Vztah mezi závislým a odměřeným partnerem

Jedním ze vzorců, které se objevují ve vztazích, je vzorec "Zatímco jeden partner je odtažitý, druhý stále něco vyžaduje". Zatímco mnoho lidí řeší problém opuštěnosti, mnoho jiných řeší otázku dominance. Není překvapující fakt že zatímco jeden partner zažil v dětství pocity opuštěnosti, ten druhý byl zase příliš pod kontrolou. Takže v dospělosti se z jednoho stane člověk, který vyžaduje, a z druhého ten, který se chová odtažitě. Není překvapením, že se v dospělosti ti dva setkají a půjdou spolu na schůzku. Možná je to trochu odvážné tvrzení, avšak každý z nás v sobě máme něco z člověka, který vyžaduje, a něco z člověka, který se chová odměřeně.

Zatímco člověk, který zažil pocit opuštěnosti (a má tedy tendenci být závislý), se často obává, že jej partner opustí, druhý partner, který byl příliš ovládán (a chová se odměřeně), se bojí, že je ve vztahu až příliš pod kontrolou. A vzhledem k tomu, že Vesmír tyto dva dal dohromady proto, aby se vzájemně uzdravili, člověk s problémy spojenými s pocitem opuštěnosti se nakonec naučí, že nemá smysl se touto otázkou trápit. A partner, který se cítil ovládán, začne věřit tomu, že jej nikdo ovládat nemůže.

Když má člověk pocit, že je příliš ovládán, začne se často chovat odměřeně a má tendenci se stáhnout, čímž samozřejmě ve svém partnerovi spustí pocity opuštěnosti. Pravdou však je, že tento člověk není ovládán. Je jen otrokem své minulosti, která ho ovládá. Jakmile se tito lidé začnou hádat a cítí, že jsou ovládáni, v ten moment žijí většinou v minulosti, takže ve skutečnosti ztratili kontrolu sami nad sebou. Nezpůsobil to partner, ale minulost. 

V tomto případě jsou vhodné afirmace:

• Nikdo mě nemůže ovládat. Jsem svým vlastním pánem.
• Když mám pocit, že jsem ovládán, oprostím se s láskou od minulosti a soustředím se na současnost.
• Můžu si dělat, co chci.
• Je to vždy jen moje volba.

Lidé, kteří mají problém s tím, že se cítí být ovládáni, se vyléčí tak, že si uvědomí, že nejsou ničím svazováni a že v každé situaci existuje příčina a následek. Neplatí to však, co se týká jejich partnera. Mají plné právo chodit na rande s jinými lidmi, výsledkem však bude, že stávající vztah nebude vzkvétat. Mohou mít pocit, že by partner neměl vyžadovat, aby byl vždy na prvním místě, výsledkem však může být to, že ani oni sami nebudou pro partnera prioritou, což nemusí být příjemné.

A to stejné platí i pro člověka, který má pocity opuštěnosti. Když se tito lidé cítí opuštění, ve svém trápení se uchylují k jiným lidem, čímž automaticky spustí alarm u partnera, který má problémy s pocity, že je ovládán. Jakmile je tento člověk ve stavu, kdy se cítí opuštěn, rovněž v tu chvíli žije v minulosti. A pokud dopustí, že tento stav bude ovlivňovat jejich vztah bez ohledu na to, jak se chová partner, budou se cítit opuštění neustále.

V tomto případě jsou vhodné afirmace:

• Skutečně opustit sám/sama sebe, to mohu jen já sám/sama.
• Pro sebe jsem tu vždy.
• Vesmír se o mě stará a miluje mě.

Lidé odměření a závislí jsou jedním z typických příkladů. Pravdou je, že každý vztah je ve skutečnosti dokonalým spojením dvou lidí, kteří se navzájem léčí. Pokud vztah skončí a vy prožíváte žal, můžete se buď pokusit se z něj uzdravit nebo nedělat nic a zůstat v něm uvězněni. Pokud se vám právě rozpadl vztah, je zármutek samozřejmě na místě. Zkuste však najít si čas a zamyslet se nad tím, co vás tento vztah naučil, abyste mohli sklidit plody svého snažení. V opačném případě budete ten bludný kruh opakovat i v případě budoucích vztahů. 

* * *

- z knihy Miluj své srdce, Louise L. Hay