středa 23. srpna 2017

Jaká práce je pro mě nejlepší?

Zvážení této otázky je ze všeho nejdůležitější ještě předtím, než se svým profesním přáním vůbec začneme. V opačném případě budeme vykonávat práci, která nás bude činit stále nešťastnějšími. Nejenom že pak z takovéto práce nebudeme mít žádnou radost, ale budeme zprostředkovávat i jiným, především svým dětem, že práce sama o sobě je něco obtížného a nepříjemného. Naše děti pak vyrostou s takovýmto negativním postojem k práci.
Možná že i vy jste v takovém přesvědčení vyrůstali. Získali jste od svých rodičů názor, že člověk musí pro své peníze tvrdě pracovat a práce obecně není nic příliš slastného. Pak si asi myslíte, že práce je vždy namáhavá a těžká.
Přemýšlíme-li o práci tímto způsobem, bude se právě takový postoj stále dokola v našem životě uskutečňovat.

Všechno, co si myslíš, se v tvém životě stane skutečností.

Může se dokonce stát, že kvůli takovému postoji vykonáváte pracovní činnost, která se vám vůbec nelíbí. Možná si vůbec nepřipouštíte, že by práce mohla být snadná a naplňující. Možná právě proto zastáváte pracovní činnost, která vám v souladu s vaším postojem připadá neuvěřitelně těžká nebo jednotvárná.
Je-li tomu tak, můžete si přát, co chcete, a stejně budete mít při své práci pocity, které odpovídají vašemu vnitřnímu přesvědčení - tedy vašemu základnímu životnímu názoru. Zde pomáhají následující afirmace. Vyslovujte je a myslete na ně, jak nejčastěji to jde.

AFIRMACE POZITIVNÍHO POHLEDU NA PRÁCI
  • Moje práce je výrazem mé radosti ze života a mé kreativity.
  • Moje práce je snadná, jde mi dobře od ruky a podporuje v mém životě vnitřní i vnější bohatství.
  • Díky své pracovní činnosti zažívám uznání a štěstí.
  • Moje práce mě naplňuje.
  • Pracovat je radost.
  • Prostřednictvím práce se mohou naplno projevit moje schopnosti.
  • Mám svou práci rád/a.
  • Mohu se ve své práci naplno projevovat a vytvářím tak radostné zkušenosti pro sebe i pro druhé.
  • Našel/našla jsem to správné pracovní místo pro realizaci sebe sama a projevení svých schopností.

Zatímco každý den silou svých myšlenek trochu přeprogramujeme svůj postoj k práci, můžeme přistoupit k druhému kroku. V něm se jedná o otázku: Jaká činnost by vás skutečně bavila? Přitom není důležité, co si o vašem přání myslí nebo říkají ostatní. Toto zaměstnání chcete přece vykonávat vy, a proto by mělo vyhovovat vám.
Přemýšlejte o tom, jaká činnost by vás opravdu naplňovala. Co byste rádi dělali, kdybyste si mohli vybrat? Důležité přitom je, aby vás práce naplňovala, protože ji budete vykonávat každý den po několik let nebo dokonce celý svůj život.

Nespokojte se proto s první odpovědí na tuto otázku, která vám přijde na mysl. Možná je to pořád spíše přání vašeho otce, eventuálně představa vaší matky, či naše vlastní představa, jak rychle vydělat peníze. A neposlouchejte při tom výhradně svůj rozum!
Nehraje vůbec žádnou roli, jestli se od člověka očekává, že převezme firmu svého otce, jestli rodiče budou na vámi zvolené povolání pyšní nebo jestli určitá činnost slibuje obzvláště velkou jistotu. Pokud vám práce nebude přinášet žádnou radost, přestože dané odvětví poskytuje jisté zaměstnání i v dobách krize, nebude to to pravé zaměstnání pro vás. Bude na vás patrné, že se s ním neztotožňujete a brzy vám bude hrozit propuštění nebo mobbing, případně dokonce vy sami vhodíte zklamaně ručník do ringu.

Není důležité to, co v tobě vidí jiní, ale to, co v sobě vidíš ty sám.

Jaké je tedy to pravé zaměstnání, které jste vždy chtěli? Co bylo vaším původním snem, než vás jiní lidé dokázali přesvědčit o tom, že něčeho takového nejste schopni? Často dochází k tomu, že jsme na základě mínění jiných lidí dovedeni k přání si nějakého povolání, které nám vůbec nesedí.
Nelekejte se toho, když vás odpověď na tuto otázku nenapadne okamžitě. Nevíte-li zrovna teď, co byste chtěli dělat, poukazuje to v zásadě jen na skutečnosti, že vaše přání je ukryto hluboko ve vaší duši. Nedělejte si s tím starosti, každý z nás se jednou cítí k nějaké práci předurčen. Jaké povolání by to mohlo být, se dá celkem snadno zjistit. Koneckonců si přece umíme přát, takže si můžeme přát odpověď i na tuto otázku.

* * *

- z knihy Prostě si to přejte, a to s lehkostí; Pierre Franckh
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.