čtvrtek 8. května 2014

Jsi milován takový, jaký jsi

Když se vydáváš za někoho jiného, bude někdo jiný milován. Totiž ten, za kterého se vydáváš.

Zdá se ti těžké tomu uvěřit ? Potom věříš svým rodičům, svým přátelům a svému okolí více než sám sobě. Potom dáváš za pravdu svým předsudkům, aniž bys věděl, odkud přicházejí. Potom věříš raději všemu tomu špatnému, co kdy o tobě bylo řečeno, než abys viděl v sobě to dobré. Pocit, že nejsem milován, vznikl, protože se s námi neustále znovu manipuluje. Chce se po nás, abychom dělali jisté věci, které bychom jinak nikdy nedopustili. Jako odměnu dostáváme uznání a podporu. Jako trest naopak odmítnutí a nepříjemný pocit, že nejsme milováni. Tento pocit se do nás hluboce vryl, a tak jsme dělali všechno pro to, abychom lásku dostali. Ve skutečnosti to ale láska nikdy nebyla. Šlo vždycky jenom o úspěšný pokus manipulovat s námi a dostat nás tam, kde jsme vlastně být nechtěli.

Od určité doby jsme začali věřit, že jsme milováni jedině tehdy, když děláme určité věci, které jiní považují za správné. Začali jsme se chovat tak, abychom se ostatním zalíbili. Naše okolí, rodiče a přátelé s tím byli přirozeně velmi spokojeni, neboť nyní k nám měli přístup a mohli nás formovat tak, jak uznali za vhodné. Když jsme fungovali způsobně a poslušně jako loutka, dávali nám pocit, že jsme milováni. Ale co ve skutečnosti milovali ? V žádném případě ne nás. Vždycky pouze loutku, kterou vyrobili podle svých přání. Projevil-li člověk svou vlastní vůli, vlastní přání nebo touhy, které mířily proti představám ostatních, odmítali mu uznání dát. Nikdy tě tedy ve skutečnosti nepoznali, viděli v tobě vždycky jenom to, co vidět chtěli. Tedy vždy jen to, co jim bylo užitečné. Abys byl svými blízkými milován, musel jsi svou opravdovou povahu, sám sebe, popírat a potlačovat.

Že to nikdy nebyla láska, toho sis až dosud nebyl vědom.

Pokud to ale budeme i nadále považovat za lásku, nikdy se svému partnerovi neukážeme takoví, jací opravdu jsme, a to ze strachu, abychom opět nenarazili na odmítnutí. Hluboko do našeho nitra se vrylo: jsem-li takový, jaký opravdu jsem, nejsem milován. To ale také znamená, že ten druhý také nesmí být takový, jaký je, jinak ho nebudu milovat. Co je to za začarovaný kruh ? Přitom neexistuje nic, co bychom museli udělat, abychom byli milováni.

* * *

- z knihy Pravidla pro šťastnou lásku, Pierre Franckh

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.