"Už
dříve jste si jistě všimli, že některé frustrující situace ve vašem
životě se postupně vystupňovaly do takových mezí, že jste je nedokázali
dále unést, a pokud ano, tak jen s největším sebezapřením. Tato
frustrace se stupňuje nikoli proto, že by vám Bůh/Vesmír nepřál, ale
proto, že vám odpovídá na vaše modlitby a žádosti o dobré věci. Cokoli,
co vám dobře neslouží, i když si myslíte, že ano, z
vašeho života odchází. Lpěním na těchto věcech a snahou udržet si je v
životě za každou cenu, tím vším si působíte mnohem větší utrpení, než
kdybyste je jednoduše nechali jít a uvolnili tak prostor pro to, co si
tolik přejete. Stupňující se frustrace je jasným znamením, že vám něco
neslouží dobře, ať už je to vztah, situace a nebo třeba váš vlastní
postoj k nim nebo způsob vnímání. Teprve tehdy, když vaše frustrace
nabyde takové síly, že se pod její tíhou zhroutíte, necháváte věci jít.
Jste to však vy, kdo si to takto vyžádal. Přejete si dobro, ale nechcete
se pustit toho, co vám stojí v cestě za ním. Pak se však musíte
rozhodnout.
Je-li vaše touha udržet si staré a známé věci ve
svém životě větší než touha po něčem lepším, pak skloníte hlavu a
smíříte se s tím, co vám nestačí. Uděláte kompromis, kterým se odsoudíte
k nesplněnému přání, ale připadá vám to lepší, než se vzdávat něčeho,
co už máte. Je-li naopak silnější vaše touha po nových, lepších věcech,
pak narůstá vaše frustrace v současných okolnostech čím dál více, dokud
vás nedotlačí k rozhodnutí, které je k přijetí nových dobrých věcí
nutné, ale které nejste ochotni učinit, dokud NEMUSÍTE. Není to tedy
nátlak ze strany Boha/Vesmíru. Je to nátlak, který vzešel z vaší vnitřní
nerozhodnosti, kdy se zmítáte mezi touhou a strachem. Tento nátlak je
vaším pomocníkem, nikoli překážkou nebo škůdcem. Vznikl na vaše přání, i
když nepřímo. Vznikl proto, že ho potřebujete. Potřebujete ho, jinak
byste se nedokázali rozhodnout. A jak víte, když něco opravdu chcete,
pak vždy také dostanete všechny prostředky, které vám k tomu pomohou.
Tato frustrace, forma vnitřního nátlaku, je jedním z těchto prostředků.
Kdybyste byli schopni se rozhodnout s lehkostí a beze strachu,
frustrace by nemusela narůstat, protože byste už při jejích prvních
známkách poznali, že něco není v pořádku a rozhodli byste se podle toho
zařídit. Frustrace vás ničí jen v případech, kdy se neumíte rozhodnout
bez ní. Je to velmi podobné, jako když se bojíte jít k zubnímu lékaři, a
tak to odkládáte a odkládáte, dokud vás nezačne bolet zub a dokud se
tato bolest nevystupňuje tak, že uděláte cokoli, jen abyste ji necítili.
Právě v těchto okamžicích, kdy už nejste schopni snášet svou bolest, se
rozhodnete osvobodit se. Právě proto se bolest dostavuje - aby vám
pomohla. Když se neumíte nebo nechcete rozhodovat, dokud vám není
opravdu zle, pak přirozeně nastanou okolnosti, kdy vám zle bude. Vy sami
jste si to takto nastavili. Vy sami jste se rozhodli, že potřebujete
trpět, abyste se dokázali rozhodnout.
Vždy to můžete změnit a
začít se rozhodovat i bez zbytečné bolesti. Problémem však bývá, že si
to zatím neumíte představit. Na tento zažitý způsob jste si natolik
zvykli, že vám jiný přijde až neuvěřitelný. „Rozhodovat se, aniž bych
MUSEL/A?!“ Ano. Rozhodovat se, aniž byste MUSELI. Dokud se neodvážíte
rozhodovat se bez nátlaku bolesti ve svém nitru, pak budete při každém
takovém rozhodování vystaveni stupňující se bolesti. Chceme vám říci, že
to vůbec není nutné. Vždy zjistíte, že vaše utrpení bylo naprosto
zbytečné a že věci vůbec nebyly ve svých důsledcích tak špatné a
hrozivé, jak jste si původně mysleli - stejně jako když po návštěvě
zubního lékaře odcházíte s pocitem úlevy a smějete se tomu, jak jste se
báli. Když víte, že všechno vždy slouží vašemu nejvyššímu dobru, a že ať
už všechno bude jakkoli, bude to dobré, pak nemáte vůbec žádný důvod
bát se svých rozhodnutí. Když vycházíte z upřímných přání svého srdce,
nikdy neuděláte chybu a nikdy nic špatného nezpůsobíte. To vám
slibujeme."
* * *
- Poselství andělů, M.T.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.