Následky emočního zneužívání

Prvními dopady, které má na oběť citové zneužívání, jsou deprese, ztráta motivace, zmatení, problémy se soustředěním a rozhodováním, nízké sebevědomí, pocity selhání a bezcennosti, postrádání naděje, sebeobviňování a sebedestrukce. Citové zneužívání je "vymývání mozku", během něhož se vytrácí sebedůvěra oběti, její pocit vlastní hodnoty, důvěra ve své vnímání skutečnosti i pojetí sebe samé. Ať už se tak děje z důvodu neustálého ponižování, shazování, zastrašování nebo pod záminkou "dobře míněné rady", výsledky jsou stejné.

Zneužívaní lidé mají sklon buď prostě přijímat kritiku a odmítání svého partnera či partnerky, nebo se nacházejí v neustálém stavu zmatení, kdy přemýšlejí: "Jsem opravdu tak špatný/á, jakým/jakou mě dělá, a nebo je prostě nemožné se mu/jí zavděčit? Měl/a bych v tomto vztahu zůstat a nebo mám jít? Pokud jsem tak neschopný/á, jak tvrdí, možná bych to sám/sama nezvládl/a. Třeba už mě nikdo jiný nebude nikdy milovat." Jak čas plyne, většinou oběti citového zneužívání začnou sebe samé obviňovat za všechny problémy ve vztahu, ale také pozvolna uvěří tomu, že jsou v nepořádku, hodny pohrdání a nehodny lásky. 

Emoční zneužívání je považováno za nejbolestivější formu násilí s nejničivějšími účinky na lidské sebevědomí. Citové zneužívání se zarývá do samotného jádra člověka, kde zanechává jizvy, které se hojí déle než jizvy fyzické. Urážky, obviňování, výčitky a kritizování postupně rozkládají sebevědomí oběti, dokud nepřestane být schopna sama uvažovat a realisticky hodnotit situace. Také může uvěřit tomu, že je s ní něco v nepořádku a že přichází o rozum. Je citově natolik ubita, že nakonec sama sebe začne obviňovat za to, že je zneužívána.

Citové zneužívání stravuje celý vztah a plní ho nepřátelstvím, pohrdáním a nenávistí. Bez ohledu na to, jak moc se ze začátku partneři milovali, jakmile se citové zneužívání stane běžnou součástí jejich vztahu, láska je zastíněna strachem, hněvem, pocity viny a studem. Ať už zneužívá citově jeden partner druhého a nebo se zneužívají navzájem, jejich vztah je čím dál jedovatější. V takto zkaženém prostředí láska nejen nemůže růst, ale nemůže ani přežít. Ani jeden z partnerů už nevidí žádnou z vlastností, které na sobě milovali. Čím více jeden druhému dovoluje, aby ho ponižoval, kritizoval a ovládal, tím méně úcty k němu druhý má. A čím více je jeden zneužíván, tím větší nenávist si vůči druhému postupně vypěstuje. Neúcta a hněv, které partneři začínají cítit, je vedou k dalšímu a dalšímu zneužívání a k nevhodnému, ničivému jednání. Časem se přetrvávající hněv mezi partnery může vystupňovat až tak, že se uchýlí k fyzickému násilí.

Stane-li se citové zneužívání vzájemným, jde už o otázku přežití, neboť každý z partnerů musí neustále čelit kritice, slovním útokům nebo odmítnutím a burcovat v sobě veškerou sílu k tomu, aby vůbec zvládl denní povinnosti. A zatímco citové zneužívání pokračuje, klesá zároveň sebejistota obou partnerů, a tím více ještě tíhnou ke svému vztahu. Vzniká tak ničivý cyklus - čím horší je zneužívání mezi partnery, tím závislejšími se na sobě stávají. A čím horší je jejich vztah, tím oprávněnější se oba cítí k tomu, aby se navzájem zneužívali.

* * *

- z anglického originálu The Emotionally Abusive Relationship, Beverly Engel

překlad: Magda Techetová