Velikonoce - svátek nových začátků

Již od dávných let se na Velikonoce oslavovala obnova života po dlouhé zimě. Většina lidí zná Velikonoce jako křesťanský svátek, který oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše. Velikonoce (anglicky Easter) byly pojmenovány podle Eostre, anglosaské bohyně jara. Tato bohyně byla nazývána mnoha jmény, včetně jména Ostare, Ostara, Ostern, Eastur nebo Austron. Anglosaské slovo eastre je přitom spojeno s indo-evropským slovem, které znamená úsvit. Jinými slovy, již dlouhý čas jsou Velikonoce svátkem nových začátků. 

Velikonoce se slaví první neděli po prvním úplňku, který nastává po jarní rovnodennosti. Pokud Velikonoční neděle spadá právě na úplněk, je svátek posunut na další neděli. To znamená, že Velikonoce mohou být kdykoli mezi 22.březnem a 25.dubnem. 

Velikonoce vytěsnily původní festivaly a pohanské oslavy, které se pořádaly na počest jara. Když bylo teplé počasí, pořádaly se různé venkovní aktivity jako lidové tance, stavění májek, jízda na koních nebo sport. O Velikonocích se také tradičně přálo všechno dobré farmám a zemědělcům a připíjelo se na zdraví jejich plodinám.

Říká se, že chcete-li mít štěstí na celý rok, pomůže vám, když si na Velikonoce oblečete nové oblečení.

Kde vzal velikonoční zajíc? 

Dlouho se vykládalo, že plodní lidé se mohou "množit jako králíci". Není proto divu, že mnohé dávné kultury považovaly králíky a zajíce za symboly plodnosti, nového života, regenerace a jara. Starý folklor věří, že králíci a zajíci dokázali léčit neplodnost nebo těžká těhotenství. Dokonce i dnes někteří věří, že jim přinese štěstí, budou-li nosit nablízku králičí nohu. Snad jediní, kdo nepovažují králíky a zajíce za symbol štěstí, jsou zahradníci, kterým tito záškodníci pojídají květiny a zeleninu. 

Imigrující Němci vnesli velikonočního zajíce i do Spojených Států, kde se však tato tradice neuchytila až do doby po občanské válce.

Velikonoční vajíčka

Je těžké si představit Velikonoce bez vajíček. Tato tradice sahá až k nejstarším známým civilizacím. Vajíčka představují symbol znovuzrození a plodnosti, a zejména nového života. Za dávných časů si vajíčka na jaře vyměňovali mezi sebou Řekové, Peršané, Egypťané i Římané.

V roce 1290 nechal britský král Edward I. nakoupit a ozdobit 450 vajíček, které byly zabaleny do zlatých plátků, a nechal je rozdat na svém královském dvoře. Okolo roku 1600 si vajíčka vyměňovali také Němci - zejména mezi mladými zamilovanými. Ve střední a východní Evropě se zdobení vajíček stalo naprostým uměním. Ukrajinské vajíčko zvané "pysanka" je obzvláště populární. A slavná Fabergého vejce zdobená diamanty, rubíny, smaragdy a safíry byla darována ruským carům.

Užijte si tento nádherný čas, oslavujte nový život a dopřejte si také chvíli na ocenění nádherného díla Matky Přírody.

* * *

zdroj: http://www.seasonalwisdom.com/2009/04/happy-easter/
http://www.seasonalwisdom.com/2012/04/easter-celebrating-lifes-new-beginnings/

překlad: Magda Techetová