5 důvodů, proč stále ještě čekáte, až začnete žít

Minulou noc jsem se dívala na film, ve kterém spolu herci vedli rozhovor, jenž mi ulpěl v paměti. Mluvili spolu o vnějších meznících v životě. Probírali spolu kupování domů a rození dětí.

Ona řekla: "Když náš život opravdu začne?"

On řekl: "Toto je náš život. Už ho žijeme."

To se může zdát být očividné. A přestože i já sama jsem věděla, že svůj život přece žiji, některé části uvnitř mě byly těmito větami hluboce zasaženy. Podnikla jsem mnoho velkých kroků ke změně svých životních vzorců, ale uvědomila jsem si, že stále ještě na něco čekám. Zjistila jsem, že jsem vždycky ještě vyčkávala s oficiálním zahájením svého skutečného života. To pro mě není něco zase tak nového, ale tentokrát se mě to dotklo na mnohem hlubší úrovni. A tak jsem se sama sebe zeptala, na co to vlastně čekám. Na co to vlastně čekáme? A upřímně, je to hned několik věcí.

* * *

1. ČEKÁME NA OMLUVU

Já vím, já vím. To je naprosto marné. Ale i když si to naše dospělá já uvědomují a chápou to, pro naše vnitřní děti je to úplně jiná záležitost. Někde uvnitř stále ještě chceme, aby se nám ti, kdo nám ubližovali, omluvili a řekli, že jim to je líto. Chceme, aby se naše někdejší vztahy staly tím, čím se ale nikdy nestanou. Malé děti uvnitř nás žádají o lásku a pozornost, které se jim od osob, jež jim ubližovaly, nikdy nedostalo. Chtějí, aby se to konečně vyřešilo. Chtějí, aby se všechny ty vztahy napravily, aniž by se jich musely vzdát. Ale to se neděje.

2. ČEKÁME NA ROZVÁZÁNÍ POUT

Existují části nás samých, které ještě stále s někým udržují pouta. A přestože jsem si původně myslela, že jsou to hlavně ta traumatická pouta, která trvají mezi námi a lidmi, kteří nám ubližovali a zneužívali nás, zjistila jsem, že tato pouta nás podnítila k vytváření dalších takových. Pouta, která takto navazujeme, jsou znepokojivě náhodná. Kdokoli, kdo nám kdy řekl, že mu něco dlužíme, ještě nyní sedí v naší podvědomé mysli a brání nám v pohybu dál. Wow! Jaké převratné zjištění! Objevila jsem pouta, která udržuji s lidmi, jejichž jména už si ani nepamatuji. Čekám na propuštění a uvolnění od někoho, kdo si mě ani nepamatuje. A vím, že nejsem jediná.

3. ČEKÁME NA SVOLENÍ

Máme v sobě také části, které nevěří, že mohou žít svůj život bez druhých. Máme části, které nechápou, že jsme dospělí a že můžeme udělat všechno, co je nezbytné k tomu, abychom se svým životem hnuli kupředu a přestali opakovat traumatické vzorce. Jsou to ty části nás, které čekají, až přijde někdo druhý a řekne nám, že ano, že můžeme konečně začít žít. Chceme, aby nám někdo druhý dal své svolení, aby nám rozsvítil zelenou. Ale nikdo takový není. Náš život začne až tehdy, když si my sami dovolíme, aby začal, a podnikneme tak důležitý krok vpřed.

4. ČEKÁME NA DOKONALOST

Některé naše části vyčkávají, až budou dost dobré. Tím "dost dobré" myslím dokonalé. Strávili jsme celé své životy posloucháním toho, jak jsme bezcenní a k ničemu, a jak ti, kdo jsou v životě úspěšní, jsou dokonalí. I ti, kdo nás zneužívali, byli dokonalí. To my jsme vždycky byli ten problém. A protože jsme problém, nikdy nemůžeme mít dobrý život. Tolik zkušeností, které jsme v životě získali, nám toho bylo důkazem! Neustále jsme přitahovali do svého života lidi a situace, které v nás vyživovaly vzorce z našeho dětství. Ale my jsme ve skutečnosti nikdy nebyli problém. To ti, kdo nás zneužívali a ubližovali nám, byli problém. A nyní se naše podvědomá přesvědčení začínají měnit a naše zažité vzorce prolamovat. Nemůžeme však začít skutečně žít, dokud sami sebe konečně neuvidíme jako dost dobré, abychom si zasloužili dobrý život.

5. ČEKÁME NA KLID

Klid znamená pro různé naše části různé věci. Může znamenat izolaci. Může znamenat vnitřní mír. Může znamenat dosažení našich cílů, nalezení svého životního poslání nebo sledování, jak se toto poslání v našem životě uskutečňuje. Může to znamenat výhru milionu v loterii nebo nemít žádné problémy. Může to znamenat život na ostrově. Ale pokud všechny tyto věci považujeme za podmínku, která musí napřed nastat, abychom mohli konečně žít, budou jen dalším důvodem, proč budeme dál čekat. Můžeme zůstat zaseknutí na místě jen kvůli čekání na nějaké zázračné řešení, které konečně nastolí v našem životě mír. Ale tak život nefunguje. My sami musíme učinit kroky, které jsou k tomu potřebné. A bude to chtít nějaký čas. 

* * *

Mezitím, co čekáme, až náš život konečně začne, všichni stárneme. Přitom, na druhé straně zrcadla, čeká náš život, až ho my začneme žít. Dopřejme si čas na to, abychom se zamysleli, na co vlastně čekáme. Potřebujeme prozkoumat své podvědomé vzorce, které nás drží ustrnulé ve starých přesvědčeních a způsobech chápání světa. A tak si položte otázku: "Na co pořád čekám? A proč tomu dávám takovou moc nad svým životem?" 

Protože už je načase přestat čekat. 

* * *

zdroj: https://beatingtrauma.com/2018/06/06/5-reasons-you-might-be-waiting-for-your-life-to-start/
překlad: Magda Techetová