Užívejte si život místo abyste se zavděčovali druhým

"Proč se všichni ostatní baví, mají šťastný život, ale já ne?" stěžují si pozemští andělé podobně jako Popelka. Přitom si pozemští andělé jen zřídkakdy na něco stěžují nahlas. Kdyby to udělali, mohlo by to být přece pro druhé nepříjemné.

Každá duchovní cesta a náboženství zdůrazňuje, jak je důležité pomáhat druhým. A být nápomocnými nás má vést ke štěstí. Existuje však určitý bod, v němž každý pocítí, že již dává mnohem více, než kolik přijímá nazpět.

Ve zdravém vztahu obě strany dávají i přijímají. Je nemožné to udržovat na 50-50. Ve zdravém vztahu jsou oba lidé povzbuzováni k tomu, aby projevili své skutečné pocity, pokud dochází v dávání k nerovnováze. Ve zdravém vztahu se cítíte bezpečně a můžete říct svému partnerovi o čemkoli, co vás znepokojuje. Váš partner vám naslouchá a sdílí s vámi zase své pocity. Společně vyjednáváte jako pár a tvořivě situaci vyřešíte spravedlivou cestou, která bude oběma respektována.

V nezdravých vztazích jedna osoba vládne a druhá skrývá své pocity. Vládnoucí osoba mluví o věcech, které ji rozčilují, velmi jasně, a obvykle ukazuje prstem na toho druhého. Velmi často jsou pozemští andělé v roli obětního beránka, tedy osoby, která je za všechno obviňována. Je to vina obětního beránka, že není dost peněz v rodinné pokladničce, že jsou děti příliš hlučné, nebo že je nádoba s burákovým máslem prázdná. Pozemští andělé obvinění přijímají a neustále říkají: "Promiň.", i za věci, které jejich chybou nejsou. Předpokládají, že když je někdo nahněvaný, museli to něčím způsobit.

Pozemský anděl se před nahněvanou osobou přikrčí, vzdá se své osobní síly a modlí se, aby konfrontace brzy skončila. Tento průběh částečně pramení z minulých životů. V každém našem životě zůstává naše osobnost poměrně obdobná. Je to jen mýtus, že se zmítáme mezi krutým a laskavým chováním, abychom vyrovnávali svou karmu. To se prostě neděje! Laskaví lidé zůstávají takoví v průběhu celých životů a krutí lidé (dokud nezažijí duchovní růst) zůstávají krutí.

Možná jste tedy prožili předchozí životy s obdobnými osobnostními rysy laskavosti, štědrosti a nadáním pro duchovní věštění a léčení. V těchto životech byli duchovní léčitelé a učitelé pronásledováni a často zabíjeni. Během inkvizice každý obviňoval z tragédii "čarodějnice" (charakteristické označení užívané pro duchovní léčitele a učitele, i když nepraktikovali čarodějnictví). 

Z tohoto důvodu jste si vypěstovali fobii z obvinění, protože za každým obviněním se vždy skrýval rozsudek smrti. Mohli jste být upáleni na hranici, ukamenováni k smrti nebo doživotně uvězněni kvůli nespravedlivému poukazování na vaše duchovní dary ze strany druhých lidí, kteří tyto dary považovali za příčinu hladomorů, dětských onemocnění, špatné úrody atd. 

Hluboko uvnitř si vaše duše vybavuje všechny šťastné i bolestivé zážitky z každého života. Pokud teď v těle cítíte nějaké záškuby, nebo více mrkáte, zjišťujete, že více vydechujete, nebo máte husí kůži, zatímco toto čtete, je to znamení, že jste takto trpěli.

V tomto životě se nejraději zkroutíte do uzlíčku, jen abyste se vyhnuli obvinění. Předvídáte potřeby druhých svou supercitlivou intuicí, a pak vykonáváte nadlidskou práci, abyste zajistili, že budou všichni šťastní... částečně proto, abyste se vyhnuli té tyranii, která z obvinění pramení! Podvědomě si své jednání odůvodňujete tímto: "Jsem v bezpečí, dokud jsou všichni šťastní."

Mučedník - Oběť - Zachránce

Pozemští andělé jsou v nevyvážených vztazích, kde více dávají než přijímají, nešťastní. Cítí se být oběťmi, využívanými a vykořisťovanými lidmi, kteří je neumí ocenit. Bez ohledu na to, do jakých problémů se zaplétají, druzí lidé jejich snahu neopětují. Samozřejmě, když se příležitostně najde milý člověk, který pozemskému andělovi nabídne pomoc, nabídka je zamítnuta. To proto, že se pozemští andělé cítí hluboko uvnitř potřební a žádaní tehdy, když na ně druzí kladou přehnané nároky. Také cítí větší kontrolu, když jsou to oni, kdo dávají. 

Co chce pozemský andělé více, než cokoli jiného, je ocenění, které přirovnává k "bezpečnosti práce" a "lásce". Pozemský anděl chce být ujišťován, že je dost hezký, dost chytrý, dost láskyhodný. Zoufale touží po ujišťování, protože se ještě nenaučil, jak si poskytnout zpětnou vazbu.

Když se spoléháte na to, že druzí určují, jací jste, dáváte jim svou sílu. Chováte se k lidem jako k zrcadlu, které vám zrcadlí nazpět, zda jste "dobrý člověk". Pokud jsou šťastní a potěšení, jste dobrý člověk. Pokud nejsou šťastní nebo jsou nahněvaní, nejste dobrý člověk. 

Samozřejmě, že to ve skutečnosti není pravda. Ale celé životy strávené urážlivým podmiňováním zanechaly citlivé pozemské anděly silně vystrašené.

Andělský mučedník - Oběť
Pokud se bojíte, že druhé "obtěžujete", a málokdy je žádáte o pomoc, možná jste uvízli v cyklu Andělského mučedníka - Oběti. Tento cyklus znamená, že jste plni odporu, že vám nikdo nepomáhá, ale sami si o pomoc neříkáte. Dokonce i když vám ji někdo sám nabídne, řeknete Ne!

Mučedníci jsou ti, kteří popírají sami sebe a nedopřávají si žádné potěšení ze života, protože jsou zcela soustředěni na potřeby druhých. Pak ovšem začnou na lidi, kterým pomáhají, vyvíjet nátlak skrze pasivně-agresivní chování, které jen navýší míru hněvu, místo aby ji snížilo.

Tento cyklus pramení z nízkého sebevědomí, kdy si ceníte času druhých lidí více než svého vlastního. Můžete usoudit, že jsou příliš zaneprázdnění na to, aby se ještě obtěžovali vám pomáhat, a že by vám odporovali, kdybyste je o pomoc požádali.

Mohla by toto být projekce vašich vlastních pocitů odporu? Přece jen, nebyli byste rádi, kdyby vám druzí lidé pomohli? Bylo by skoro lepší, kdyby prostě přišli a nabídli pomocnou ruku, aniž by se vás na to zeptali. Protože když se zeptají, zda chcete pomoci, řeknete: "Ne, děkuji."

Abyste to změnili, je důležité začít přijímat nabídky druhých lidí k pomoci. Výjimkou může být případ, kdy vycítíte, že ona nápomocná osoba má skrytý záměr, jako např. zavděčit se vám a vyvolat ve vás pocit, že jí něco dlužíte. Ale pokud vám laskavý člověk upřímně nabízí pomoc, je asertivní říct "Děkuji ti" a přijmout toto milé gesto. Pak se vyhněte starému návyku říkat "Děkuji ti" ještě milionkrát poté, který vychází z vašeho pocitu, že jste toho člověka obtěžovali.
Když přijímáte, má druhá osoba potěšení z dávání. Dovolujete jí, aby získala vlastní odměnu doprovázející pomoc někomu druhému (vám). Tato osoba získá uspokojení z pocitu, že byla nápomocná a užitečná. Všichni lidé mají potřebu cítit se potřební. Když na toto pomyslíte, souhlasíte, že by bylo sobecké být jediným, kdo dává. A tak šiřte lásku tím, že budete dávat druhým příležitosti, aby dávali také vám!

Zavděčování se

Když potřebujete, aby vás schválili druzí, dáváte jim moc nad svým štěstím. Vyhledáváte jejich souhlas, abyste se vyhnuli konfliktu. Jste velmi vnímaví vůči tomu, co chtějí druzí lidé slyšet, a víte, jak je tím nakrmit vrchovatými lžícemi! Zatím druhá osoba uvěří tomu, že jste tou nejmilejší osobou na světě - což také jste, pokud ovšem není vaše přirozená a skutečná podoba skryta za maskou zvanou "zavděčování se".

Zavděčování se přináší rčení "Pokud nemůžeš říct nic pěkného, neříkej radši nic" na zcela nové úrovni. Znamená to, že předstíráte, že jste někdo jiný, než kdo skutečně jste, abyste měli kontrolu nad tím, jak na vás druhá osoba reaguje. 

Snažíte se předejít tomu, aby se na vás tato osoba nahněvala, opustila vás nebo vás vyhodila z práce tím, že jste obzvláště poddajní a falešně milí. Nebo se snažíte druhou osobu dostat pod svou kontrolu, abyste se jí zalíbili, aby si vás vzala, povýšila vás v práci... a to všechno předstíráním, kdy věříte všemu, čemu věří oni, smějete se všem jejich vtipům a nasazujete si falešnou tvář.

Zavděčování se druhým je dysfunkční a rozhodně manipulativní a nečestný způsob, jak se vázat k druhým lidem. Na zavděčování se není nic pěkného! Můžete být milí a velmi laskaví, ohleduplní a přívětiví, a přitom být vůči nim opravdoví a upřímní. To je kombinace, po které pozemští andělé touží: být skuteční, laskaví, milující a upřímní. 

Každý se dokáže ztotožnit se skutečnými lidskými emocemi. A tak, když připustíte, jak se skutečně cítíte, je pro druhé lidi úlevou vědět, že i ostatní se tak cítí. V tomto ohledu jste skrze svou upřímnost k druhým učitelem skutečného, opravdového života.

Mnozí lidé si pletou upřímnost a agresivitou. To proto, že po mnoho let byla průměrná laskavá osoba pasivní a tichá. Ale to se již změnilo, díkybohu! V dnešní době je pro hodné lidi zásadní umět mluvit o problémech, které jsou blízké a drahé jejich srdci. 

Například, pokud má vaše dítě problémy s učitelem/učitelkou, je vhodné, abyste si s ním/ní nebo s ředitelem školy sjednali schůzku. To je příklad toho, jak můžete aktivně jednat z lásky k vašemu dítěti. Promlouváte a jste upřímní, protože je to jediná cesta, jak své dítě chránit.

I v osobních záležitostech může opravdovost přinést požehnání. Například si představme, že jste se skupinkou přátel v kině. Film je ale hrozný a vy už se na něho nechcete dívat. Když pohlédnete na kamarádky, uvidíte, jak se propadají do křesel a vypadají, že ani je film nebaví. A tak zašeptáte na kamarádku vedle: "Mě ten film vůbec nebaví... tebe ano?" Vaše kamarádka se usměje a ve tváři je jí znát úleva, že jste vyslovili přesně to, co cítila i ona. Vychází najevo, že nikomu z vašich přátel se film nelíbí, ale báli se cokoli říct, aby nezkazili zábavu ostatním. Protože jste však měli odvahu promluvit, večer je zachráněn! Kino opouštíte a jdete do restaurace, kde si místo kina společně užíváte dobré jídlo.
Kdybyste se snažili zavděčovat lidem, přetrpěli byste celý ten film, protože byste nechtěli nikomu kazit zábavu. Ale protože jste měli odvahu promluvit, vlastně jste svým přátelům pomohli. 

A zjistíte, že toto je případ téměř každé situace, v níž promluvíte. Opět připomínám, že promlouvat neznamená být agresivní. Promlouvat znamená, že jste si vědomi zodpovědnosti za své vlastní pocity a jasně je vyjadřujete, aniž byste kohokoli obviňovali a aniž byste cítili hněv nebo byli sarkastičtí.
Zavděčování se je forma kontroly a manipulace. Pramení ze strachu, nikoli z lásky. Zavděčování se lidem vychází z pocitu nedostatečné hodnoty a nezasloužení. Jste přesvědčeni, že druzí lidé by vás neměli rádi nebo byste se jim nelíbili, kdybyste jim ukázali, jací skutečně jste. 

Pamatujte, že jste stvořením Boha, který vás stvořil k obrazu svému. Všichni a všechno, co Bůh stvořil, má v sobě Božství a vlastní přirozenou krásu a jedinečnost. Jste Božští! Zní to sice neintuitivně, ale budete se sami sobě líbit mnohem více, když budete vůči druhým lidem opravdoví. Čím lépe dokážete přijmout své vlastní unikátní já a věřit svým vášním a zájmům, které vás vedou po cestě vašeho životního poslání, tím více podobně naladěných přátel si najdete.

Pokud si z vás utahovali kvůli tomu, že jste divní nebo zvláštní, je to známka toho, že máte speciální vlastnosti a jedinečnost, kterou svět potřebuje. Jak jednotvárné a nudné by bylo, kdyby byli všichni stejní! V některých lidských kruzích je dokonce urážkou říct o někom, že je "normální".

Pokud se budete snažit lidem zavděčovat, všichni to poznají. Lidé, kteří se druhým zavděčují, před tím nikdy neutečou. Lidé budou vědět, že předstíráte své pocity, smích i úsměvy a budou pochybovat o vaší upřímnosti a integritě. Nebudou vám důvěřovat a budou si přát vědět, v čem dalším jste ještě nečestní. Zavděčování se proto může pošlapat vaši hodnověrnost v zaměstnání a důvěryhodnost ve vztazích.

Předstírání ve snaze být oblíbený a zapadnout mezi ostatní nikdy nefunguje! V první řadě je únavné se o to snažit příliš dlouho. Zjistíte, že jste absolutně bez energie a elánu, když musíte pořád předstírat, že jste někým jiným, než kým skutečně jste. Navíc vám předstírání brání v kontaktu se svými skutečnými pocity. Po chvíli zapomenete, kým vlastně jste. Vzdáte se svých skutečných zájmů. A bez ohledu na to, kolik přátel jste si získali falešným já, budete se stále cítit osamělí a nemilovaní, protože tito lidé nemilují vaše skutečné já.

Jediný způsob, jak naplnit své srdce, je zariskovat a být veřejně sami sebou, a nechat svou přirozenost, aby se ujala vedení. Lidé, kteří vás nerespektují, již nemají ve vašem životě být. Lidé, kteří budou přitahováni vaší jedinečností, mohou být přátelé, pokud se vám tento nápad také líbí... a budou se k vám chovat s respektem. Pamatujte, že v celé historii neexistoval jediný člověk, kterého by všichni milovali, a tak neplýtvejte časem na tento nemožný cíl. Buďte sami sebou a přitáhnete si podobně naladěné lidi.

Ostatní lidé vycítí, že jste opravdoví a upřímní. Budou ve vaší přítomnosti uvolnění a budou vás více respektovat, když se vzdáte snahy kontrolovat jejich názory o vás a dovolíte svým skutečným pocitům a přirozeným reakcím zazářit. A vy budete vědět, že vaše skutečné já je milováno a oceňováno, což zvýší vaši sebedůvěru a sebevědomí!

* * *

- z knihy Asertivita pro pozemské anděly, Doreen Virtue (z anglického originálu Assertiveness For The Earth Angels)
 překlad: Magda Techetová