"Není nic horšího, než si zvolit sen a pak se cítit mizerně, protože
se ještě nevyplnil. Stejně jako musíme klidně čekat v restauraci, až
bude objednané jídlo připraveno a přineseno, musíme se obrnit
trpělivostí i tehdy, když identifikujeme nějaký životní cíl a čekáme, až
přijde. Objednávky v restauraci však budou splněny dosti rychle,
nezávisle na našem chování, a proto si při čekání na objednávky od
života musíme najít něco, čím bychom se zabavili - zvláště když nelze
očekávat, že by naše žádost byla splněná
v dohledné době. Musíme se rovněž postarat o to, abychom zůstávali v
období čekání přitažlivými pro sen, protože jinak k nám nebude
přitahován, změní svou dráhu a nikdy se neukáže.
Abychom dosáhli tohoto cíle a zůstali při čekání na splnění snů pro ně
přitažliví, učí nás delfíni si při čekání na sny HRÁT. Nábadají nás,
abychom nejen něco radostného dělali, ale zajistili si tím také v období
čekání i neustálou přitažlivost a radost. Učí nás rovněž, abychom se
těšili ze života, dokud nedosáhneme svých cílů, protože nás to vycvičí
ve využívání hry jako odměny a integrální a důležité součásti radosti ze
života, aniž bychom k tomu potřebovali nějaký důvod, to znamená tak,
jak to dělají delfíni.
Nepodlehneme tak odpuzujícím, netrpělivým
nebo zklamaným přístupům při čekání na splnění snu a chráníme naši
přitažlivost tím, že obrátím pozornost k relaxaci a hře. Tento
šťastnější, uvolněnější stav rovněž vede k vytvoření láskyplnější a
radostnější podoby receptorů, které pak přitáhnou a udrží esenci
milujících a radostných prožitků, po kterých toužíme."
* * *
- z knihy Tajemství delfínů a jejich radostný život, Bobbie Sandoz
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.