je ve tvém srdci, je věčné

"Někdy oplakáváš vzpomínky na chvíle, o nichž věříš, že už je nikdy nedostaneš zpět. Někdy je ti někoho nebo něčeho líto, někdy lituješ sama sebe, někdy se cítíš osamělá, protože někteří lidé nebo jiné bytosti již nejsou fyzicky s tebou... Avšak my bychom si přáli, abys věděla, že nemáš proč být smutná. Protože všechno to nádherné ve tvém životě zůstane navždy součástí tebe a bude nadále žít v každém úderu tvého srdce a ve věčné energii tvé duše.
My stromy nepláčeme, když končí léto a listy září svými posledními barvami, ještě než zemřou... Protože víme, že listy, které na podzim opadávají z našich větví a v zimě spí pod sněhovou pokrývkou, pod níž se stávají součástí země, se na jaře opět zazelenají v našich větvích a přátelsky ti zamávají ze svých drobných, mladých pupenů.
Tyto lístky nikdy neopustily tebe ani svět. Procházejí přirozenými cykly a proměnami, ale nikdy neopouštějí tebe ani tento svět. Jsou věčné stejně tak jako ty. Všechny ty nádherné vzpomínky a prožitky, které ti tolik chybí a pro které pláčeš, jsou součástí této existence navždy a nikdy neopustí tebe ani tvé srdce. Neroň tedy pro ně slzy lítosti, protože vše, co je ve tvém srdci, bude žít společně s tebou navždy ♥

* * *

(Poselství stromů, M.T.)

Poselství stromů o stabilitě a bezpečí

Kapky moudrosti přírody z krásného rána

Když mě dnes probudily sluneční paprsky, rozhodla jsem se, že si udělám ranní procházku. Déletrvající citová tíha pocházející z mých rodinných a vztahových problémů nutně potřebovala uvolnění a čerstvý vzduch jako by mě přímo zval k léčivé vycházce do přírody. Vzala jsem si tedy deník, propisku a foťák a vyšla jsem ven.
Cestou se mi hlavou honilo všechno možné - jak problémy doma, tak i lítost a stesk nad věcmi a milovanými lidmi a zvířátky, které jsem během roku ztratila. Všechna tíha z mého srdce začala vyplouvat na povrch a já se zastavila na malém mostě, pod nímž klidně protékal potůček čiré vody. Pak jsem uslyšela důvěrně známý hlas jednoho ze stromů rostoucích na břehu.

"Voda v potoce, na kterou se díváš, se během horkých letních dnů odpaří a z potoka zmizí. Ve vzduchu se však během chladnějších dnů změní v déšť nebo sníh a navrátí se na zem. Je to věčný koloběh, během něhož voda mění svou formu z jedné na druhou a zase zpět. Nikdy však nezmizí. Voda, na kterou se díváš, je věčná. Tak jako každá duše a láska, která vás pojila. Nezáleží na tom, do jaké formy se změníte vy nebo váš vztah - vy obě i vaše láska existujete navždy."

Ta slova mě rozplakala. Duch stromu začal láskyplně rozpouštět žal, který zamrznul hluboko v mém nitru, a vyvolal na povrch všechny neoplakané ztráty, které mě v průběhu posledních měsíců potkaly.

"Nechej své city vyjít ven a dopřej svému srdci léčení, které potřebuje. Nikdy však nezapomínej na to, že nic není ztraceno. Všichni věčně existujete v jednom vesmíru, a ať už máte vy nebo vaše vzájemná pouta jakoukoli formu a ať projdete jakoukoli proměnou, nikdy se neztratíte, nikdy nepřestanete existovat. Není třeba naříkat nad změnami, které jsou stejně přirozené a rozmanité,  jako když se voda mění v páru, mlhu, déšť, sníh nebo led. Všechna láska i život sám existuje navždy, ať už mění své podoby jakkoli. Obejmi tedy své emoce a dopřej jim léčení, ale pamatuj na to, že život sám i láska jsou věčné a nikdy se nemohou ztratit.
Jediný důvod, proč necítíš jejich další existenci a přítomnost, je ten, že se díváš pouze na hmatatelnou podobu věcí a vztahů, na to, co MÁŠ, co VIDÍŠ... a přitom ti uniká, že tyto krásné věci existují dál, jen proto, že mají jinou formu, než na jakou ses soustředila. Otevři své srdce a vnímej víc než to, co můžeš fyzicky mít a vidět. To všechno je pouhý zlomeček celé existence. Když si myslíš, že tento malý zlomeček je úplně všechno, pak přirozeně cítíš žal, když z tvého obzoru něco zmizí - tak jako když se voda změní v páru, kterou už nevidíš. Když si uvědomíš, že vše může mít více forem života, pak pro tebe bude snazší být změnám otevřená, protože je nebudeš brát jako ztrátu, ale pouhou proměnu."

Asi nebudu umět popsat, jak moc se mi ulevilo. Láska a moudrost stromů, která mě vždy zanechává v údivu, mi opět přinesla úžasné požehnání. Poděkovala jsem všem přírodním duším za pomoc a pokračovala dál.
Když jsem míjela dalších několik stromů, všimla jsem si, jak na jednom z nich zamotává pavouk mrtvou mouchu. Přiblížit jsem se nemínila, a tak jsem šla dál, ale stromy ke mně znovu promluvily.

"Ta pavučina, která je pro mouchy pastí, je jako tvoje starosti a stres. Jakmile se do nich chytíš, stáváš se jejich obětí a mohou si s tebou dělat, co se jim zlíbí. Jsi to však ty, kdo rozhoduje o tom, zda se na ni posadíš a nebo ne. Necháš-li se chytit do pavučiny, pak tě lepkavá vlákna strachu a úzkosti začnou spoutávat a tvé ego, tvá mysl, z tebe začne vysávat energii - podobně jako ten pavouk. Pak se stáváš skutečnou obětí. Cítíš se tak, vnímáš se tak, a také si podle toho přitahuješ další zážitky, které tě do pozice oběti staví. Nikdy se však obětí nestaneš, dokud se jí sama neuděláš. Volba je jen na tobě. Jsi to ty, kdo o tom rozhoduje."

"Jste opravdu úžasní..." povídám jim v duchu. "Je to přitom tak jasné a jednoduché, a já si to neuvědomím..."

"Vy všichni máte schopnost rozhodovat se sami za sebe. Vy všichni rozhodujete o tom, čím se budete zabývat a čím ne, co budete cítit a co ne, jak se k čemu postavíte a co uděláte. I ty se můžeš PROSTĚ a JEDNODUŠE rozhodnout - že se nenecháš citově vydírat, že se nenecháš chytit do pavučin strachu ze ztráty blízkých přátel nebo vztahů, že nebudeš přebírat zodpovědnost za to, jak se cítí druzí, a že budeš utvářet svůj život tak, abys byla opravdu šťastná. Pokud si druzí takové štěstí nevybírají, je to jejich volba, ne tvoje. Nemusíš trpět s nimi. To nikomu nepomůže. I oni se mohou PROSTĚ a JEDNODUŠE rozhodnout. Ale to je jen na nich. Je neřeš. Řeš sebe a své pocity, svůj život a své štěstí. Právě tím můžeš dělat šťastné i ostatní. Můžeš jim ukázat, jak to vypadá, když se člověk rozhodně správně. Když se rozhodne nechytit se do lepkavé pasti strachu a stresu, ale místo toho letět dál a žít. Život tě nikdy nepovede špatně. Když se mu odevzdáš, bude o tebe vždycky postaráno - tak jako o rostliny, když potřebují déšť, tak jako o zvířata, která na zimu potřebují skrýše a hustější srst, tak jako ptáci, kteří předem vycítí bouři a mohou se vždy včas schovat. Žádný z těchto tvorů si nedělá žádné starosti a ani k tomu nemá důvod. Jsou plně odevzdáni životu, a tak vědí, že vždy bude všechno v pořádku. Nikdy je nebude ovládat strach, protože cítí pouze přirozenou touhu žít. Ano, nemají ego, a tak to mají možná jednodušší. Ale i když ty ego máš a máš lidské pocity, je v tvých silách s tím pracovat tak, abys přinesla svým životem a štěstím požehnání všem bytostem i svému světu. Tak jako zvířata mají dokonale vyvinuté smysly a schopnosti, které jim pomáhají přežít a zajistit si své bezpečí, i ty máš všechny potřebné smysly a schopnosti, které ti pomohou naplnit svůj život i jeho nejvyšší smysl. Důvěřuj tedy svému srdci a své intuici, které tě vždy dokonale vedou, a nenech se spoutávat strachem a úzkostí. Když vymeteš pavučiny ze všech koutů své mysli, uvidíš, jak krásně se ti bude žít, bez ohledu na to, co se děje okolo tebe, nebo jakými proměnami prochází tvůj vlastní život. Tyto pavučiny jsou jediným důvodem, proč býváš nešťastná. Tvá rozhodnutí nechat se chytit do pasti jsou jediným důvodem, proč pak končíš jako oběť. Je však v tvé moci rozhodnout se jinak. Odmítni se trápit. Odmítni trpět kvůli jiným. Odmítni být nešťastná. Všechno je to ve tvých rukou. Nikdo jiný za tebe rozhodnout nemůže. I když nám vysíláš svá přání a říkáš nám, že ti můžeme pomáhat, nemůžeme za tebe rozhodovat. Rozhodnutí, zda se poddat strachu nebo se nechat vést srdcem, je nakonec vždy pouze na tobě. Uzdrav tedy své srdce, vyčisti svou mysl od pavučin, zhluboka se nadechni... a rozhoduj se šťastně."

Když jsem se vracela domů, s hlubokým pocitem úlevy, očištění, regenerace a uvolnění, udělala jsem spoustu nádherných fotografií. Přírodní duchové jistě věděli, jak moc mě krásné fotky potěší, a tak mi před objektiv přiváděli jedno překvapení za druhým. Byla jsem šťastná - upřímně a skutečně, tak jako už dlouho ne. Byla to upřímná radost a nic jiného mou duši nemohlo pohladit více... I když...

Samozřejmě, že "něco" se našlo :) Asi pár desítek metrů od našeho sídliště jsem za starou krabicí pohozenou na ulici zahlédla dvě kočičí uši. Bylo to ještě malé koťátko, ale číhat už umělo prvotřídně. Když zjistilo, že jsem ho odhalila, vykouklo ze své skrýše a vydalo se ke mně. To bylo vrnění! Jestli mi něco chybělo k dokonalému štěstí, byla to právě tato kočičí rajská hudba, hotový balzám na duši. Když pak začalo na trávníku hravě válet sudy, začala jsem se od srdce smát. A směji se doteď :)

Někdy stačí opravdu málo, aby se člověk z nejhlubší mizérie dostal přímo ke štěstí. A co je na tom krásné - to štěstí je tu pro nás vždy, je tady stále, je v našem životě každý den, jen musíme svou pozornost odvrátit od starostí a pohlédnout přímo na něj :)

Krásný a požehnaný den vám všem ♥

- Magda

* * *

Važ si svého života

"Pokud ve svém životě prožíváš nějaké strádání nebo nedostatek, dobře se zamysli nad tím, zda dostatečně oceňuješ sama sebe, svou energii a svůj čas. Mnohdy vkládáš spoustu energie do věcí, situací, myšlenek a vztahů, v nichž se tvá energie pouze ztrácí a nemá žádný efekt. Kdyby sis více vážila svého času, energie a sebe samotné, odmítla by ses zabývat vztahy, problémy a myšlenkami, které tě pouze vyčerpávají, a měla bys díky tomu mnohem více času i energie na jiné, přínosné věci.

Podívej se, jak žijí stromy. Myslíš, že by rostly, kdyby neustále živily již dávno suché větve? Ne. Stromy vyživují svou energií výhradně živoucí dřevo, zelenající se listy, barevné, voňavé květy a rostoucí plody. Proč by plýtvaly životní energií na suché listí? Jaký by mělo smysl živit mrtvé větve?

Buď jako strom a vyživuj svou energií myšlenky, vztahy a lidi, které miluješ, vkládej svou energii do aktivit a věcí, které ti přinášejí uspokojení a naplňují potřeby tvé duše. Nesnaž se zachraňovat něco, co je již dávno mrtvé. Nemá to smysl. Namísto toho to s vděčností přijmi jako součást dokonalosti přirozeného cyklu, kde po každém zániku následuje nové zrození.

Příroda je dokonalá a ty jsi její součástí. Měj tedy k sobě úctu a neboj se žít tak, jak je to přirozené pro všechno živé."

* * *

(Poselství stromů, M.T.)

Rovnováha je důležitá

"K následování svého vnitřního vedení patří také dokonalá důvěra v něj. To platí především v případech, kdy tě tvé vnitřní vedení a tvá přirozenost vedou k něčemu, co odporuje logice tvého rozumu. Často se stává, že si odpíráš odpočinek nebo zábavu s tím, že povinnosti a práce jsou na prvním místě. Ale není tomu tak.
Kdo ti tohle řekl? Od koho jsi přijala takovou myšlenku? Víš sama, že z tvé mysli určitě nepochází. Jsi přesvědčená, že "čas jsou peníze"? Nebo že když na chvíli přestaneš něco dělat, něco ti utíká? Tak toto všechno jsou falešné iluze druhých lidí.
Opravdu si myslíš, že svět se zboří, když si odpočineš? Opravdu jsi přesvědčená, že něco nestihneš udělat včas, když se na chvíli zastavíš? Nesmysl. Dovol nám, abychom ti to vysvětlili.

Znovu se podívej na život nás, stromů. Každý strom nějakou dobu roste, rozvíjí své větve, nechává vyrůstat do výšky i šířky svůj kmen, nechává růst své listy nebo rozkvétat své květy. Ale i když stromy potřebují růst, stejně tak se potřebují na chvíli zastavit a věnovat se výživě svých dřevěných těl. V takovém období se může zdát, že jejich růst se zastavil. Ale není tomu tak. Ve skutečnosti probíhá uvnitř stromu ohromně důležitý proces vyživování, zpevňování kmene, přetváření vnitřní stavby dřeva, což je naprosto nevyhnutelné, pokud má strom nadále růst. Po každé etapě "viditelného" růstu následuje etapa růstu, který je očím neviditelný. Tvá mysl je stejná - vidí jen to, co je viditelné očím. Tvé oči nevidí, jak je strom uvnitř vyživován a jak krásně sílí. Vidí jen to, že NAJEDNOU NEROSTE.

Odpoutej se od tohoto způsobu náhledu na růst a pokrok. To, že něco není vidět, neznamená, že se to neděje. Máš-li pocit, že když se zastavíš a odpočineš si, že zameškáš práci nebo přijdeš o peníze, pak uvěř tomu, že je to přesně naopak. Kdyby si strom odepřel čas na vnitřní výživu a doplnění sil, možná by chvíli dál rostl, ale jeho kmen by slábl, větve by se lámaly a listy by se rodily nemocné. Nakonec by přestal růst nebo by uhynul. Stálo by to za to? Ne!

Stojíš-li o skutečně kvalitní a naplňující život, pak musíš přijmout obě tyto důležité etapy - etapu růstu a práce, která ti přináší onen viditelný výsledek, a etapu odpočinku, kdy nevidíš žádné výsledky práce, ale tvá duše a tělo se chvějí radostí a štěstím, protože jim dopřáváš tolik potřebnou sílu. Je jedno, že rozum to nechápe! Je jedno, že to nechápe rozum ostatních! Mysl každého člověka funguje stejně a soudí stejně. Proto vůbec nezáleží na tom, jak proces vnitřní výživy posuzuje tvá mysl nebo mysl někoho jiného. Skutečný pokrok a efektivní výsledky závisejí na jediném - na rovnováze mezi obdobím růstu a obdobím čerpání sil. Pokud si nedovolíš čerpat sílu, neporosteš a nic ti nepůjde, ani kdyby ses snažila sebevíc.

Je nesmysl jít proti přirozenosti a proti svým potřebám, jen abys vyhověla nějaké fiktivní představě, která je založena na domněnce, že růst člověka dokazují viditelné výsledky jeho práce. I když je ve vašem lidském světě spousta systémů založena právě na této iluzi, neboj se věřit svému vnitřnímu vedení a poslechni ho. Budeš-li týrat sama sebe, jen abys vyhověla požadavkům někoho jiného, všechno bude jen horší. Potřebuješ konečně pochopit, že jedině v souladu s přirozeností života bude tvůj život bohatý a dá ti všechno, po čem toužíš. Dopřávej si odpočinek a zábavu, pořádně vyživuj svůj kmen, a uvidíš, jak následně přijde období úžasného růstu a pokroku. Čím více vyživíš svůj kmen, tím pevnější, trvalejší a kvalitnější budou výsledky tvého růstu a tvé práce. O to ti přece jde. A je to tak přirozené a funguje to tak od počátku existence tohoto světa. Proč by to mělo být jinak?"


* * *

(Poselství stromů, M.T.)

Nech opadat svou starou kůru

"Pamatuj, že žádný strom nepláče, když odlupuje svou starou kůru. Protože ví, že jeho stará kůra se nikdy neodloupne, pokud se již pod ní neskrývá nová, zdravá a mladá kůra. Nemá smysl, aby se snažil svou kůru držet při sobě, když mu již tolik neslouží. Jen by mu bránila v přijímání světla a živin, a okrádala by ho o energii, kterou potřebuje ta nová pro svůj další růst. Není třeba mít z toho strach. Životní síla v jeho těle nikdy nedovolí, aby ztratil něco důležitého. A kůra, která odpadává, není důležitá. Ta, která je důležitá, je pod ní. A jedině po odloupnutí té staré může vykouknout na světlo ta nová. Příroda je dokonalá. Životní cyklus je dokonalý. Proto ani ty se neboj nechat opadat svou starou kůru, neboť je to osvobozením pro tu krásnou, novou a zdravou, která v tobě čeká, až ji poprvé políbí paprsky světla."


* * *

(Poselství stromů, M.T.)

Nové začátky

"Zavři na chvíli oči a vydechni ze sebe všechno napětí. Klidně dýchej a uvolni svou mysl. Teď si představ, jak asi vypadá energie nádherného nového rána. Cítíš ji? Vnímáš, jak zlaté sluneční světlo nového dne prozařuje koruny stromů a každý jejich lísteček? Jak se paprsky ranního sluníčka třpytí na říční hladině? Jak ptáčci svým zpěvem oslavují toto nádherné ráno?

Každý nový začátek ve tvém životě má stejnou energii jako takové ráno. A řekni, není překrásná? Tak se nyní zamysli nad tím, proč se nových začátků bojíš. Máš snad důvod se bát čerstvého ranního vánku a jemné zlatomodré oblohy?
Ať v životě stojíš před jakýmkoli novým ránem, vítej ho stejně nadšeně a vděčně jako ti ptáčci, kteří radostně zpívají a létají pod nebem, jako květiny, které se rozevírají a otáčejí své květy ke slunci, a buď celým svým srdcem šťastná za ten úžasný nový den, který ve tvém životě právě nastává."


* * *

(Poselství stromů, M.T.)

Měj pevné kořeny

"Pamatuj, že ať se děje ve tvém životě cokoli, máš pod nohama stejnou půdu jako my - pevnou, silnou a životodárnou. Dovolíš-li si uchytit se pevně svými kořeny v této nádherné zemi plné síly, nebude je moci vyvrátit ani ten nejsilnější vítr."


* * *

(Poselství stromů, M.T.)

Vše je dokonalé

"Zatímco pro strom je dřevokazný hmyz zkázou, datel v něm má svou potravu. Je-li strom požírán brouky, přiletí k němu tento ptáček, který se jimi nasytí a zároveň tím pomůže i stromu.
V přírodě je vše dokonale propojeno a vše má svůj smysl. A stejně tak je to i u vás. Co jednomu škodí, druhému pomáhá. Všechno do sebe zapadá. Pro každého existuje místo, které mu přesně pasuje, a cesta, která je přesně pro něj ta pravá. Jste-li na takovém místě a kráčíte-li po takové cestě, pomáháte tím nejen sobě, ale i druhým.
Práce, která jednoho člověka ubíjí, může být pro druhého vysněným zaměstnáním. Partner, s nímž jeden člověk nalézá jen bolest a trápení, může být pro jiného člověka naprosto ideální.
Není nic špatného na tom, že vám některé věci vyhovují a jiné zase ne. Stejně tak není nic špatného na tom, že něco umíte a něco neumíte; že s něčím si poradíte a s něčím zase ne. Neboť právě v tom je ona dokonalost. Právě díky tomu se všichni navzájem dokonale doplňujete a propojujete v jednotě, v dokonalém celku, jako jednotlivé dílky puzzle, které společně tvoří jeden krásný obraz.
Jednáte-li v souladu se svým srdcem a konáte tak dobré věci pro sebe samé, konáte tím zároveň dobro i pro druhé. A stejně tak, cokoli uděláte pro druhé, děláte zároveň i pro sebe. Následujete-li tu pravou cestu svého srdce, pak se vám dostává zcela přirozeně všeho, co na ní potřebujete, nyní a vždycky."

* * *

(Poselství stromů, M.T.)

Poselství stromů pro nepříjemná období

"Když strom během podzimu ztratí všechno své listí, nijak se kvůli tomu netrápí. I když je v zimě celý holý a odhalený mrazu, ví, že za nějaký čas opět přijde jaro a jeho lístky znovu vyraší z pupenů. Zůstává klidný. Netíží ho strach ani napětí, neodpočítává dny a nevyvíjí netrpělivě nátlak na to "Když už jaro přijde??". Přirozeně se oddává tomuto času a těší se z každého jeho okamžiku.

V tichosti zimy, kde jediný zvuk vydávají zimní ptáci či sněhové vločky dopadající na zem, vnímá životní energii Země více než kdy jindy. Odpočívá a setrvává v míru, neboť ví, že i když je teď všechno suché a zmrzlé, na jaře květy opět vykvetou, lístky se znovu zazelenají, motýli opět vzlétnou. Toto vědomí mu dodává mír a umožňuje mu, aby žil přítomností, ať je jakákoli. Protože když ví, že všechno vždy přirozeně bude tak, jak má být, nemá žádný důvod se čehokoli bát."

* * *

(Poselství stromů, M.T.)

Nikdy nejste sami

"Kdykoli budete mít pocit, že jste ztraceni, utište svou mysl a vzhlédněte vzhůru. Neboť nad vámi bdí mnoho laskavých duchů, kteří vás ochraňují, vedou a milují, ať jste kdekoli. Pamatujte, že nikdy nezůstanete osamoceni ani ztraceni, budete-li ochotni se rozhlédnout a uzřít všechny ty zázraky, které vás obklopují."

(Poselství stromů)

 

Uvědomte si, jak jste vlastně šťastní

"Už jsi někdy viděla strom, který by naříkal nad jedním svým suchým lístkem, když má přitom korunu plnou nádherných zelených a zdravých lístků? Určitě ne, viď? Ale přesně jako takový strom vypadáš, když běduješ nad něčím, co nemáš nebo co není takové, jaké to chceš, nebo když si děláš starosti a přehlížíš všechno krásné, co máš okolo sebe. Stačí se rozhlédnout - uvidíš milující rodinu, milujícího partnera, milující přátele, mnoho úspěšně zakončených úkolů, mnoho pozitivních posunů ve tvém životě, milá setkání se zvířátky, dostatek dobrého jídla i věcí, které potřebuješ. Není toho málo, že? Tak na to nezapomínej.

Máš toho v životě tolik, z čeho se můžeš radovat, a ty si vybereš jednu jedinou hloupost, kterou nemáš, a běduješ. Máš tolik milujících lidí okolo sebe a ty si vybereš jednoho jediného, který tě nemá rád a nechová se k tobě hezky, a běduješ. Máš za sebou tolik věcí, které se ti podařily, a ty si vybereš jednu, která se ti nepovedla, a běduješ. Co z toho máš? Jen ti utíká čas, který bys mohla strávit radostí. Jen ztrácíš energii starostmi a strachem z nedostatku, namísto abys ji získávala štěstím z veškeré hojnosti, která je ve tvém životě plně přítomna.

Nezapomínej už na všechno to krásné a hezké kvůli pár hloupostem, které takové nejsou. Každý strom má mezi svými krásnými zelenými lístky několik suchých lístků bez života. Zabývá se snad jimi? Ne, nezabývá. Nechá je, aby přirozeně odlétly a uvolnily místo na větvích novým lístkům. Takový je život. Zcela přirozený, plynulý a nádherný. Nenech se zastavit jedním neúspěchem, jedním zklamáním, jedním zraněním, jedním nesplněným očekáváním.... protože za tím vším stojí mnohonásobně více úspěchů, potěšení, pomoci a splněných přání. To stojí za pozornost, nebo ne?

Obrať svůj pohled ke slunci jako květina a nenech si kazit radost tím, že ti uletěl jeden uvadlý okvětní lístek. Nech zářit všechny své barvy, dýchej čerstvý vzduch, dívej se na modré nebe, raduj se z krásy motýlků, nech se ovlažovat jemným deštěm a příjemným vánkem, a buď vděčná za všechno to nádherné a úžasné, co k tobě neustále přichází. Není toho málo. Jen to neustále přehlížíš. Tak se přestaň dívat do tmy a uvidíš světlo. Je jen a jen na tobě, kam obrátíš svůj pohled."

* * *

(Poselství přírodních bytostí, M.T.)

Poselství stromů pro podzim 2013

Období, které nyní nastává, vám může v mnoha ohledech připadat chaotické. Může se vám zdát, že věci, které se dějí správným směrem, jsou z nějakého důvodu špatně, nebo naopak. My vás však žádáme, abyste nad tím nijak nepřemýšleli, dovolili věcem prostě se odehrát, a v každém okamžiku se nechali vést výhradně svým srdcem a vnitřním vedením. Uprostřed chaotického dění je vždy nezbytné zůstat ve svém vlastním středu, kde naleznete klid a pokoj. Když dokážete zůstat ve svém vlastním středu, ve svém vnitřním láskyplném míru, necítíte se pak znepokojení ničím, co se děje okolo vás.

Přicházejí velké a důležité změny, které pomohou každému jednotlivci posunout se dál ve svém životě, ale zároveň také širší společnosti a v konečném důsledku i světu samotnému. Jak už víte, každá změna, kterou provedete u sebe samých, se následně dotýká i dalších lidí, a pozitivní proměny pak putují dále do světa. Nyní je však ještě důležitější, abyste na tuto skutečnost nezapomínali, protože aby se mohlo do společnosti a do světa šířit dobro a láska, musíte si je v sobě sami udržovat a nedovolit, aby vás kdokoli nebo cokoli obíralo o sílu. Protože jakmile připustíte, aby vaše světlo začalo pohasínat, budete do světa šířit pohasínající energii.

V tomto čase je pro vás důležité pobývat se sebou samými a často se kontaktovat se svou duší, ale stejně tak je potřebné pobývat i s druhými lidmi a rozvíjet se společně.
Je to stejné, jako když se deset malých svíček zapálí a vytvoří deset plamínků. Každá svíce musí držet svůj knot přímý a zároveň potřebují všechny společně své plameny spojit, když je třeba, aby vytvořily jeden velký plamen plný tepla a světla. Proto je více než nutné, abyste o sebe velmi laskavě pečovali a cítili se dobře. Je důležité, aby váš knot setrvával přímý a nikoli pokřivený nebo polámaný, protože pak by váš plamen nebyl tak silný ani tolik zářivý. A máte-li svým plamenem přispět k velkému, společnému plameni, je o to důležitější, abyste k tomu měli dostatek energie.

Úkoly, které máte a které ve svém životě potřebujete vykonávat, by nikdy neměly překračovat únosnou hranici. Umíte sami velmi dobře rozpoznat, které věci dovedete zvládnout (třebaže k nim potřebujete vynaložit větší úsilí), a které jsou naopak vysoce přetěžující a jsou zdaleka nad vaše síly. Nedovolte sobě samým ani druhým lidem klást na vaše bedra větší zátěž, než jakou můžete unést.

Jsou věci, které se objeví a které budete potřebovat řešit, ale vždy jsou to věci, které dokážete přirozeně zvládnout, ať už sami nebo třeba s pomocí někoho dalšího. Takovéto věci vám totiž pomáhají v růstu a rozvoji. Takováto zátěž pro vás není ničivým břemenem a hlavně - je jen dočasná.
Něco jiného však je, když na vašich bedrech leží nesmyslné a naprosto nepřirozeně přetěžující požadavky, které vycházejí buď ze strany druhých lidí a nebo které jste na sebe uvalili vy sami. Takovéto věci odmítejte. Nemusíte nic vysvětlovat, omlouvat se nebo ospravedlňovat. Lidé, kteří jsou láskyplní a kterým na vás záleží, to sami dobře vědí a nepotřebují od vás, abyste se jim omlouvali a snažili se od nich získat pochopení. Od skutečných přátel a srdečných lidí si pochopení nikdy nemusíte vynucovat zavděčováním, omlouváním se nebo ponižováním se.

Pamatujte na to, prosím, každý den! Neboť lidé, kteří zarputile lpí na všem starém a omezujícím, budou nyní odolávat ještě většímu odporu a budou od vás žádat energii k tomu, aby mohli změnám nadále odolávat. To ale není vaším posláním! Komu pomůže, když budete svou energií plýtvat a dávat ji lidem, kteří ji využijí k ZABRÁNĚNÍ RŮSTU? Navíc, tento přirozený proud změn bude trvat neustále, což znamená, že pokud nedokážete odmítnout toto vysávání, bude to trvat i nadále a bude se to stupňovat, až nakonec zůstanete zcela vyčerpaní, zničení a bez energie!

Uvědomujte si, prosím, komu svou energii věnujete. Je krásné pomáhat těm, kteří to potřebují, ale ne všichni tuto pomoc skutečně využijí. Někteří ano, nechají si poradit, vaši radu a energii využijí a posunou se dál. To je skutečná pomoc, ta je úžasná a té se určitě věnujte. Ale u lidí, kteří vás čistě jen vysávají, aniž by ve svém životě cokoli změnili nebo se kamkoli posunuli, bude nutné tento proud přerušit, protože jejich potřeba odolávat přirozenému proudu bude se sílícím proudem ještě větší, a budou tedy od vás vyžadovat ještě více a více energie. Komu by pomohlo, kdybyste se kvůli tomu nechali zničit? Mluvíme hlavně o vašem zdraví, v tomto období především fyzickém. Vaše těla jsou citlivá, protože jste naladění na vyšší vibrace, a tak všechno více vnímáte a více se vás to dotýká. O to více by vám ublížily zbytečné ztráty energie! Jakákoli přehnaná zátěž se tak může projevovat v první řadě na vašem těle, abyste dostali jasný signál, že je třeba zůstat láskyplní, jemní a asertivní, jinak vám hrozí újma v energii i ve zdraví.

Když na strom fouká silný vítr, jeho větve se ohýbají a kývou, ale jakmile vítr pomine, strom zůstane nadále klidně stát. Jeho kmen i větve jsou zdravé a pružné, a tak strom dočasný vítr bez úhony ustojí. Ale pokud se na některou jeho menší větvičku zavěsí desítky kilogramů vážící člověk, větev se zlomí! Tato zátěž pro ni není přirozená! Je nemožné, aby taková větvička snesla tak těžké břemeno. Snést vítr, mráz nebo déšť pro ni není žádný problém, protože takováto "zátěž" je pro ni přirozená. Má tedy dost síly na to, aby ji přestála, dokud nepomine. Ale je nemyslitelné, aby se na ní houpal člověk, který ji svou nepřiměřenou váhou zlomí!

A s vámi je to úplně stejné! I naprosto zdravý člověk bude zlomený, když na sebe nechá klást nepřiměřenou tíhu! A co teprve člověk nemocný nebo zraněný - ať už fyzicky nebo citově? V tomto období absolutně nepřipouštějte žádné výčitky nebo pocity viny, když budete odmítat nést břemena, která nemůžete unést. Neznamená to, že jste slabí nebo nedostatečně schopní. Taková zátěž je zkrátka nepřiměřená. Ani ten nejsilnější člověk by ji neunesl! Neberte si vůbec nic osobně, když něco odmítnete. Některé věci, které do vašeho života přijdou, budou možná složité a budou vyžadovat vaši energii, ale nikdy to nebude tolik, aby vás vyčerpaly nebo zlomily. Tyto záležitosti jsou přirozené, a ty následně zase odezní a vy se posunete dál. To je naprosto v pořádku.
Rozlišujte však prosím vše, co k vám přichází, a než na něco kývnete, poslouchejte své srdce. Dejte na své pocity. Nikdy vás nezklamou. Ať už řeknou: "To je v pořádku, ničeho se neboj a pokračuj," nebo: "Podívej se pořádně - tady něco nehraje, nech to raději být.", vždy je poslechněte a nemáte se čeho bát.

Změny, ke kterým v tomto období bude docházet, jsou ohromné a pozitivní. A i když se mohou zdát zatěžující pro lidi, kteří odmítají jakékoli změny, vy budete vědět a cítit, že vše směřuje k většímu dobru a míru. Nejen vaše společnost, ale i celý svět teď prochází zásadními změnami, a k jejich pozitivnímu a mírumilovnému výsledku můžete přispět vy sami - tím, že nedovolíte, aby vás cokoli utlačovalo a ničilo. Tím, že budete stát rovně a dýchat z plných plic, nezávisle na všem ostatním. Tím, že budete svůj knot držet přímý a světlo svého plamene tak udržovat zářivé, teplé a krásné.

Otevřete se novým přátelstvím, která váš plamínek podpoří. Přicházejí k vám lidé, kteří jsou láskyplní tak jako vy, protože všichni tito lidé se nyní sdružují do větších celků, aby se vzájemně dělili o své zkušenosti a nápady, aby se vzájemně podporovali v růstu a rozvoji, a aby společně hnuli něčím větším, co chcete vy všichni změnit už dlouho. Pečujte tedy jak o sebe samé, tak i o vaše přátele a o to, aby okruh vašich známostí zůstával důvěryhodný a láskyplný. V takovémto uskupení a důvěryhodném, láskyplném spojení totiž můžete dokázat mnohem větší změny. Ničeho se nebojte. Společně všechno zvládnete. Nezapomínejte ale na to, abyste se vy sami cítili dobře a nenesli na svých bedrech věci, které ničí váš knot, váš plamen i vaše světlo. To nikomu nepomůže, nedovolte to! Následujte výhradně své srdce a rozum používejte čistě k tomu, aby vaše vnitřní vedení vhodně doplňoval. Nenechte ho, aby vás ovládal neopodstatněnými strachy a pesimistickými myšlenkami. Rozum je tady od toho, aby vám pomohl být kreativní, mít dobré nápady a lépe tak usměrňovat a doplňovat vaše vnitřní vedení a vaše činy.

Věříme, že vy všichni, kteří dokážete milovat celým svým srdcem, budete ještě šťastnější než dříve. Láska a všechny jí podobné krásné energie se nyní budou moci šířit mnohem snadněji. Můžete tomu napomáhat i ve svých modlitbách a vizích. Už jen pouhá hezká myšlenka a příjemné pocity pomáhají měnit energie kolem vás i energii Země. Nenechte se zastrašit dramatickými událostmi. Některé z nich jsou zkrátka nevyhnutelné, ale není na vás, abyste se jimi nechávali ovlivňovat. Zahalte každou takovou situaci světlem a léčivou energií, protože tím uděláte pro dobro všech mnohem více, než kdybyste se utápěli v zoufalých pocitech bezmoci. Důvěřujte a mějte svá srdce plná lásky. Když toto dokážete, budete dostávat ještě jasnější vedení a budete tak moci uskutečnit ještě více pozitivních změn. A ty pomohou vyléčit a vyřešit všechno jak ve vašem životě, tak i v životech dalších lidí, kteří se vámi nechají inspirovat a podpoří tento krásný proud plný energie, jež napomáhá světu k tolik potřebnému posunu.

Děkujeme vám za vaši důvěru a za to, že jste ochotní následovat své vnitřní vedení. Společnými silami můžeme dokázat velké věci a my vám slibujeme, že cokoli vykonáte čistě a ze srdce, bude vždy to nejlepší pro dobro celého světa. Nemějte strach, nezastavujte se, neschovávejte se a zůstaňte plni víry. Všechno, co je těžké, brzy zase odezní, tak jako se tmavý mrak přežene přes oblohu. Nikdy neztrácejte naději a uvidíte, že všechno bude mnohem lepší.

* * *