Pod psychologickou zkušeností z opuštění a strádání se skrývá znovuobjevená bolest, kterou jsme zažili jako děti - bolest z prázdnoty. Ta se objeví i tehdy, když procházíme pocitem ztráty. Je to prostor pustiny, kde prožíváme hlubokou ztrátu smyslu života. A když přicházíme hlouběji k sobě, vypadá to tak, jako by ta zkušenost na nás čekala, neboť lpíme na smyslu mnoha nepodstatných věcí. Když se začnou rozpadávat, vytvoří se hrůzostrašná propast.
Vnitřní cesta nás přirozeně a nevyhnutelné odvádí od naší připoutanosti k rolím, k materiálnímu zapletení a k zaneprázdněnosti a nutí nás vstoupit do prostoru pustiny. To v nás může vyvolat velký strach, protože jsme zatím nenašli nic, čím bychom ten prostor zaplnili. Můj duchovní mistr opakovaně pravil, že chceme-li se osvobodit, musíme na cestě meditace tímto prostorem projít. Mystikové to nazývají "temnou nocí duše".
Vnitřní hledač
S naším zraněním může pracovat náš vnitřní hledač, nikoli naše vnitřní dítě. Pokud nás přemůže vědomí zraněného vnitřního dítěte, nemáme zdroje na to, abychom zvládli a zpracovali zranění. Cítíme pouze paniku. Když někdo aktivuje naše zranění - stud, šok nebo opuštění -, musíme se spojit s jiným prostorem uvnitř nás, s prostorem, který bychom mohli nazvat "vnitřní hledač" - ten, který má vše potřebné k tomu, aby se s našimi zraněními vypořádal. Tato naše část nám poskytne prostor, jasnost a odstup, a my se tak můžeme vyrovnat s intenzivním strachem, který se probudil. Nese v sobě pochopení toho, co se děje a jak je to důležité pro náš vnitřní růst. Náš hledač nám pomáhá, abychom se nedostali okamžitě a nevědomě - jak máme ve zvyku - do paniky a reakcí zpanikařeného dítěte.
Když náš partner či náš život nesplňují naše očekávání, tak obvykle začneme nejdříve reagovat - obviňujeme a stěžujeme si, zhroutíme se nebo upadneme do rezignace. Pod touto reakcí se ukrývá velká zlost, zklamání a snad i pocit zoufalství a beznaděje. Tyto pocity se spustí, neboť prožíváme strádání či opuštění. Vlastně je to zdroj mnoha, ne-li všech, konfliktů mezi partnery. Žárlivost je ve své podstatě jen rozjitřením vzpomínky na opuštění. Například zažíváte s partnerem překrásné spojení a jeho pozornost se náhle z nějakého důvodu obrátí jinam. Cítíte se zanedbáváni a reagujete na to. Strádání, které v tu chvíli pociťujete, probudí pocity ze strádání, které jste prožili v minulosti. A je probuzeno zranění. To se stává pravidelně, když třeba nejsou uspokojovány naše sexuální potřeby nebo očekávání. Sexuální potřeby se dotýkají prvotních vnitřních pocitů.
Dítě, které je bezmocné, nevinné a naprosto závislé, prožívá každé zneužití, každou netoleranci a každý nedostatek pozornosti jako opuštění. Zažíváme pocit, že tu pro nás nikdo není - nikdo, kdo by nám naplnil naše základní potřeby. To v nás vyvolává paniku. A to i přesto, že jsme nyní dospělí a z reálného pohledu se můžeme o své základní potřeby postarat. Když se však otevře toto zranění, naše vnitřní dítě si pamatuje pouze dobu, kdy cítilo ničivý strach. A proto se vyhýbáme tomu, aby se toto zranění znovu otevřelo.
Často je obtížné vystopovat zdroj tohoto zranění. Pro ty z nás, kteří byli skutečně fyzicky opuštění, ať už jedním nebo oběma z rodičů, nebo pro ty z nás, kteří byli fyzicky či sexuálně zneužíváni, je příčina zřejmější. Pro ostatní to ale nemusí být tak jasné. Mohla to být období nějakého hlubokého traumatizujícího strádání, která se opakovala v různých etapách našeho vývoje.
Abychom vyléčili své zraněné vnitřní dítě, nepotřebujeme objevit, jak a čím bylo zraněno. Důležité je ale rozpoznat, že se to stalo, a uvědomit si, do jakých oblastí života naše zranění zasahuje dnes, a to obzvláště ve vztazích. Paniku a opuštění prožívání každý jinak intenzivně, ale v zásadě jsme všichni na jedné lodi. Někteří z nás možná našli účinné způsoby, jak se zranění zakrýt, popřít či kompenzovat, ale neseme si ho všichni. Chce to opravdu obrovskou odvahu své zranění procítit a přestat od něj utíkat.
* * *
- z knihy Probouzení zranitelnosti, Krishnananda a Amana Trobe
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.