1. Ovládání
Pod pojmem ovládání rozumíme snahu mít pod kontrolou to, co druhý člověk
dělá. Ten, kdo se snaží druhého ovládat, má silnou potřebu, aby bylo po
jeho, a často se také uchyluje k vyhrožování, aby si to zajistil.
Projevy ovládání zahrnují například rozkazování partnerovi či partnerce;
kontrolování toho, jak tráví čas a co dělají; zamezování přístupu k
jejich zdrojům (k financím, k telefonu, aj.); zakazování nebo omezování
času, který partner/ka tráví ve společnosti; izolování partnera či
partnerky od rodiny a přátel; zasahování do jejich životních
příležitostí (pracovních, vzdělávacích, léčebných); přehnaná žárlivost a
majetnickost; vrhání předměty; vyhrožování partnerovi/partnerce
ublížením (nebo ublížením jejich dětem, rodině, přátelům, zvířatům,
majetku); zneužívání partnerových/partnerčiných dětí, rodičů či domácích
mazlíčků přímo před nimi; snaha donutit partnera/partnerku do
nelegálních aktivit.
Ovládající partner může druhému například bránit telefonovat se svými
blízkými, schválně dělat hluk, aby své blízké v telefonu neslyšeli, nebo
předstírat, že sami čekají právě v dané chvíli mnohem důležitější
hovor.
2. Verbální útoky
Verbální útoky zahrnují slovní srážení druhého, jeho ponižování,
kritizování, znehodnocování, urážení, křik, výhrůžky, přehnané
obviňování, zahanbování, záměrný krutý sarkasmus nebo slovní projevování
svého znechucení druhým člověkem. Do slovního zneužívání také patří
odpírání říct druhému něco dobrého, záměrný nesouhlas, urážky skryté za
"jen vtip", slovní mlžení a přesměrovávání pozornosti jinam, souzení
druhého, jeho znevažování, zapírání nebo záměrně vyjadřovaný hněv
sloužící k ovládání druhého. Tento druh zneužívání má extrémně zničující
vliv na sebevědomí druhého a na jeho pohled na sebe samého. Stejně tak
jako fyzické násilí ničí lidské tělo, slovní násilí poškozuje mysl a
ducha druhé osoby a zasazuje jí rány, které se jen těžko hojí. Křičení a
řev není jen pokořující, ale i děsivé. Když na nás někdo řve, dostaneme
strach, že by nám mohl začít ubližovat i fyzicky.
3. Permanentní kritika a obviňování
Tato forma emočního zneužívání spadá i do zneužívání verbálního, ale
kritika a obviňování nemusejí být přímo vázány na slovní projevy. Někdy
je to samotná podstata celého vztahu.
Pokud je k vám někdo neúprosně kritický, vždycky na vás najde něco
špatného, nikdy se mu nezavděčíte, a vždy vás obviňuje za všechno, co je
špatně, jedná se o zničující zákeřnou povahu. Postupem času tento
způsob zneužívání ubíjí vaši sebedůvěru a vědomí vlastní hodnoty a
podkopává jakékoli dobré pocity, které byste mohli mít sami ze sebe nebo
toho, čeho jste dosáhli.
Když na vás partner křičí nebo vás kritizuje otevřeně, lze zneužívání
rozpoznat, avšak pokud vás sráží pod záminkou humoru, může být
rozpoznání obtížnější.
4. Přehnaná očekávání
Přehnaná očekávaní znamenají kladení příliš vysokých a přehnaných
požadavků na partnera. Zneužívající například může očekávat, že se jeho
partner či partnerka všeho vzdají, jen aby naplnili jeho potřeby. Může
vyžadovat partnerovu nebo partnerčinu neustálou a plnou pozornost. Může
neustále vyžadovat sex nebo chtít, aby s ním partner či partnerka
trávili veškerý svůj čas. Člověk, který má přehnaná očekávání, není
nikdy uspokojen a vždy najde něco, co jste mohli udělat víc. S největší
pravděpodobností se také stanete terčem permanentní kritiky a
obviňování, protože jste dostatečně neuspokojili jeho potřeby.
5. Citové vydírání
Citové vydírání je jednou z nejsilnějších forem manipulace. Dochází k
němu tehdy, když člověk, ať už vědomě či nevědomě, nutí druhého dělat
to, co chce, aby dělal, tím, že zneužívá jeho strach, pocit viny nebo
soucit. Klasický příklad citového vydírání zahrnuje osobu, která druhému
vyhrožuje ukončením vztahu, pokud nedostane to, co chce, nebo osobu,
která druhého odmítá či mu odpírá pozornost, dokud jí druhý nevyhoví.
Pokud vám partner či partnerka odpírají sex nebo projevy lásky, nebo s
vámi schválně nemluví, kdykoli se jim nějak nezavděčíte, nebo vám
vyhrožují, že si najdou někoho jiného, případně využívají jiné taktiky,
jimiž vás chtějí dostat pod svou kontrolu, jedná se o citové (emoční)
zneužívání. Výhrůžky přitom nemusejí být otevřené, ale skryté a velmi
nenápadné. Mezi časté formy citového vydírání patří také záměrné
vyvolávání pocitu viny v druhé osobě. Pocity strachu, odpovědnosti a
viny nás dělají zranitelnými vůči citovému zneužívání, protože omezují
naše možnosti volby výhradně na ty, které nám vybere sám vyděrač.
Zde jsou některá varovná znamení, že jste citově vydíráni:
- Váš partner/partnerka vás nutí vybrat si mezi tím, co chcete dělat, a ním/ní.
- Snaží se ve vás vyvolat pocit, že jste sobci nebo špatní lidé, když nejednáte po jeho vůli.
- Chtějí, abyste se něčeho nebo někoho vzdali, abyste jim dokázali, že je milujete.
- Vyhrožují vám, že vás opustí, pokud se nezměníte tak, jak chtějí oni.
- Vyhrožují vám odepřením peněz nebo zamezením přístupu k nim, dokud neuděláte to, co po vás chtěli.
6. Nepředvídatelné reakce
Do tohoto typu citového zneužívání spadají drastické zvraty nálady,
náhlé emoční výbuchy bez jakéhokoli důvodu, a neustále se měnící reakce -
jako například velmi odlišné reakce na jednu a tutéž věc, tvrzení jedné
věci v jeden den a něčeho úplně jiného další den, nebo neustálé změny
svého rozhodnutí či pohledu na věc (jeden někoho milují, druhý den ho
nenávidí). Tento typ zneužívání je pro druhého člověka zničující hlavně
proto, že se pohybuje neustále na ostré hraně. Nikdy nevíte, co se zase
stane, nikdy nevíte, kam šlápnout, a nikdy nevíte, co se od vás vlastně
chce. Žít s někým takovým je extrémně těžké a ve vás přetrvává neustálá
úzkost. Cítíte neustálý strach, nejistotu, nerovnováhu, a musíte
neustále dávat pozor, zda náhodou partner či partnerka zase
nevybouchnou.
Tento typ chování se vyskytuje u alkoholiků a drogově závislých, kteří se chovají jinak, když jsou střízliví, a úplně jinak, když požijí alkohol či jinou látku. Může to být také projev duševní nemoci
jako je hraniční porucha osobnosti, kvůli které daná osoba trpí náhlými
změnami nálad, silnými emočními výbuchy (náhlý vztek, přehnaný strach
nebo záchvat úzkosti) a může reagovat nepředvídatelně. Rovněž mohou
takto reagovat lidé zasažení posttraumatickou stresovou poruchou nebo
disociační poruchou.
7. Vytváření neustálého zmatku či krizí
Přestože se tento typ zneužívání v mnohém podobá nepředvídatelným
reakcím, protože ve vás opakovaně vyvolává nejistotu a strach, je
specifický tím, že v něm dochází k neustálým rozvratům a svárům.
Pokud někdo s vámi nebo s jinými lidmi záměrně vyvolává hádky nebo se
zdá, že má neustálé konflikty s lidmi, může to být člověk "závislý na
dramatu". Vytváření chaosu přináší některým lidem pocit vzrušení, a to
zvláště těm, kteří nesnášejí ticho; těm, kteří utíkají před vlastními
problémy tím, že řeší problémy jiných; těm, kdo se cítí uvnitř prázdní a
snaží se tuto prázdnotu vyplnit nějakou aktivitou; nebo těm, kteří
vyrostli v prostředí, v němž harmonie a klid byly zcela neznámými
hodnotami.
Vytváření neustálého zmatku patří také mezi vlastnosti lidí s hraniční poruchou osobnosti.
8. Zabíjení osobnosti člověka
Tento typ zneužívání zahrnuje případy, kdy člověk partnerovi či
partnerce vpálí do obličeje každý omyl nebo chybu, ponižuje je,
kritizuje, zesměšňuje je před druhými nebo znevažuje jejich úspěchy.
Spadá sem i záměrné pomlouvání partnera či partnerky, široké rozebírání
jejich chyb s jinými lidmi, i to, když zneužívající osoba o
partnerovi/partnerce záměrně lže, aby zmanipulovala názor druhých o
nich. Toto chování může ke vší bolesti zneužívaných ještě navíc zničit
jejich pověst, ať už osobní nebo profesní, a může také vést ke ztrátě
přátel, zaměstnání nebo dokonce i jejich rodiny.
9. Gaslighting - manipulace se zdravým rozumem oběti
Pojem "gaslighting" vznikl podle filmu Gaslight, v němž muž
využíval nejrůznějších technik k tomu, aby přesvědčil svou manželku, že
přichází o rozum a že nemůže věřit svým vlastním úsudkům, vnímání ani
paměti. Lidé, kteří toto partnerovi či partnerce dělají, opakovaně
popírají, že se nějaká událost skutečně udála; snaží se vás přesvědčit,
že (jste) něco řekli nebo naopak neřekli; nebo vás přesvědčují, že něco
jen přeháníte nebo že lžete. Zneužívající partner/ka se touto taktikou
snaží dostat oběť pod svou kontrolu nebo se vyhnout vlastní
zodpovědnosti za své činy. Tato forma zneužívání je konána zcela vědomě a záměrně.
Bývá využívána lidmi, kteří se snaží získat přístup k penězům oběti;
lidmi, kteří se snaží proti oběti obrátit její rodinu a přátele; nebo
kteří se takto snaží ospravedlnit své vlastní kruté, nevhodné a
zraňující chování. Ve zmíněném filmu se muž snažil přesvědčit ostatní o
tom, že jeho manželka blázní, aby mohl rozhodovat o jejích penězích.
Gaslighting zahrnuje také situaci, kdy partnera/partnerku přistihnete
při flirtování s jinými, ale když je s pravdou otevřeně konfrontujete,
všechno popírají a přísahají, že to není pravda. Tvrdí, že si to jen
představujete, protože jste sami tolik nejistí, a že přece není nic
špatného mít i jiné přátele. Přestože se samozřejmě stává, že lidé vidí i
věci, které se ve skutečnosti nedějí, protože dají přílišný průchod své
představivosti, ne vždy se jedná o takový případ - někdy se skutečně
jedná o zneužívání důvěry druhého a snahu udržet ho ve stavu zmatení,
kdy neví, co je pravda, aby nemohl zneužívajícího partnera konfrontovat
se skutečností.
10. Sexuální obtěžování
Tento pojem bývá většinou spojován se sexuálním obtěžováním na
pracovišti, ale člověk může být takto obtěžován i v rámci svého
partnerského vztahu. Sexuální obtěžování je jakékoli chování obnášející
nežádoucí a nevhodné návrhy či požadavky, ať už ve fyzické či slovní
podobě, spojené se sexuálním kontextem. Aby se dalo sexuální obtěžování
legálně postihnout, musí se prokázat spojitost mezi návrhem a podmínkou,
jako je například povýšení v práci, zvýšení platu, nebo naopak výhrůžka
výpovědí, jedná-li se o pracovní prostředí. Obecně sem však spadá každý
případ, kdy je člověk nucen k sexuální aktivitě proti své vůli, ať už
proto, že se na to jednoduše necítí, nebo že si nepřeje mít sex s danou
konkrétní osobou. Tento typ zneužívání zahrnuje i nucení partnera či
partnerky do sexuálních aktivit, které se jim nelíbí nebo se jim dokonce
hnusí. Sexuální obtěžování je často doprovázeno i dalšími formami
citového zneužívání jako jsou přehnaná očekávání, neustálá kritika,
urážení nebo citové vydírání - pro oběť totiž může být stále
přijatelnější podrobit se nechtěné sexuální aktivitě, než podstoupit
riziko, že by to partner dělal s někým jiným.
* * *
překlad: Magda Techetová
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.