Slovo žal máme většinou spojený s reakcí na něčí smrt. To je však pouze jedna část z celého širokého spektra lidských prožitků, které v nás žal vyvolávají. Zde jsou čtyři typy žalu, které prožíváme a které přitom vůbec nesouvisejí se smrtí:
* * *
1. ZTRÁTA IDENTITY: ZTRACENÁ ROLE ČI PŘÍSLUŠNOST
Např.
- Člověk, který prochází rozvodem, pociťuje ztrátu své role manžela/manželky
- Žena, která přežila rakovinu, pociťuje ztrátu své ženskosti po mastektomii obou svých prsů
- Nositelky prázdných hnízd, které oplakávají ztrátu rodičovství
- Člověk, který přijde o práci nebo změní kariéru, vnímá ztrátu své původní pracovní identity
- Člověk, který vystoupí z náboženského společenství, přichází o příslušnost k této skupině
Kdykoli člověk přichází o svou primární identitu, truchlí pro ztrátu svého vlastního já. Oplakávají osobu, kterou bývali nebo kterou si mysleli, že byli, a snaží se vytvořit si nový příběh, do něhož by svou ztrátu mohli začlenit. V některých případech se lidem zdá, že jim byla jejich identita ukradena či odebrána, jako třeba u těch, kdo se cítí být zrazeni rozvodem nebo u žen, které přežily rakoviny prsu. Tito lidé prožívají kromě samotné ztráty také pocit bezmoci nad rozhodnutím, které nad nimi bylo vyneseno bez ohledu na jejich vůli. Ti, kdo mění svou kariéru nebo opouštějí náboženské skupiny, se tak rozhodli sami. Přestože se to může zdát být snazší, tito lidé zase prožívají protichůdné pocity kvůli tomu, že se rozhodli opustit něco, co jim však současně chybí a kvůli čemu teď truchlí. Mohou také bojovat s pocitem, že nemají právo smutnit, když to bylo jejich rozhodnutí.
* * *
2. ZTRÁTA BEZPEČÍ: ZTRÁTA FYZICKÉHO, CITOVÉHO ČI MENTÁLNÍHO BEZPEČÍ
Např.
- Lidé, kteří prožili fyzické, citové či sexuální trauma, bojují s pocitem ohrožení každý den
- Rodiny, které byly vystěhovány, prožívají materiální nejistotu a cítí se nechráněny
- Děti, jejichž rodiče se rozvedli, oplakávají ztrátu celistvé, nenarušené rodiny (přestože ony samy by to takto neřekly)
- Členové komunity, v níž došlo či dochází k násilí, se cítí být ohroženi a nejistí
- Člověk, který zjistí partnerovu či partnerčinu nevěru, náhle ztrácí citovou stabilitu a bezpečí vztahu, o který se opíral
Na úplně základní úrovni očekáváme, že se v našich domovech, společenstvích a vztazích budeme cítit v bezpečí. Kdykoli však o tento pocit bezpečí přijdeme, ať už se jedná o to fyzické (např. po vloupání) či citové (po nevěře, zradě, apod.), stává se náš osobní svět výrazně nejistým a nebezpečným. Symptomy ztraceného bezpečí zahrnují také sklon k hypervigilanci - vyhledávání možného nebezpečí i tehdy, kdy nám žádné nehrozí, a snaha mít vše pod kontrolou - nebo stav otupělosti a prázdnoty. Zejména u osob, které trpí posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), se opakovaně projevují právě hypervigilance a otupělost/prázdnota. Pro lidi, kteří přežili trauma, násilí a ztrátu stability, může být problematické a těžké znovu obnovit svůj vnitřní pocit bezpečí i tehdy, kdy se okolnosti v jejich životě spraví a zlepší. Kromě samotného léčení se z traumatického prožitku je pak rovněž důležité, aby si tito lidé prožili svůj žal a prošli procesem truchlení nad ztrátou svého bezpečí - a postupně se pak naučili, jak si toto bezpečí znovu vybudovat.
* * *
3. ZTRÁTA SAMOSTATNOSTI: ZTRÁTA SCHOPNOSTI STARAT SE O SVŮJ VLASTNÍ ŽIVOT A SVÉ ZÁLEŽITOSTI¨
Např.
- Člověk, který trpí degenerativní nemocí, truchlí pro ztrátu svých fyzických či psychických schopností
- Starší člověk, který se již o sebe nedovede sám postarat, truchlí nad svým úpadkem (často propojeno s pocitem, že již pro společnost nemá žádný význam - viz. ztráta identity)
- Člověk, který prožívá finanční nouzi, pociťuje ztrátu samostatnosti, když se stává závislým na pomoci druhých
Tento typ žalu zasahuje samotné nitro člověka, neboť každý člověk potřebuje vládnout svému životu a tělu. Ztráta samostatnosti v nás vyvolává žal nad ztrátou kontroly a může být pro nás těžké udržet si vůbec nějaké sebevědomí. V případech nemocí či postižení je nám naše ztráta samostatnosti (a často také identity) připomínána na každém kroku. Každá další věc, na kterou nestačíme, v nás vyvolává žal nad ztrátou vlastní nezávislosti a schopnosti fungovat.
Člověk, který přijde o svou finanční svobodu, může prožívat podobné pocity, neboť se najednou scvrkává a trpí pocitem selhání a zoufalství. V obou případech jsou tito lidé vedeni k oplakání svých ztrát a k vytvoření nové definice toho, kým jsou, tváří v tvář novým omezením.
* * *
4. ZTRÁTA SNŮ A ZKLAMÁNÍ: VYROVNÁVÁNÍ SE S NADĚJEMI A SNY, KTERÉ SE NENAPLNILY
Např.
- Páry, které se potýkají s neplodností
- Doufání v něco, co se nakonec nesplnilo
- Příliš ambiciózní lidé, kterým se nedaří najít své místo ve "skutečném světě"
- Lidé, jejichž kariéra zdaleka neodpovídá jejich očekáváním
- Člen komunity, která náhle změní svůj politický směr nežádoucím způsobem
Tento typ žalu je charakteristický hlubokým pocitem dezorientace. Většina z nás má vizi o tom, jak by měl jejich život vypadat, a očekávání, jak to asi ve světě bude fungovat. Když však potom život zklame naše očekávání, můžeme prožívat hluboký žal a pocit zrady či nespravedlnosti. Páry či jednotlivci, kteří se snaží počít, nebo student, který se snaží vydobýt si své místo ve světě, mohou prožívat pocity selhání, které ještě přidávají k tíze jejich žalu. Často trpí navíc i tím, že se srovnávají s jinými lidmi a jejich výsledky. Také nečekaný zvrat či změna směru v politice může v lidech vyvolat pocit ztráty stability, neboť najednou nic není tak, jak věřili, že to je.
* * *
Navraťme žalu jeho pravý slova smysl
Ztráta identity, bezpečí, samostatnosti či zklamaná očekávání jsou všechno ztráty v pravém slova smyslu. Žal a truchlení mohou pomoci každému z nás propracovat se nynějším stavem věcí a s ním spojeným chaosem velmi něžným způsobem, neboť k sobě přistupujeme jako k truchlícímu člověku. Truchlící člověk dostává od druhých soucit a má naprosté právo cítit svůj hněv, smutek, prázdnotu, dezorientaci i kolísající průběh svého uzdravování. Slovo žal vystihuje podstatu tohoto procesu a přibližuje a vysvětluje ho nám i druhým.
Přestože se všichni potýkáme s pády a tragédiemi ve svých životech a truchlíme pro ně, je pro mnohé z nás slovo žal cizím.
Můžete truchlit.
Můžete plakat.
Vaše ztráta je skutečná.
* * *
zdroj: https://www.psychologytoday.com/us/blog/between-the-generations/201904/four-types-grief-nobody-told-you-about?fbclid=IwAR2P8MwOFBiBLtqGm-QkARmiidT35S1Y8NufFOxVysfdPiqJ-5ixrM2Dzbc
překlad: Magda Techetová
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.