Valentýnský výklad pro vztahy 14.2. 2019

Milí přátelé,

jak už jsem dnes psala na své facebookové stránce Svět zázraků, chtěla bych vám dnes věnovat speciální výklad zaměřený na téma vztahů a lásky. Nejen k příležitosti svátku sv. Valentýna, ale také proto, že je toto téma pro většinu z nás velmi důležité. Přestože je to především svátek romantické lásky a romantických vztahů, výklad je zaměřen celkově na vztahovou oblast, neboť bez ohledu na svou formu jsou všechny naše vztahy ovlivňovány tím, co v sobě nosíme a jací jsme. Není to přitom výklad ve smyslu budoucnosti a "co nás čeká", ale spíše o tom, jak si svou budoucnost co nejlepším způsobem vytvořit a co pro to můžeme udělat. 

Pokud jste tak ještě neučinili, vyberte si jednu z následujících tří karet a podívejte se dál, co vám vaše vybraná karta předává za poselství.

Jestliže vás k výkladu vybrané karty napadne ještě něco dalšího, jedná se o vaše osobní vnitřní vedení - věnujte mu pozornost.

- Magda

(Vybraná karetní sada je "Wisdom of the Oracle" od Colette Baron-Reid)

* * *

KARTA Č.1 - VYŠŠÍ SÍLA

Pokud jste si vybrali kartu s číslem 1, jste ve svých vztazích vedeni k tomu, abyste jednali z pozice svého Vyššího Já namísto svého ega. To samozřejmě není vždy jednoduché, zvlášť když se druhá osoba dotkne některého z našich citlivých míst. Pokud nám někdo ublížil nebo se k nám nechová s úctou, nemáme mu oplácet stejnou mincí - byť by si to "zasloužil", protože naše reakce vypovídá o nás a naší zralosti. Jsme to také my, komu nejvíce prospívá naše schopnost nenechat se vytáčet a plýtvat vlastní energii na zbytečná dramata; schopnost odpouštět a netýrat sebe samé kvůli jednání jiných; schopnost milovat druhé takové, jací jsou, i když oni toho zatím schopni nejsou. Je to naše svědomí, náš štít, který si takto udržujeme čistý, a především naše srdce, které nezatěžujeme zbytečnými břemeny. 

Důležitým poselstvím je v tomto ohledu také to, abychom nezadržovali svou lásku vůči druhým jen proto, jak se chovají. Nemusíme s nimi být, nemusíme pro ně nic dělat, nemusí se nám líbit to, co dělají, a nemusíme s nimi mít ani žádný vztah. Milovat je však můžeme, protože naše láska vyživuje v první řadě NAŠE srdce. Bránit si v lásce je SEBEtrýznění. Láska není obchod; láska je STAV, ve kterém se nacházíme; je to energie, kterou jsme naplněni a kterou vyzařujeme. Není to obchod; není to něco, co dáváme "někomu za něco". Dovolme si tedy cítit a prožívat lásku už pro svůj vlastní dobrý pocit ze své schopnosti milovat. Láska nesouvisí nutně se vztahem - je to něco, co MY cítíme a prožíváme a co vyživuje a léčí nás. 

Dále je to vedení k tomu, abychom svůj vztah či nějakou situaci odevzdali Vyšší Síle a naučili se spoléhat i na její nečekaná a Božská řešení, místo abychom se snažili všechno vyřešit a vymyslet sami. Jako lidé máme jen omezený pohled na věci a zvlášť tehdy, jsme-li ve stresu a strachu, neslyšíme své vnitřní vedení, které nám přitom ukazuje mnoho dalších možností. Vyšší Síla, ať už ji nazýváme jakkoli, je tu vždy pro nás, vždy připravena nás podpořit a pomoci nám. A vždy to také udělá, pokud ji požádáme a pokud tuto pomoc dovolíme. "Dovolit pomoc" znamená: nediktovat Vyšší Síle, co a jak má udělat nebo jaký má být výsledek (protože jak dobře víme, ne vždy je to, co chceme nebo jak to chceme, pro nás to nejlepší); mít trpělivost (protože všechno se musí nově uspořádat, a to tak, aby to sloužilo tomu nejvyššímu dobru všech zúčastněných); nebránit změnám, které na naši žádost přicházejí (protože bráníme-li změně, nemůžeme se pak divit, že se nic nezměnilo a naše přání se nesplnilo); být ochotni připustit, že pomoct nám může i to, co jsme si zrovna nepředstavovali nebo co jsme nečekali. Vyšší Síla má také o mnoho vyšší moudrost a vidí mnohem dál než my. Dívá se na náš život především z dlouhodobého hlediska a ví, co nám nejvíce prospěje. Důvěřujme tedy tomu, že i když se nám odpověď na naše žádosti nemusí líbit, MY SAMI bychom si ji zvolili, kdybychom byli schopni vidět svou situaci z perspektivy Vyšší Síly. Nic se neděje proti naší vůli! 

Všechno je vždy v souladu s tím, co si přejeme! Ale ne co si přeje naše nižší já - jde o přání naší duše. Ego si přeje ze strachu - snaží se zabránit a předejít všemu, co si myslí, že ho ohrožuje (např. samota nebo nepřízeň někoho druhého). Vyšší Já oproti tomu vychází z lásky a čisté důvěry ve Vyšší Sílu a její moudrost, která nás vždy - na rozdíl od ega - dovede ke skutečnému naplnění. Zabráníme-li změnám, které přicházejí na naši žádost, možná své ego na chvíli uklidníme, ale nakonec nám to nepřinese nic jiného než jen další strach. Buďme tedy pokorní a dovolme si přijmout i takové změny, které se nám nelíbí, ale k nimž jsme svým srdcem vedeni. Vyšší Síla ví moc dobře, proč je to důležité, a my se to v pravý čas dovíme - a budeme za to VDĚČNÍ. ♥

* * *

KARTA Č.2: PODLE KNIHY

Na této kartě jsou vyobrazeni tři slonečci - od nejstaršího k nejmladšímu, pěkně za sebou; jeden následuje druhého, druhý třetího, atd. Symbolizují vzorce chování, myšlení, vnímání a jednání, které se předávají v rodinách z generace na generaci; jako by byly předepsány v knize a podle této knihy se pak všichni řídili; a které nám zasahují do všech našich vztahů. Tyto vzorce se přitom předávají nejen v rodinách, ale také ve společnosti, v národech, v kulturách či náboženstvích.

Bavíme-li se o vztazích, vypovídá tato karta o problémech, které v nich vznikají v důsledku kulturních, společenských, náboženských či rodinných vzorců a rozdílu mezi těmi našimi a těmi, které si v sobě nese druhý člověk. Každý z nás přišel na svět v určité době k určitým lidem do určité společnosti. To všechno nás jako děti automaticky ovlivnilo - děti jsou jako nepopsané listy papíru, na něž se zachytí a zapíše vše, s čím přijdou do kontaktu. I my v sobě máme mnoho takto popsaných listů. A kdo je popsal? A čím je popsal? Zamysleli jsme se někdy nad tím, proč se chováme tak, jak se chováme? Proč myslíme tím způsobem, kterým myslíme? Proč něco vnímáme právě tak, jak to vnímáme? Proč reagujeme tak, jak reagujeme, a proč reagujeme právě na tu či onu věc? 

Odpověď na všechny tyto otázky leží v prostředí, z něhož jsme své návyky přejali. A úplně stejně to platí také pro člověka, s nímž máme vztah (ať už milostný, přátelský, rodinný nebo jakýkoli jiný). Možná nechápeme, proč tak impulzivně vybouchne kvůli věci, kterou jsme mu řekli, ale která přitom nám samým nepřipadá vůbec nijak špatná. Možná nechápeme, proč místo toho, aby nám druhý člověk řekl, co mu vadí, prostě uraženě odmítá komunikovat. Možná nechápeme, proč mu tolik vadí, když my nebo někdo jiný projevujeme své emoce, zatímco on to nedělá. Takovýchto příkladů je nepřeberné množství. A ve všech těchto případech nastávají v našich vztazích konflikty, které mají kořeny v prostředí, v němž druzí lidé vyrůstali, a v rozdílu mezi těmito našimi prostředími. 

Poselstvím této karty tedy je, abychom se naučili chápat, že ne vždy druzí lidé jednají tak, jak jednají, proto, že by nám chtěli ublížit. Je to prostě pro ně normální. Někdo jim tento způsob vepsal na jejich kdysi čisté listy papíru. Nezvolili si to vědomě. Neznamená to samozřejmě, že musíme trpět jejich chování. Nemáme povinnost nechat si ubližovat nebo setrvávat ve vztahu, na němž se druhý člověk zarputile odmítá podílet. Je však důležité nalézt pro ně pochopení, nesoudit je a umožnit jim, aby se v pravý čas naučili to, co potřebují, ať už s námi nebo bez nás. A hlavně - nebrat si toto jejich chování osobně! Ve skutečnosti to nemusí mít vůbec nic společného s námi ani naším vztahem. Mají zkrátka "vtištěný" vzorec, který dokud si neuvědomí a nezmění ho, bude nadále ovlivňovat jejich myšlení, vnímání, chování i jednání. To je však JEJICH práce. 

Naším úkolem je nyní prozkoumat NAŠE vzorce a řešit své vlastní myšlení, vnímání, chování i jednání, a změnit to, co nám neslouží a brání v utváření zdravých vztahů. Pokud jsme vyrostli v dysfunkční rodině nebo za nějakých traumatických podmínek, mohli jsme si na své nepopsané listy vštípit, že nemůžeme věřit svým blízkým; není bezpečné milovat;  není možné být milovaný/á; neustále nám něco hrozí; strach, že když si dovolíme být šťastní, stane se nám něco špatného; pocit vlastní bezcennosti; pocit, že bychom neměli ani existovat; zanedbávání vlastních potřeb ve prospěch potřeb druhých; pocity viny a špatnosti; neustálá tendence se trestat a bránit si v úspěchu; sklony k závislosti; sklony ke spoluzávislosti - dělat své štěstí závislé na někom jiném; strach opustit i sebehorší vztah, abychom nebyli sami/abychom druhému neublížili; a tak dále, a tak dále. 

Udělejme si důkladný seznam toho, co nám komplikuje život - a naše vztahy. Co z našeho myšlení, z našich přesvědčení, z našich názorů a postojů znemožňuje zdravé fungování našich vztahů? Jaké situace, osoby nebo vztahy k sobě opakovaně přitahujeme? Čeho se ve svých vztazích nejvíce bojíme? Co vnímáme jako hrozbu a proč máme strach právě z toho? Jak se k nám chovali naši blízcí, když jsme vyrůstali? Čemu se u nás věřilo, jaké zásady u nás platily? Čemu jsme se museli vyhýbat, abychom nebyli potrestáni nebo zraněni? 

Vypišme si všechno, na co si vzpomeneme. Naše intuice nás povede. Není to však proces jednorázový - poznávat různé souvislosti a kořeny současných problémů budeme postupně v průběhu mnohých dalších let, možná i celého života. Vždy však odhalíme to, co potřebujeme, v pravý čas. Přejeme-li mít ve svém životě krásné, zdravé a vzkvétající vztahy, potřebujeme změnit či odstranit vše, co nám je neumožňuje nebo nám je kazí, a naopak se naučit a rozvíjet to, co nám k nim pomáhá a co je vyživuje. 

Odměnou za tuto naši vnitřní práci nám budou nejen lepší vztahy, ale i naše vlastní osobní svoboda, a také to, že nebudeme tuto bolest šířit dál, ať už v rámci vlastní rodiny a jejích dalších generací, nebo mezi kterékoli další osoby. ♥

* * *

KARTA Č.3: NIKDE NENÍ JAKO DOMA

Pokud jste si vybrali kartu číslo 3, je to známka toho, že jsou vaše vztahy plné vřelosti, lásky, vzájemné úcty, podpory, důvěry a spokojenosti. Přirozeně se najdou i nějaké výjimky, většina vašich vztahů je však vyživována vaším laskavým a vřelým srdcem a zdravou úctou k druhým i k sobě samým. Nacházíte v nich pocit domova, stability, opory a sounáležitosti. Jak se říká: "Domov není místo, ale pocit." Jsme-li s těmi pravými lidmi, cítíme se s nimi jako doma, ať jsme kdekoli. Přitom je třeba mít na paměti, že polovinu každého vztahu tvoříme my sami, a to tím, čím do něj přispíváme. Vypovídá to tedy také o tom, že my sami máme nastolený pocit "domova" ve svém vlastním nitru - právě tak, jak by to mělo být.

Jestliže vám toto poselství zní přesně opačně než jako to, co právě prožíváte, je to pro vás vedení k tomu, abyste se nad svými vztahy zamysleli. Proč nejsou plné lásky a vřelosti? Proč v nich nejste šťastní? Proč nejste obklopeni důvěryhodnými a milujícími lidmi? 

Nemáte náhodou pocit, že si šťastné vztahy nezasloužíte? Nemáte strach prožívat štěstí, protože jste zvyklí na trápení? Nepřipadá vám představa šťastného vztahu nemožná a nereálná, protože vaše vztahy byly dosud takové představě vzdáleny na míle daleko? Nebo máte strach, že se na vás někdo nahněvá, když mu odmítnete vyhovět? Proč věnujete čas lidem, s nimiž se necítíte dobře? Proč se smiřujete s něčím, co vás nenaplňuje a co nejeví žádné známky zlepšení bez ohledu na úsilí, které tomu věnujete? Čeho se bojíte? Proč neměníte to, co očividně změnu potřebuje? 

Tato karta je varováním před sílou zvyku - a před lákavou KOMFORTNÍ ZÓNOU. Sice se trápíme a strádáme, ale pořád je to lepší než zkusit něco udělat jinak a riskovat, že nás potká něco nečekaného. Jenže v tom je právě ten problém. Jednáme-li pořád stejně, dostáváme pořád tytéž výsledky. A i když nás tyto výsledky netěší a nenaplňují, stejně pořád děláme všechno stejně, protože už víme, co můžeme následně čekat. Toto zdánlivé "bezpečí" je naší komfortní zónou. Je nyní na nás, zda jsme ochotni z ní vystoupit a otevřít se něčemu novému a neznámému, a nebo dáme přednost své nenaplňující, ale známé "jistotě". 

V našich vztazích je komfortní zónou všechno, co známe - a z velké části z našeho původního domova, kde jsme vyrůstali. Co jsme poznali tam, se stalo pro nás synonymem "domova". Pokud jsme si ztotožnili pocit domova se zneužíváním, ponižováním, intenzivním strachem a pocitem bezcennosti, vyhledáváme ho bohužel podvědomě i v našem pozdějším životě prostřednictvím blízkých vztahů. Často pak končíme s partnery či partnerkami, kteří jsou jako náš otec nebo matka, nebo někdo jiný, kdo nás v raném životě silně ovlivnil. Je to něco, co známe, a o čem jsme kdysi uvěřili, že "tak to má vypadat", "tak je to normální". Co je pro nás "domov"? Co je naším standardem? Co je pro nás normální? Zamysleme se nad tím, jak nám bylo a co jsme prožívali, když jsme vyrůstali, a co se pro nás stalo naším standardem. Zjistíme, že spousta toho, na co jsme si tehdy zvykli a co se pro nás stalo známou jistotou, dodnes kazí naše vztahy a přitahuje k nám osoby, které nám připomínají náš původní domov a tamější podmínky, abychom si v sobě ony někdejší záležitosti konečně vyřešili a uzdravili. Odhodláme-li se k tomuto vyřešení a uzdravení, život nás v tom rád podpoří a přinese nám všechno, co k tomu budeme potřebovat. Pokud se však rozhodneme raději nic neměnit, bude nás dál vést k uvědomění... a to čím dál důrazněji.

Setrváváním v tom, co známe, nezískáme nikdy nic lepšího. Naše ego k tomu hned dodá: "Ale ani horšího!" Proč však automaticky čekáme, že všechno bude horší, když zkusíme něco změnit? Proč hned čekáme katastrofy a bolest? Pokud se už teď trápíme, cokoli bude lepší než toto! Když následujeme své vnitřní vedení, nikdy nás nepovede k ničemu, co by pro nás mělo být špatné!

Ať už se rozhodneme svůj strach překonat a nebo zůstat tam, kde jsme, a dál se trápit, život nás z naší komfortní zóny stejně jednou donutí vystoupit, protože život má plynout a ne stagnovat. Pokud se někde vědomě či nevědomě zasekneme, budeme tlačeni k tomu, abychom se opět rozjeli - a čím víc se tomu bráníme, tím větší "síla" nás k tomu donutí. Změny, ke kterým jsme vedeni, se mohou týkat jak našich vztahů, tak i našeho nitra. Často se stává, že když se změníme my a způsob, jakým věci vnímáme a jak na ně reagujeme, změní se tím přirozeně i naše vztahy. V rámci vztahů však můžeme vždy měnit pouze svůj vlastní podíl, který na něm máme, a to, čím do něj my sami přispíváme. Co a jak dělá náš partner (nebo kdokoli jiný, s kým máme nějaký vztah), je vždy na něm a na jeho svobodné volbě. 

Nenechme se tedy brzdit tím, co je nám známé a co máme "ověřené", když nás to zraňuje nebo nenaplňuje. Máme právo mít krásné a zdravé vztahy! A nejen právo - je to životní nutnost! Každý člověk s přirozeným sociálním vnímáním potřebuje mít ve svém životě osoby, o něž se může opřít, když to potřebuje, kterým může věřit a spolehnout se na ně, s nimiž může sdílet své šťastné i méně šťastné dny a jimiž se cítí být přijímán takový, jaký opravdu je, bez podmínek a bez obav. 

Udělejte tedy ještě dnes něco pro to, aby vás obklopovali ti praví lidé... a pravá láska. Co přesně to má být, vám řekne vaše vlastní nitro. ♥

* * *

Chcete-li podpořit mou činnost finančním příspěvkem, s láskou a vděčností ho uvítám ♥

* * *
Číslo účtu: 2000715953/2010
IBAN: CZ9320100000002000715953
SWIFT/BIC: FIOBCZPPXXX
* * *

Srdečně děkuji za jakoukoli formu podpory, včetně přeposlání textu dalším lidem, kterým by mohl pomoci :-)