Vliv zpráv na člověka

Ať už zaníceně sledujete nejnovější programy a zprávy a nebo patříte mezi ty, kteří pouze pochytí sem tam nějakou zprávu, když projdou obývákem, obrazy, příběhy a zprávy, které vidíte a slyšíte, ovlivňují vaše myšlenky. A nejen to, ovlivňují také vaše pocity. 

Vezměte si například večerní zprávy, které jsou vysílány se záměrem udržet vaši pozornost a "informovanost" a které vám servírují ty události, jež jsou právě největší senzací. "Senzací" jsou proto, že jsou nejvíce šokující a provokativní. 

Udržovat si přehled o dění ve světě, v němž žijeme, je pro člověka, jemuž na světě záleží, důležité. Problém je v tom, JAK média tyto informace podávají - s důrazem na zoufalství a bezmoc, s potřebou šokovat a děsit. 

Je strach a zoufalství opravdu něco, co je pro lidi prospěšné? 

Dalším příkladem vlivu médií na naše myšlenky jsou reklamy. Přestože většina z nás nevěnuje reklamám žádnou větší pozornost, stejně nevědomky absorbujeme jejich poselství.

Třeba si čtete časopis, zatímco v televizi na pozadí běží reklama na tablety k hubnutí. Přestože reklamu nesledovali, stejně vás napadne myšlenka, že byste měli trochu zhubnout. Než si to uvědomíte, probudíte se další ráno s pocitem, že jste moc přibrali a že byste měli začít hubnout. 

Opravdu je takto nenápadné! Naše myšlenky jsou mocné prostředky; rozdíl je v tom, že u zpráv a reklam jsou ovlivňovány bez našeho vědomí. Vstřebáváme z nich negativitu, kterou si v jiných případech dokážeme celkem dobře držet od těla. 

Naneštěstí, strach dobře prodává. Když se tedy tolik snažíte v ostatních oblastech života jednat a volit si na základě lásky místo strachu, jak zabránit tomu, aby tato negativita pronikala do vašeho života a ničila všechnu vaši tvrdou práci?

Televize nás učí, že na světě je mnoho věcí, kterých je třeba se bát: nemoci, přírodní pohromy, zločin, životní prostředí, ekonomika... a seznam by mohl pokračovat. Když však tento strach přiživujeme a krmíme a dovolujeme mu ovládat naše rozhodování, cíle a činy, jsme to v první řadě my, kdo tím trpí. 

Řešení? Vypnout televizi? Zacpat si uši před rádiem? Je pravda, že se můžeme naučit vědomě sledovat, co přijímáme a čím si plníme své hlavy. Nebo máme přepnout kanál, když se objeví něco, co nechceme sledovat? Přestat odebírat týdenní přehledy událostí a předplatit si nějaké pozitivní zpravodajství?

Přestože cenzura negativity, jíž jsme vystaveni ze strany médií, stojí za zvážení, je téměř nemožné se jí vyhnout. 

Udělejte tedy něco jiného: NAJDĚTE SVŮJ PROTIJED na špatné zprávy. Ano - protijed z čistého, ryzího štěstí, který vám pomůže přestát v klidu tu nálož pesimismu, který vám média právě naservírovala. Zjistěte, co vám přináší dobré pocity. Může to být cvičení, čas věnovaný dětem, smích s přáteli nebo poslech promluvy nějakého vašeho oblíbeného motivačního řečníka. Média jsou nepochybně problém, co se týká šíření negativity a strachu; avšak už tím, že jste si tohoto vědomi, znamená, že jste v půli cesty k vítězství. Být si vědomi myšlenek a přesvědčení, které se ve vás snaží média vyvolávat, vás činí odolnými a schopnějšími si s nimi poradit. Největší škodu působí média u těch, kdo jejich negativitu nevědomě absorbují.

Když si tedy příště otevřete noviny, udělejte si laskavost a ujistěte se, že ať už si přečtete cokoli, budete to brát se zdravým nadhledem a odstupem. Buďte si vědomi informací, které vstřebáváte; a pak s nimi naložte tak, jak uznáte za vhodné. 

Naučte se uvědomovat si a posuzovat emoce a energie, které se ve vás objevují při sledování zpráv. Když sledujete zprávy, které vám svým obsahem "nesedí", pak se vyzbrojte svým protijedem a rozptylte je. 

Nemůžeme si věčně zakrývat před negativitou médií oči, ale můžeme omezit to, jakou moc budou mít nad našimi životy. Rozhodněte se vyvážit to zlé, co se děje, tím, že budete věnovat pozornost hojnosti všeho toho dobrého, co vás obklopuje - protože navzdory tomu, co můžete slyšet ve zprávách, je svět nádherné a neuvěřitelné místo! 

- Katherine Hurst

* * *

zdroj: https://www.thelawofattraction.com/discover-why-no-news-can-sometimes-be-good-news/
překlad: Magda Techetová