Projekce našich starých emocí na nové osoby a situace

"Jak poznáme, že si do druhých lidí pouze projektujeme své emoce, které se probudily v našem podvědomí a patří lidem, kteří nám v minulosti ublížili? 

 

Emoce pramenící z minulosti, kdy je přítomná situace pouze jejich spouštěčem, lze poznat podle jejich intenzity. Jejich síla bývá ohromná. Je provázena tělesnými reakcemi, jako jsou třes, bušení srdce, horkost, napětí v oblasti srdce nebo žaludku, ale i v jiných částech těla, náhlé pocity derealizace, depersonalizace nebo jiného pocitu odpojení se od těla nebo od reálného prožívání. Často je doprovázejí pocity závratě, pláč, tendence k útoku nebo útěku. Tělesné reakce pak provází projev chování - neovladatelný tok slov, který se řine z úst a má podobu křiku, výčitek, obviňování, vážných výroků, nebo naopak potlačení reakce dovnitř a pocity velkého vnitřního napětí. Objevují se pocity ukřivděnosti, odmítnutí, opuštění, ponížení, bezmoci či hněvu. 

Projekci poznáte podle toho, že spouští kromě emocí také myšlenkové konstrukce. Například člověk, kterému bylo v práci něco vytčeno, přemítá o nespravedlnosti, nebo třeba o pocitu vlastní špatnosti - takové myšlenky nastupují velmi rychle a zcela automaticky, bez účasti vůle. Pokud jde o projekci strachu z opuštění, má-li zraněný člověk pocit nečitelnosti nebo emoční nedostupnosti partnera, automaticky v myšlenkách přemítá o tom, že ho partner nemá doopravdy rád, či je mu nevěrný, a vytváří katastrofické scénáře o konci vztahu. V případě projekce emočního zranění zrady je mysl zaplavena pocity, že ten proti nám je nepřítelem, který nám chce ublížit, a je potřeba udělat vše proto, aby se tak nestalo - nastupuje ofenzivní jednání. Přitom projekci může spustit i podnět, který původní prožitky pouze připomíná. 

Projekce emocí funguje tak, že se emoce znovu otevřou a vyplaví se do našeho vědomí, kde vypínají racionalitu a spouští se těžko kontrolovatelná reakce. Tato reakce může být vnější - projevuje se chováním a jednáním, nebo vnitřní - do sebe potlačená, kde působí jako vnitřní řeč. 

Možná se ptáte, zda se to dá vůbec změnit. A buďte si jisti, že ano - prvním krokem, který k tomu vede, je začít si uvědomovat, co všechno v sobě nemám vyřešené."

* * *

- z knihy Konec utrpení v rodinách a vztazích, PhDr. Veronika Neumannová