čtvrtek 18. srpna 2016

Co můžete dělat, jste-li vysoce citliví na hluk

Hluk! Je to pro vysoce citlivé osoby vysloveně prokletí, že ano? Jsme vůči němu mnohem citlivější, prostě a jasně. Není to o tom, že bychom měli lepší sluch - studie prokázaly, že na cestě do mozku se sluchový vjem u vysoce citlivých lidí zesílí. Japonští psychologové se studiem vysoce citlivých osob a hluku zabývali nejvíce - mají celou typologii sluchové citlivosti (od těch, kdo si všimnou i nejtišších zvuků a snesou pouze nízkou intenzitu, přes ty, kdo si všimnou nejtišších zvuků a snesou přitom i větší intenzitu, až po ty, kdo jsou velmi podrážděni až vysokou intenzitou). Japonci alespoň vědí, že existujeme.
Na rozdíl od světelných vln procházejí zvukové vlny i zdí. A my nemáme žádná "ušní víčka". A tak co můžeme dělat? Má doporučení pro vás pocházejí od široké škály lidí, které jsem posbírala, včetně úžasného anonymního konzultanta z oblasti akustiky, který mi poskytl půlhodinovou přednášku.

* * *

1. Hluk, všude hluk - kromě prostoru pod špunty ve vašich uších
Špunty do uší nedokážou eliminovat všechen hluk - ale rozhodně pomohou. A ano, drazí vnímaví HSPčkaři (HSP - Highly Sensitive People = vysoce citlivé osoby, pozn. překl.), uslyšíte přes ně požární hlásič. Ucpávky do uší už můžete najít ve většině lékáren a drogerií, takže předpokládám, že hluk unavuje čím dál více lidí. Jako nejlepší typ ucpávek do uší se osvědčují ty pěnové, které zmačkáte v prstech do úzkého válečku, vložíte je do uší a ony se tam zase roztáhnou. Důsledně dodržujte pokyny k jejich používání, včetně jejich výměny za nové po určité době. Také si preventivně zajděte k ušnímu lékaři, aby se podíval, jestli máte uši v pořádku.
Špunty do uší jsou skvělé pro hlučná místa jako třeba hlasité vlaky nebo hlasité koncerty, ale nezapomínejte je používat ani ke spánku. I přikrývka na oči je dobrá. Já teď používám obojí a zdá se, že se mi spí lépe, obzvláště na nových místech. Také můžete použít foremný polštář, abyste posílili účinek ucpávek do uší nebo masky na oči. Ucpávky do uší nemohou fungovat úplně, protože určitá míra hluku se k vám dostane skrze zbytek vaší hlavy. K dodatečnému posílení ticha a pocitu bezpečí během spánku si tedy někdy hlavu obklopím velmi lehkým péřovým polštářem kolem dokola.

2. Hluk, který můžete napravit penězi
Hlučná lednička? Vyrábějí se i tiché. Hlučný telefon? Pořiďte si ten, kde můžete vypnout zvonění. A digitální záznamníky jsou tišší, než ty s klikající páskou. (A nebo svůj záznamník zavřete do skříně.)

3. Hluk a zákon
Většina měst má pro hluk určité vyhlášky a pravidla pro dodržování času klidu. Zjistěte, jaká jsou u vás, na místě, kde žijete a pracujete. Stavby v blízkosti zdrojů hluku jako třeba dálnice bývají postaveny tak, aby byly uvnitř obzvláště tiché. Pokud žijete nebo pracujete v takovéto oblasti, zjistěte, zda vaše budova splňuje podmínky pro opatření proti hluku u akustického konzultanta.
Pokud do budovy, kde žijete, zvuk proniká až absurdně snadno, tak, že o životě svých sousedů víte více, než byste chtěli, může být její struktura v rozporu s předpisy. Opět se poraďte s akustickým konzultantem. 

4. Hlasité pracovní prostředí
Zjistěte, zda hluk v práci obtěžuje i ostatní. Pokud nejste sami a obzvláště pokud je hlukem ovlivňována i produktivita vaší práce nebo se vám horší zdraví a zvyšují se vám výdaje za lékařskou péči, pak byste měli něco podniknout.
Pokud jste to jen vy, zvažte, zda máte dostatek plusových bodů na to, abyste si mohli dovolit vyžadovat zvláštní zacházení. Pokud jste jediní, kdo je v práci schopen vyřešit určité problémy, jste v lepší pozici k tomu, abyste mohli říct: "Jistěže, jen co vypneš to rádio."
Pokud vy ani vaše citlivost (ještě) nejste ve své společnosti respektováni, pravděpodobně bude lepší odejít a o pomoc nežádat. Buď můžete změnit práci a nebo v té současné nosit ucpávky do uší.
Jakákoli žádost v práci, řekla bych, vyžaduje, abyste se zamýšleli nad tím, jak tato žádost ovlivní danou společnost v samotném základu. Také musíte zvážit pohled na věc ze strany svého nadřízeného. Pokud je žádost dobrá pro vás, ale nedokážete říct, jak to napomůže cílům vašeho šéfa nebo jeho společnosti, asi neuspějete. Zanechte doma všechny fantazie o tom, že vám daná společnost bude dobrým rodičem a postará se o vás, jen proto, že máte problém.

5. Hluk v restauracích a dalších místech, kde byste se měli uvolnit
V devadesátých letech začalo být trendem hlučné jídelní prostředí. Má to dávat najevo, že jíte tam, kde to žije. Otevřená kuchyně a široký prostor, kam můžete vidět a kde můžete být viděni - to všechno má přidat na současně preferované atmosféře - a to všechno také přidává na hluku. (Předpokládaná preferovaná atmosféra pomáhá také rozpočtu dané restaurace. Koberce, látky, závěsy, atd. které pohlcují hluk jsou velmi finančné náročné na čištění.)
Zvuk je jednou z těch úplně posledních věcí, kterým designéři restaurací věnují pozornost, a je pro ně těžké ho předvídat, dokud všechno nestojí na svém místě. Jakmile je však restaurace v chodu, její zaměstnanci už vědí, kde se nacházejí tišší zákoutí. Někteří návrháři restaurací i záměrně vytvářejí tišší sekce. Takže stejně jako existují nekuřácké prostory, můžete najít pomoc i v tomto ohledu. Hlavní je se ozvat a požádat o ticho. Můžete to pak prostě dostat. Navíc, když si o to lidé začnou říkat, tím spíše to začne být dostupnější.
Totéž platí pro filmy - jsou hlučnější a hlučnější, protože se předpokládá, že lidem se to líbí. A tak se jim ozvěte. Pak budete mít vládu nad zvukem. A nebo běžte na procházku lesem. Nenechte méně citlivé lidi, aby vám říkali, jací máte být a co pro vás má být zábavné. Dovolte svému citlivému tělu, aby vám řeklo, co by si užilo.

6. Opatření v místě vašeho bydliště
Nejprve zjistěte, zda hluk na daném místě vychází zvenčí a nebo zevnitř. Vnitřní hluk prochází zdmi, podlahami i stropy, které slouží jako vodiče zvukových vln. Pokud si nejste jisti, odkud hluk pochází, můžete si najmout akustického poradce.
Abyste zamezili hluku zvenčí, užijete strategii obdobnou jako při izolaci chladu. Nejvíce hluku prochází okny a dveřmi. Můžete si tedy nechat zabudovat druhé okno, ať už zvenku nebo zevnitř. Druhé okno by mělo mít velmi pevné sklo, tlustší než 7 mm, a také laminované, můžete-li si to dovolit. Takže bude dobré, aby mezi těmito dvěma okny byl co největší prostor. Nesmí mezi nimi být nic, co by je spojovalo, neboť toto spojení by vedlo zvuk. Také by tato okna neměla být otvíratelná. To je však třeba pouze na té straně, která je nejblíž zdroji hluku, takže vyvětrat si můžete jinými okny.
Jakékoli dveře nacházející se na straně zdroje hluku by měly být tlusté a silně přiléhavé - těžké na otevření i na zavření.
V případě hluku zevnitř můžete vybudovat úplně novou zeď na té straně, odkud hluk vychází, která bude kompletně strukturně oddělená od původní zdi. Nic se mezi nimi nebude dotýkat. Spoje mezi touto zdí a budovou by měly být zavedeny do "pružných kanálů", které zvuk pohltí. Tato nová zeď by měla být sama dvojitá, vyplněná skelnou vatou a na straně k vám by měl být tříčtvrteční nebo poloviční sádrokarton.

7. Když opravdu není úniku
Nejprve se ujistěte, že jste zvážili opravdu všechny možnosti. My vysoce citliví lidé můžeme být velmi pasivní ve snášení čehokoli. Vyzkoušejte slušnou žádost nebo si vyměňte sedadlo, místnost či společníky. Jedna osoba mi řekla, že měsíce trpěla dojíždění mikrobusem s člověkem, který si každou cestu vyřizovat hlasité a dlouhé pracovní hovory. Když pochopila, že je vysoce citlivá osoba a rozvinula si schopnost mít úctu i ke svým vlastním potřebám, oslovila tuto osobu a postěžovala si jí. Hejkal tím byl velmi překvapen, neboť ho nenapadlo, že by to někomu mohlo vadit, a přestal s tím.
Někdy se dá hluk zastavit i niterně. Student jednoho mého kurzu byl vychován v otřesně hlučném městském ghettu a rozvinul si úžasnou schopnost všechen tento hluk nevnímat. Nebyla to disociace, ale naprostý záměr. Můžete se tedy nechat jeho zážitkem inspirovat. Samozřejmě, i mnozí další HSPčkaři mi řekli, že si na určité zvuky zvykli a už je pak neobtěžovaly. Ani vy se nevzdávejte této možnosti.
Někdy jste však vskutku bezbranní. Když já čelím hluku, kterému nemám jak zamezit, využívám rady, kterou mi dal jeden učitel meditace. "Oceán nikdy neuteče svým vlnám."
Na nejhlubší úrovni vědomí to znamená, že jsme se všemi těmi zatracenými sbíječkáři jedno, a tak je milujte stejně tak jako své já, kterému chcete dopřát klid. Navíc nikde nejsme náhodou. Ti sbíječkáři jsou dnes vašimi učiteli trpělivosti a přijetí.

8. Hluk a stres
I když nevím o žádném výzkumu, který by to prokazoval, jsem si jistá, že nás hluk obtěžuje mnohem více, jsme-li už tak ve stresu a přehlcení. Vím, že si na hluku vylévám i další pocity vzteku a že se tak rozčílím na hluk místo na původní příčinu. Pokud jsme zažili obrovský stres ve svém dětství nebo i dospělosti, snižuje to naši odolnost vůči novým stresorům, mezi které samozřejmě patří i hluk. Dělejte tedy všechno, co můžete, abyste dost odpočívali a udržovali si dobré zdraví, dobrou náladu a také příjemnou společnost - což je všechno pro vysoce citlivé osoby kamenem úrazu.

9. Změňte způsob, jak o zdroji hluku přemýšlíte
Dokonalým způsobem, jakým mučím sama sebe, je vztekat se na zdroj hluku a cítit se jako oběť. K tomu dochází hlavně v případech, kdy jsem navztekaná přímo na ty, kdo hluk způsobují. Třeba jsem požádala o klid a nedostalo se mi žádné odezvy, prostě nezájem. Žádný respekt. Tehdy se cítím jako oběť. Ale ve skutečnosti jsem hlavně obětí vlastního vzteku. Kdybych ten hluk sama chtěla - řekněme, že bych chtěla, aby někdo konečně spravil ty výmoly na silnici před mým domem, a dělníci by konečně přišli se sbíječkami - uvítala bych to, dokonce i uprostřed meditace. "Něco se konečně dokončí."
A tak buďte tvořiví. Pokud vás obtěžuje hluk dětí vašeho souseda nebo štěkajících psů, pokuste se tyto děti nebo psy poznat. Sama vím, že se cítím lépe, když hluk způsobují mí přátelé - psí, kočičí, lidští, jacíkoli. 

Nakonec, udělejte všechno, co můžete, abyste se vypořádali s hlukem ve svém životě. Nejen, že budete šťastnější, ale tato snaha vám také napomůže rozvinout si větší asertivitu, vnitřní sílu a zdraví.

- Elaine N. Aron, Ph.D.

* * *

zdroj: http://www.hsperson.com/pages/cz_art2.htm
překlad: Magda Techetová

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.