Gaslighting - manipulace se zdravým rozumem oběti

Gaslighting je forma manipulace, jejímž prostřednictvím manipulátor zasévá do své oběti (nebo celé skupiny obětí) semínka pochybností ve snaze ji přimět, aby začala zpochybňovat své vlastní vnímání, paměť a zdravý rozum. Používá k tomu neustálé popírání, rozptylování, rozpory a lži, aby oběť přestala sama sobě věřit.

Naneštěstí je velká pravděpodobnost, že každý z nás gaslighting někdy v životě zažil, i kdyby to bylo jen v nepatrné míře a někým, koho sotva známe. Mnohé oběti podléhají gaslightingu ve svých intimních vztazích, ale i ve vztazích přátelských nebo rodinných. Je také velmi pravděpodobné, že pokud s námi někdo tuto zákeřnou hru mysli hrál a my to nepoznali nebo nepochopili, můžeme jí v budoucnu opět podlehnout. Jedním z důvodů, proč si jí nevšimneme, je ten, že jen těžko bychom mohli věřit tomu, že ti, které tolik milujeme a kterým tolik věříme, by něčeho takového byli schopni (právě toto popření je tím, co umožňuje manipulaci pokračovat). Manipulátor je také obvykle vysoce zběhlý v zametání stop, udržování manipulace v nenápadné míře a je také mistrem nebo mistryní v klamání a podvádění.

Gaslighting je jedna z nejextrémnějších, nejnebezpečnějších a nejúčinnějších forem citového a psychického zneužívání a ve většině případů je zcela záměrný. Gaslighting je hra založená na kontrole mysli oběti a na jejím zastrašování, kterou často používají narcisté a sociopaté coby způsob, jak někoho ovládat, mást a oslabovat.

Pojem "gaslighting" se začal používat, když v roce 1938 vznikla divadelní hra a stejnojmenný film Gas Light (Plynové lampy). V této hře používá manžel tuto formu manipulace k tomu, aby přivedl svou ženu k šílenství. Například doma úmyslně ztlumil světlo plynových lamp, a pak ženě řekl, že se jí to jen zdá. Užíváním nejrůznějších triků se snaží ženu přesvědčit, že začíná bláznit a že ztrácí paměť. 

Záměrem gaslightingu je podkopat něčí sebedůvěru a sebevědomí tak, aby oběť nedokázala fungovat nezávisle. Oběť si je sama sebou tak nejistá, že přestane věřit vlastnímu úsudku a intuici a přestane být schopna se sama rozhodovat. Může si být také natolik nejistá tím, jaká je vlastně realita, že se stane zcela závislou na manipulátorovi, který se jí bude zdát jako jediný člověk, jenž dokáže vidět skutečnost pravdivě a jemuž může věřit.  

Ten jí přitom systematicky a často zapírá informace, a pak záměrně překrucuje fakta, aby svou oběť (nebo oběti) dezorientoval. Může také přemisťovat věci z jednoho místa na druhé, a pak to popírat, aby oběť zmátl a rozhodil. Manipulátor se vyhýbá tomu, aby zmiňoval specifické detaily, a pak oběti namlouvá, že jí je přece řekl, aby začala věřit tomu, že ztrácí paměť. Něco řekne, a pak oběť žádá, aby to zopakovala. I když to zopakuje bez chyby, manipulátor popře, že jedno slovo řekl jinak nebo že to neřekl takovým tónem. Například může něco říct nahněvaně nebo agresivně, ale pokud se nahněvá oběť, manipulátor zcela popře, že takovým tónem mluvil, přičemž okamžitě změní svůj hlas na jemný a klidný. Může oběti namlouvat, že ho vidí jen špatně a že všechno, co jí říká, slyší jen negativně - přestože sám ví, že CHTĚL působit agresivně a negativně.

Často ve své oběti vyvolává pocit, že ji nějak podvádí, nebo že by to při první příležitosti udělal. Vytváří ve vztahu atmosféru nedůvěry. Může schválně říkat věci, které oběť znejistí nebo v ní vyvolají žárlivost - například se zmíní o určité osobě takovým způsobem, aby oběť získala pocit, že se za scénou děje něco víc. Když se na to oběť zeptá, je obviněna z toho, že mu nevěří, a to pak zpětně utvrzuje její nejistotu o sobě samé a pocit, že je paranoidní.

Manipulátor si dokáže vymyslet velmi uvěřitelné lži, aby druhého člověka rozčílil a následně ho urážel, zesměšnil nebo ho ponížil za to, že přehnaně reaguje a že je přecitlivělý. Manipulátor také nadlehčuje a shazuje všechno, co je pro oběť důležité, tak aby názory, životní rozhodnutí a myšlenky oběti vypadaly podřadně vůči těm jeho. Manipulátor se oběti vysmívá a dělá úšklebky, ale když na to oběť poukáže, opět ji přesvědčuje, že si to jen představovala.

Zde jsou některá varovná znamení gaslightingu:

1. Neustálé omlouvání ze strany oběti

Oběť gaslightingu se neustále omlouvá za všechno, co "dělá špatně", i když nic špatně nedělá. Oběť je ve vztahu ta, které je všechno líto a která přebírá zodpovědnost za všechno "špatné". Tím má manipulátor zajištěnou stálou nevinu, zatímco oběť se neustále cítí provinile. 

2. Neschopnost činit rozhodnutí

Schopnost se rozhodovat sama za sebe je pro oběť stále těžší, neboť ať se rozhodne jakkoli, bude to vždy odsouzeno jako špatné. Cokoli udělá nebo řekne, je špatně, a tak začne mít pocit, že už není schopna činit racionální rozhodnutí vůbec o ničem a začne to nechávat na manipulátorovi. To mu nad ní dává ještě více moci a ještě to prohlubuje ničivou dynamiku, která mezi nimi probíhá.

3. Postupná proměna

Proměna není vždy zřejmá, neboť probíhá kousíček po kousíčku, tak aby navenek vypadala zcela přirozeně. Kdyby si však oběť vzpomněla na to, kým byla před tímto vztahem, a porovnala to s tím, kým je teď, uviděla by obrovský rozdíl.

4. Zmatení

Oběti gaslightingu se nacházejí v permanentním stavu zmatení a nejistoty. Je pro ně těžké věřit svému vlastnímu úsudku a neustále pochybují o tom, jestli umí vůbec myslet. Jejich instinkt selhává, protože kdykoli se vynoří, je jim okamžitě dáno najevo, že to, co jim radí, je špatné, a tak se naučí utlumit tento nástroj, což manipulátorovi zajistí, že bude i nadále hrát prvenství v jejich ovládání. Oběť bude někde uvnitř vědět, že se odehrává něco zásadně zlého, ale je pro ni velmi těžké zjistit, co vlastně, částečně proto, že si není jista, zda není opravdu přecitlivělá, když ji pořád provokuje chování manipulátora.

5. Odříznutí od společnosti

Oběť gaslightingu se stáhne do ústraní a vyhýbá se dalším lidem, protože se cítí být tak špatná a neschopná, že nemá dostatek sebedůvěry na to, aby se stýkala s jinými lidmi. Cítí se více v bezpečí, když je sama, než s dalšími lidmi, protože když začnou tito lidé řešit, co je špatně, nebo co se odehrává v jejich vztahu, oběť nedokáže říct ani posoudit, co se vlastně děje.

Kvůli své depresi nebo vážné úzkosti nedokáže oběť ve společnosti normálně fungovat, dokonce ani s blízkými přáteli nebo s rodinou. Manipulátor v této fázi vyhrál bitvu o kontrolu, neboť když oběť nemá nikoho jiného, komu by se mohla svěřit, pak je pro ni velmi obtížné přijít na to, že je to právě manipulátor, kdo způsobuje veškeré utrpení. Manipulátor nebude chtít, aby kdokoli jejich hru odhalil, a tak udělá první poslední pro to, aby se oběť cítila druhým lidem cizí a nemohla tak od nikoho dostat podporu.

Hlavní podstatou gaslightingu je vytvoření prostředí, v němž má manipulátor naprostou kontrolu nad svou obětí, takže ji musí oslabit, aby s ní bylo snadné manipulovat. Chce se cítit oběti nadřazený. Tím, že v oběti vyvolá pocity bezmoci a zničí její sebevědomí, nad ní získá naprostou dominanci, a tak dokáže oběť přimět k čemukoli, co si přeje. To přitom může probíhá v různé míře - od prostého uspokojování svého ega tím, že se cítí být nesrovnatelně lepší než oběť, až k extrémům, kdy oběť zneužívají pro finanční, sexuální nebo materiální zisk, protože už je natolik citově a mentálně slabá, že se nedokáže bránit.

Pro gaslighting mají manipulátoři mnoho důvodů, vždy se však jedná o osobní zisk. Manipulátor se o oběť nezajímá, chce ji jen zneužít pro svůj vlastní prospěch. Když už je oběť natolik oslabená, že od ní nemá co získat, vztah zcela vyprahne. Manipulátor se od oběti distancuje, ignoruje ji a využívá ticho k tomu, aby ji intenzivně emočně týral.

Oběť nemá ponětí, co by ještě mohla udělat, aby se manipulátorovi zavděčila nebo ho potěšila, a často se snaží ho honem získat zpátky, aby jí opět projevoval přízeň, jakou měla na začátku vztahu. Nyní je však už příliš pozdě. Ze strany manipulátora nezbývá ani smítko úcty k oběti a je velmi nepravděpodobné, že se to kdy změní. 

Manipulátor od oběti odchází a zanechává ji s hlubokým pocitem frustrace, hanby, viny, hněvu, úzkosti a deprese. Oběť je zanechána ve víru, ze kterého se snaží dostat ven, ačkoli jí v tom může pomoci pocit úlevy, že je to všechno za ní.

Manipulátor odchází se silným pocitem uspokojení, že vyhrál každou bitvu, a přesunuje se k nové oběti s ještě většími schopnostmi a zkušenostmi, tak aby mohl začít novou válku. 

Jeho oběť bude potřebovat odbornou pomoc a obrovské množství podpory, tak aby se jí vrátila její někdejší sebedůvěra a aby znovu začala věřit své vlastní mysli a intuici. Je zásadní, že si oběť uvědomí, že byla vtažena do velmi nečisté hry, aby se přestala obviňovat a obeznámila se s varovnými znaky, které jí příště zabrání, aby do něčeho podobného spadla.

Lidé, kteří prožili něco takového, se budou nejprve cítit slabí, ale tato slabost je pouze dočasná. Později budou ještě silnější než předtím, protože se naučili bolestivou, ale cennou lekci. A tou nejdůležitější je - mít naprostou víru ve svou vlastní intuici. I když je těžké to přijmout, v raných fázích vztahu se nám vždy dostává varovných znamení, jen je někdy nechceme vidět.

Když se tato znamení objeví, musíme věřit zcela svým vlastním instinktům a nikdy nezpochybňovat, co nám říkají naše pocity. Naše reakce nabádající nás k úniku se objevuje z nějakého důvodu - aby nám zabránila vstupovat do nebezpečných situací. Cítíme-li nutkání utéct - utečme. Utečme daleko a neohlížejme se.

- Alex Myles

* * *

zdroj: https://www.elephantjournal.com/2015/08/gaslighting-the-mind-game-everyone-should-know-about/
překlad: Magda Techetová