"Rozlišováním,
oddělováním pravého a věčného od nepravého a pomíjivého, se dostávám do
bodu, odkud mohu spatřit svůj Cíl. Poté se vydávám na cestu, která k
mému Cíli vede.
Chceme-li v každodenním životě zdůrazňovat své
povinnosti, naše běžné povinnosti neberou konce. Musíme jíst, musíme se
scházet s přáteli, musíme navštěvovat rodinu, musíme pracovat. Máme
všemožné povinnosti. Musíme si ale uvědomit,
že nad těmito povinnostmi je naše skutečná povinnost. Světské
povinnosti plníme denně, ale našemu Cíli nás nijak nepřibližují. Každá
lidská bytost má jen jediný Cíl, a tímto Cílem je realizace Boha. To
neznamená, že pro dosažení realizace Boha musíme odmítat lidstvo. Vůbec
ne. Nemusíme opouštět členy rodiny: manželku, sestry, bratry, rodiče,
děti. Ne. Musíme v nich vidět existenci Boha. Vidět existenci Boha v
dětech, v přátelích, v každém na zemi, je jednou z hlavních povinností
každé lidské bytosti.
VÍM, ŽE NEMÁŠ ČAS.
PŘINEJMENŠÍM TVÁ MYSL TĚ NUTÍ, ABY SIS TO MYSLEL.
NEDOKÁŽEŠ SI I PŘESTO NAJÍT CHVILKU, ABYS POZVAL BOHA, SVÉHO NEJVYŠŠÍHO
HOSTA, ABY TĚ POŽEHNAL - TVÉ SRDCE A TVŮJ ŽIVOT - SVOU VŠEOZAŘUJÍCÍ A
VŠENAPLŇUJÍCÍ PŘÍTOMNOSTÍ?"
* * *
- z knihy Má životní cesta za duší, Sri Chinmoy
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.