Pocit, že někam patříme, je pro člověka životně důležitý. Každý člověk se potřebuje cítit spojen s druhými, aby byl šťastný, dokonce i introvertní lidé, kteří si užívají mnoho nezávislosti.
Podle Maslowovy hierarchie lidských potřeb je naše potřeba někam patřit a cítit se přijímaní mezi základními potřebami jako jsou například jídlo, voda a bezpečí. Ve skutečnosti může být tato potřeba natolik silná, že předčí i potřebu jíst a být v bezpečí.
Psychologové považují vydírání tichem za formu zneužívání. Mezi narcistickými osobami je to oblíbená forma mučení svých obětí, kdy s nimi přestanou mluvit a po delší dobu s nimi odmítají navázat kontakt. Někdy jsou to dny či týdny, které udržují oběť v neustálém napětí, v pocitech izolovanosti a odmítnutí, a často také fyzické nevolnosti. Fyzické reakce těla na tuto psychickou úzkost jsou skutečné. Nejčastěji jsou to bolesti hlavy, bolesti žaludku nebo obecně pocit, že jsme dostali pěstí do břicha.
Když vás narcista ignoruje, odhání a vylučuje ze své společnosti, je to mnohem nepřátelštější a agresivnější, než kdyby vás verbálně napadl. Protože je tento typ zneužívání složitější rozpoznat, je také složitější se z něho uzdravit. Je-li někdo odmítán a odháněn, ovlivňuje to část jeho mozku zvanou přední cingulární kůra. Týrání tichem pak v této části mozku vyvolává takzvanou "sociální bolest". Hloubka této bolesti závisí na intenzitě narcistovy ignorace. Bolest, kterou vnímá mozek, pak v oběti vyvolává pocity osamělosti a odmítnutí. Snižuje to její sebevědomí a začíná si myslet, že nemá žádnou cenu. Působí to obrovské škody na jejím cítění. A takové podmínky mohou nakonec způsobit i kritické a trvalé poškození její mysli.
Narcisté užívají týrání tichem jako násilný způsob, jak se utvrdit v tom, že mají nad druhým kontrolu, nebo jako trest pro druhého za něco, co podle nich udělal. Bývá to také sadistická forma jejich snahy přimět druhého, aby se choval určitým způsobem. V každém případě je to především způsob, jakým druhého člověka znehodnocují a vyvolávají v něm pocit bezmoci, osamělosti, odmítnutí, zavržení a neviditelnosti.
Způsoby, jakými se toto zneužívání odráží na obětech, zahrnují tři typy:
Emoční: Protože se jedná o formu sociálního vyloučení, vyvolává to v oběti směs negativních emocí včetně frustrace, intenzivního hněvu a často také rezignace a zoufalství.
Psychologické: Nízké sebevědomí, pocit ztráty a nepatřičnosti, zvýšený stres a ztráta kontroly.
Behaviorální: Permanentní strach z toho, že vás partner začne odmítat, vrhá stín nejistoty na celý váš život. Začínáte se zpochybňovat: "Dělám správnou věc? Říkám správná slova?" Snažíte se neustále vyhýbat čemukoli, co by mohlo vyvolat jeho další odmítání, což z vás ale dělá úplně jiného člověka, než jakým jste byli.
Příklady týrání tichem:
Pokud na vás partner používá tuto formu citového zneužívání, aby vás přiměl vyhovět jeho požadavkům, měli byste zvážit úplné přerušení kontaktu. Neodměňujte tuto jejich pasivně-agresivní taktiku zneužívání tím, že na ni budete přistupovat, protože tím spíše ji pak na vás budou ještě více používat. Dává jim to pocit uspokojení, když vidí, jak negativní vliv na vás mají. Především jim neposílejte podbízivé zprávy nebo sáhodlouhé emaily s žádostmi, aby se vám ozvali. Z jejich pohledu je to jen důkaz, že jsou velmi důležití, a to důležitější, než jste si pro sebe vy sami. Nebudete-li je vůbec kontaktovat, vrátí vás to zpět do pozice moci, protože jakmile se opět objeví na scéně, v domnění, že si z nich hned sednete na zadek, neuslyší nic víc, než jen cvrlikání cvrčků.
STRACH Z OPUŠTĚNÍ A JEHO ROLE V TÝRÁNÍ TICHEM
Strach z opuštění. Pokud si ho nevšímáte, může vám ničit celý život; zvlášť pokud se nacházíte ve vztahu s narcistou. Narcisté zneužívají tento váš strach k tomu, aby vás udržovali v permanentním cyklu úzkosti, ve kterém toužíte po jejich návratu poté, co s vámi přestanou mluvit. Vědí, že uděláte všechno, co budou chtít, aby s vámi zase mluvili, a přijmete je zpátky jen s minimálním odporem. Můžete jim říkat, jak moc vás zraňuje to, co dělají, a vysvětlovat jim, jak je to bolestivé, ale dejte slova stranou a uvědomte si, že se nemusejí vůbec nijak snažit, abyste je znovu přijali do svého života.
Podle Maslowovy hierarchie lidských potřeb je naše potřeba někam patřit a cítit se přijímaní mezi základními potřebami jako jsou například jídlo, voda a bezpečí. Ve skutečnosti může být tato potřeba natolik silná, že předčí i potřebu jíst a být v bezpečí.
Psychologové považují vydírání tichem za formu zneužívání. Mezi narcistickými osobami je to oblíbená forma mučení svých obětí, kdy s nimi přestanou mluvit a po delší dobu s nimi odmítají navázat kontakt. Někdy jsou to dny či týdny, které udržují oběť v neustálém napětí, v pocitech izolovanosti a odmítnutí, a často také fyzické nevolnosti. Fyzické reakce těla na tuto psychickou úzkost jsou skutečné. Nejčastěji jsou to bolesti hlavy, bolesti žaludku nebo obecně pocit, že jsme dostali pěstí do břicha.
Když vás narcista ignoruje, odhání a vylučuje ze své společnosti, je to mnohem nepřátelštější a agresivnější, než kdyby vás verbálně napadl. Protože je tento typ zneužívání složitější rozpoznat, je také složitější se z něho uzdravit. Je-li někdo odmítán a odháněn, ovlivňuje to část jeho mozku zvanou přední cingulární kůra. Týrání tichem pak v této části mozku vyvolává takzvanou "sociální bolest". Hloubka této bolesti závisí na intenzitě narcistovy ignorace. Bolest, kterou vnímá mozek, pak v oběti vyvolává pocity osamělosti a odmítnutí. Snižuje to její sebevědomí a začíná si myslet, že nemá žádnou cenu. Působí to obrovské škody na jejím cítění. A takové podmínky mohou nakonec způsobit i kritické a trvalé poškození její mysli.
Narcisté užívají týrání tichem jako násilný způsob, jak se utvrdit v tom, že mají nad druhým kontrolu, nebo jako trest pro druhého za něco, co podle nich udělal. Bývá to také sadistická forma jejich snahy přimět druhého, aby se choval určitým způsobem. V každém případě je to především způsob, jakým druhého člověka znehodnocují a vyvolávají v něm pocit bezmoci, osamělosti, odmítnutí, zavržení a neviditelnosti.
Způsoby, jakými se toto zneužívání odráží na obětech, zahrnují tři typy:
Emoční: Protože se jedná o formu sociálního vyloučení, vyvolává to v oběti směs negativních emocí včetně frustrace, intenzivního hněvu a často také rezignace a zoufalství.
Psychologické: Nízké sebevědomí, pocit ztráty a nepatřičnosti, zvýšený stres a ztráta kontroly.
Behaviorální: Permanentní strach z toho, že vás partner začne odmítat, vrhá stín nejistoty na celý váš život. Začínáte se zpochybňovat: "Dělám správnou věc? Říkám správná slova?" Snažíte se neustále vyhýbat čemukoli, co by mohlo vyvolat jeho další odmítání, což z vás ale dělá úplně jiného člověka, než jakým jste byli.
Příklady týrání tichem:
- Poukážete na něco nepřijatelného, co váš partner udělal (např. lži, nevěra..) a narcista zmizí a zůstane pryč třeba týden. Pak se vrátí zpátky, jako by se nic nestalo.
- Píšete si zprávy o něčem důležitém. Narcista zničehonic napíše "Ahoj" a neslyšíte o něm následujících několik dní. Nebo vám řekne, že se zastaví, ale vůbec se neukáže, a když se vrátí, nic nevysvětlí.
- Posadíte se, abyste spolu probrali něco, co vás trápí, a narcista si místo toho začne číst noviny.
- Zeptáte se narcisty na nějakou otázku, ale on pokračuje, jako by vás neslyšel, ani když svou otázku ještě jednou nebo dvakrát zopakujete.
- Pohádáte se. Narcista si sbalí své kufry a zůstane pryč celý měsíc bez jakékoli snahy se s vámi spojit a ignoruje všechny zprávy, které mu posíláte.
Pokud na vás partner používá tuto formu citového zneužívání, aby vás přiměl vyhovět jeho požadavkům, měli byste zvážit úplné přerušení kontaktu. Neodměňujte tuto jejich pasivně-agresivní taktiku zneužívání tím, že na ni budete přistupovat, protože tím spíše ji pak na vás budou ještě více používat. Dává jim to pocit uspokojení, když vidí, jak negativní vliv na vás mají. Především jim neposílejte podbízivé zprávy nebo sáhodlouhé emaily s žádostmi, aby se vám ozvali. Z jejich pohledu je to jen důkaz, že jsou velmi důležití, a to důležitější, než jste si pro sebe vy sami. Nebudete-li je vůbec kontaktovat, vrátí vás to zpět do pozice moci, protože jakmile se opět objeví na scéně, v domnění, že si z nich hned sednete na zadek, neuslyší nic víc, než jen cvrlikání cvrčků.
STRACH Z OPUŠTĚNÍ A JEHO ROLE V TÝRÁNÍ TICHEM
Strach z opuštění. Pokud si ho nevšímáte, může vám ničit celý život; zvlášť pokud se nacházíte ve vztahu s narcistou. Narcisté zneužívají tento váš strach k tomu, aby vás udržovali v permanentním cyklu úzkosti, ve kterém toužíte po jejich návratu poté, co s vámi přestanou mluvit. Vědí, že uděláte všechno, co budou chtít, aby s vámi zase mluvili, a přijmete je zpátky jen s minimálním odporem. Můžete jim říkat, jak moc vás zraňuje to, co dělají, a vysvětlovat jim, jak je to bolestivé, ale dejte slova stranou a uvědomte si, že se nemusejí vůbec nijak snažit, abyste je znovu přijali do svého života.
Mnohé oběti narcistického zneužívání si pletou lásku se strachem z opuštění, který bývá ještě zesílen častým týráním tichem či shazováním a ponižováním ze strany jejich narcistického partnera. Ve výsledku pak tyto oběti setrvávají v neustálém napětí, s pocitem, že nemají na výběr a všechny ty záchvaty paniky, ztrátu chuti k jídlu nebo naopak přejídání, zrychlený srdeční tep, poruchy spánku, výkyvy nálad, a onen příšerný, nekonečný strach a posedlé přemýšlení musejí zkrátka trpět.
Jejich permanentní smutek a nejistota jsou výsledkem emocionálního podmiňování. Jsou zakořeněny v dřívějších ztrátách, opuštěních a zklamáních. Mohli jste uvíznout v žalu z dřívějších událostí, které si už třeba ani nepamatujete. Pokud trpíte zraňujícím nedostatkem sebevědomí a máte pocit, že v každém okamžiku balancujete na hraně možného opuštění, je velmi pravděpodobné, že jste utrpěli zranění v raných etapách svého života pocitem odmítnutí ze strany svých rodičů nebo jiných milovaných blízkých. Možná vás vaši rodiče, a nebo později váš partner, opravdu odmítli. Od té doby vám připadá, že se neustále zaplétáte s citově nedostupnými lidmi, a počítáte jen ztráty a zklamání, které vyústily ve vaše zpochybňování vlastní ceny.
Když vás narcista vydírá tichem (tím, že s vámi nemluví), zpochybňujete realitu celé situace, berete vinu za tuto situaci na sebe, přijímáte svůj trest a slibujete, že uděláte všechno proto, abyste si svého přelétavého partnera udrželi.
Pokaždé, když vás narcista vydírá tichem, jste po malých částech znehodnocováni. Postupem času se vaše vědomí sebe samých rozpadá a váš strach z opuštění zcela ovládne váš život. Navzdory všemu, čeho jste dosáhli, navzdory všem přátelstvím a komplimentům, které vám projevují druzí lidé, toužíte jen po uznání a schválení narcistou, kterého se vám ale nikdy nepodaří dosáhnout.
Nakonec si narcista najde nový zdroj zásob (novou přítelkyni nebo přítele) a vás zahodí. To se může stát buď náhle a nečekaně bez varování, a nebo pomalu a zákeřně, kdy vás drží v napětí, zatímco vábí svůj nový objekt zájmu. Vy zůstáváte odhozeni, roztříštěni a váš pocit bezpečí a naděje v lepší budoucnost jsou vám vytrženy z rukou. Máte pocit, že už budete asi navždycky sami a nikdy už znovu nenajdete žádnou lásku.
Bohužel, spousta obětí narcistického zneužívání se v této fázi zasekne a zůstane v něm. Mnohé z nich prožívají i další ztráty důležitých vztahů, protože se odcizily svým přátelům či rodině, a nebo se pro ně staly nesnesitelnými kvůli svému neustálému zoufalství.
Možná si to neuvědomujete, ale toto všechno jsou zcela normální symptomy, které se projevují po odmítnutí a opuštění narcistou. Každý jediný člověk, který se kdy stal cílem emocionálního zneužívání, prožívá ty samé pocity, které jako by žily svým vlastním životem. Ve skutečnosti je tento strach vlastní všem lidem a pramení z mechanismů přežití v naší amygdale. Všimli jste si někdy, jak začne šílet malé dítě, když jeho matka najednou opustí místnost? Strach z opuštění je naším primárním strachem a je také důvodem, proč se dostáváte do stavu šílenství, vydírá-li vás narcistický partner svým tichem. Důvod, proč to na nás působí tak hrozivě, je ten, že náš mozek nedokáže odlišit ztrátu primárního vztahu od ohrožení našeho života.
A tak, stejně jako dítě, které začne plakat a křičet, když jeho matka odejde z místnosti, reaguje naše vnitřní dítě obdobným způsobem, je-li odmítnuto a opuštěno narcistou. Naše instinkty přežití nejsou schopny rozeznat, že už jsme dospělí lidé, kteří jsou schopní si své přežití zajistit i sami.
Dobrou zprávou je, že tyto automatické reakce se dají vědomě kontrolovat, vynaložíte-li na to nějaké to úsilí. To zahrnuje například:
- Přestat se poutat k citově nepřístupným lidem
- Pochopit dynamiku emocionální regrese
- Uvědomit si, že většina úzkosti a trýzně prožívaných v této fázi, je na vás většinou uvalena vámi samotnými - vaše myšlenky o vaší nízké hodnotě nejsou založeny na realitě - vycházejí z podmiňování vašeho zneužívajícího partnera
- Pochopit, jak důležité je uzdravení vašeho vnitřního dítěte a zotavení se ze spoluzávislosti
- Zjistit, zda nepatříte mezi vysoce citlivé osoby (HSP), a podívat se na to, jak na takové osoby působí škodlivé vztahy
- Pochopit, jak se traumatizování vaším partnerem neustále opakuje a jak vás to opakovaně činí závislými na něm
Nechť je toto naposledy, co jste byli opuštěni narcistou. Pokud vás partner vydíral tichem, aby vás udržoval v permanentním stavu úzkosti a strachu, je načase vzít všechno do vlastních rukou a slíbit si, že odejdete a pohnete se dál. Využijte potom svůj strach z opuštění jako příležitost k rozvinutí zdravé sebelásky a emocionální opory a jistoty v sobě samých.
* * *
zdroj: https://letmereach.com/2014/06/09/the-deafening-brutality-of-the-narcissists-silent-treatment/
https://letmereach.com/2014/10/27/the-silent-treatment-plays-on-your-fear-of-abandonment/
překlad: Magda Techetová
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.