Asertivita a podmiňování

Když jste poprvé spatřili tento svět a dokud vám nebylo šest měsíců, znali jste a projevovali dva způsoby chování: pasivní, závislé chování a agresivní, nárokující chování. Jak jste rostli, jedno z první slov, které jste se naučili a začali ho říkat, bylo 'Ne'. To je způsob, jak říct "Nyní mohu začít uvažovat a dělat svá vlastní rozhodnutí." Je to způsob, jak si začít budovat nezávislost jako unikátní osobnost.

Pro batolata, která jsou někdy pasivní, jindy agresivní, a která svobodně vyjadřují své pocity a říkají 'Ne' bez jakýchkoli pocitů viny nebo zášti, je to spontánní a přirozené. Byli jste jako malí káráni za to, že jste říkali 'Ne'? Říkali vám, že to není slušné... že tím můžete zranit něčí pocity... že nebudete oblíbení? Mohly by být tyto způsoby důvodem, proč máte problém říct slovo 'Ne' i dnes?

V našem raném vývoji jsme byli podmiňováni druhými lidmi a okolnostmi a brzy jsme se přizpůsobili zvyku zavděčovat se rodičům nebo jiným dospělým, kteří byli zodpovědní za naši sociální výchovu. Říkali nám, co je dobré a co je špatné; co máme dělat a co nemáme dělat. Někdy je to v nejlepším zájmu dítěte, aby se podrobilo a zavděčilo - dobré chování je odměněno úsměvy a laskavostmi. Někdy je odměněno i špatné chování - když si pomyslí: "Když nemohu upoutat jejich pozornost jinak, budu křičet, vřískat a házet věcmi; každá pozornost - i když je to kárání - je lepší než žádná." Můžete pozorovat, jak se naše pasivní/agresivní vzory budují a jak nyní jako dospělí sklouzáváme k tomutéž naučenému chování, když se snažíme dosáhnout svého, snažíme se udržet klid nebo naplnit potřeby druhých - často na úkor našeho zdraví.

Pasivní a agresivní chování nám přijdou přirozené a často jsou pro nás jednoduchou (i když málokdy zrovna tou nejefektivnější) možností, zatímco asertivní chování vyžaduje spíše kognitivní proces než pudovou reakci. Učíme se to. Nerodíme se asertivní. V závislosti na naší náladě, situaci, zúčastněných lidech atd. často odpovídáme způsoby spadajícími do celého spektra pasivity-až-agresivity, aniž bychom zvažovali asertivní možnost, která zohledňuje potřeby, pocity i možnosti obou stran, vás i druhé osoby.

Podmiňování hraje velkou roli v tom, jak jednáte a reagujete jako dospělí. Očekávané role do toho také patří. Můžeme mít v mysli zakořeněno, že na slečnu se nesluší, aby se zlobila, nebo že plakat na veřejnosti je známka slabosti, nebo že muži by měli být agresivně ambiciózní, užívat si fyzický sport atd.
Toto lstivé podmiňování ovlivnilo způsob, jakým se díváme na sebe i na druhé, ale dobrou zprávou je, že toto podmiňování není navždy součástí vaší osobnosti. Neustále se rozvíjíte a měníte. Naučené věci se můžete odnaučit, nenavyklé chování se dá procvičovat a zkoušet, dokud se nestanou vaší druhou přirozeností.

Volba přiměřeného chování

Než se podíváme na nejrůznější aspekty procvičování asertivity, měli bychom podotknout, že pasivní a agresivní chování nemusí být nutně špatné. Obojí může být někdy odpovídající - např. právoplatné rozhořčení při společenské nespravedlnosti. Asertivní možnost nemusí být vždy tou nejlepší volbou. Otestujte si, jak efektivní je váš současný přístup, v následujícím cvičení:

CVIČENÍ

Poznačte si odpověď, která nejvíce odpovídá tomu, jak byste v dané situaci reagovali, nikoli kterou si myslíte, že byste měli správně volit; a pak se podívejte na komentáře pod cvičením.

1. Pracujete pro organizaci, která má určena rovnocenná pravidla pro všechny. Jeden z vašich zaměstnanců byl už jednou napomenutý za rasové projevy. Slyšeli jste ho znovu, jak říkal kolegovi rasisticky laděný vtip.

a) "Už jsem ti vysvětlil/a, proč jsou vtipy jako tento považovány za útočné. Je také v pravidlech společnosti, že není dovoleno používat sexistické či rasistické výrazy na pracovišti. Máš s tím nějaký problém, který bys chtěl prodiskutovat?"
b) "Chápu, že považuješ tyhle vtipy za pouhou formu zábavy. Kdyby to bylo na mně... ale jsou tu pravidla, jak víš, a kdyby to slyšel šéf, šla by na špalek moje hlava."
c) "Už jsi byl jednou napomenutý za rasistické vyjadřování. Toto je poslední varování. Ještě jednou poruš pravidla společnosti a máš výpověď."


2. Dostali jste stížnosti ohledně chování jedné vaší zaměstnankyně. Zavoláte si ji do kanceláře, abyste si s ní promluvili o jejím problému. Ještě než započnete diskusi, řekne vám plačtivě: "Ano, já vím, o co se jedná, a ano, byla jsem popudlivá, možná až dokonce hrubá na některé zákazníky, ale dělám si také velké starosti o manžela; je teď testován na krevní poruchu."

a) "To je sice smutné, ale náš podnik vaším přístupem trpí. Budete se muset naučit nechávat své problémy doma a v práci se na 100% věnovat práci."
b) "To je mi tak líto; nevěděl/a jsem, že je nemocný. Můžu vám nějak pomoci? Pomohl by vám třeba rozhovor s poradcem...?"
c) "Myslel/a jsem si, že pro to musí existovat nějaké vysvětlení. Mrzí mě, že máte problémy doma. Ale od svých zaměstnanců očekáváme jistou úroveň a z podaných stížností musíme vyvodit důsledky."


3. Jeden z vašich zaměstnanců se dopustil menší chyby, které jste si ani nevšimli, ale které si všiml váš šéf. Ten vtrhne do vaší kanceláře a řekne vám: "Tohle jsou špatné widgety! (ovládací prvky v počítači - pozn. překl.) Jste tak nepozorný/á! To si říkáte vedoucí?"

a) "Máte pravdu. Moc se omlouvám... Měl/a jsem si to zkontrolovat. Už se to nestane. Hned to vyřídím."
b) "Kdo to ráno vstal levou nohou? Vaše připomínky si nebudu příliš brát - očividně dnes nejste ve své kůži!"
c) "Omlouvám se za tu chybu v této objednávce. Ale není třeba mě obviňovat z toho, že jsem nepozorný/á a já toto vaše obvinění odmítám. Úroveň mě i mého týmu je dost dobrá. Chyby se občas stávají."


KOMENTÁŘE

1.
Možnost a) je asertivní, ale tento člen týmu znal pravidla a už jednou dostal varování. Trochu agresivnější přístup by byl v tomto případě účinnější.
Možnost b) není jen pasivní, ale také prokazuje chabou schopnost řízení, kdy se spíše domlouváte s provinilcem, než abyste hájili pravidla společnosti.
Možnost c), i když spadá spíše do agresivního přístupu, dává provinilci jasně najevo, v jaké pozici se nachází.

2.
Možnost a) není jen agresivní, ale také necitlivá a nevhodná vzhledem k okolnostem.
Možnost b), i když je pasivní, by byla v současném okamžiku nejvhodnější a nejúčinnější cesta, jak se s touto situací vypořádat.
Možnost c) je asertivní, ale je asertivita vhodnou volbou v této situaci? V tomto případě by bylo lepší se přiklonit k pasivnějšímu přístupu.

3.
Možnost a) je příliš pasivní. Jste-li vy nebo někdo z vašeho týmu slovně napadáni, přímo si tím říkáte o budoucí zneužívání.
Možnost b) by měla být v pořádku, pokud se s šéfem dobře znáte a můžete mu vtipem zlepšit náladu. Také by to však mohlo působit hrubě a agresivně, a co je nejdůležitější, nepoukazujete tím na skutečnost, že jste byli vy - nejen vaše práce - slovně napadeni.
Možnost c) je asertivní a také přiměřená vzhledem k šéfově útoku. Uvědomujete si svůj omyl a omlouváte se za něj, ale nenecháte ho odejít s tím, že může jen tak kritizovat vás nebo váš tým.

* * *

- z knihy Develop Your Assertiveness, Sue Bishop
překlad: Magda Techetová