Jak být asertivní

Jako mírumilovní, něžní lidé jste se možná naučili vyhýbat se konfliktům za každou cenu. Raději souhlasíte s něčím špatným nápadem, než abyste se mu postavili a riskovali hádku. Tento způsob života vám dává pocit kontroly nad svým životem, protože hluboko uvnitř víte, že ve skutečnosti s druhou osobou nesouhlasíte. Je to jako byste vedli dva životy: jeden na povrchu - svým chováním a vystupováním; a ten druhý skrytý pod tím prvním - svými skutečnými pocity a názory.

V některých případech pozemští andělé ve snaze spolupracovat s druhými zmatou sami sebe natolik, že se zcela vzdají svých vlastních názorů. Vůbec nevědí, jak se vlastně cítí nebo co si o čemkoli myslí, protože jsou už navyklí, že se jim říká, co mají dělat, co mají cítit a co si mají myslet. Někdy se naneštěstí jedná i o situace zneužívání, kdy se bojí o své fyzické bezpečí, a tak se podřídí přání toho, kdo je zneužívá, aby přežili.

Přesto mají však jiní pozemští andělé fobii z konfliktů proto, že jsou stydliví nebo na sebe nechtějí upoutávat pozornost. Raději by zůstali neviditelní, a tak za sebe téměř nikdy nemluví. A když ano, lidé je stejně neposlouchají nebo si jich nevšimnou.

Problém u těchto způsobů zvládání situace je ten, že když nedáte lidem vědět, jak se cítíte, budou si mylně myslet, že je všechno v pořádku. Lidé nepoznají, jak se opravdu cítíte, dokud jim to sami neřeknete.

Asertivita znamená, že jednáte s druhými jasně, čestně a přímo. Pouhé naznačování, jak se cítíte, a doufání, že druhá osoba vaše náznaky pochopí, nikdy nefunguje. Tímto si jen zajistíte, že budete vždy přehlíženi a nepochopeni. Namísto náznaků musíte o svých pocitech jasně mluvit.

Možná se bojíte, že když řeknete pravdu, lidé vás opustí. Ale skutečnost je taková, že to vy nakonec ze vztahu odejdete, pokud neseberete odvahu být upřímní. Pokud druhému člověku neřeknete, jak se opravdu cítíte,  váš vztah bude nevyvážený a nezdravý, a vy - jako vysoce citlivý člověk - v něm nebudete chtít zůstat. Když se bojíte konfliktů, brání vám to také v plnění vašeho velmi důležitého úkolu, pro který jste se narodili! Abyste mohli naplnit své životní poslání, potřebujete v sobě znovu probudit svou vlastní sílu!

Pokud vám to zní děsivě nebo nebezpečně, prosím, čtěte i přesto dál. Strach vychází z vašeho ega a minulých zážitků. Naštěstí to není založeno na skutečnosti. Pamatujte, že kdyby byl život na Zemi dokonalý, vy ani já bychom tu nemuseli být ve fyzické podobě. Mohli bychom zůstat v Nebi a posílat všem své modlitby. Ale lidé jen zřídka slyší své anděly a když už ano, pochybují o sobě. Proto jsme byli sesláni sem na Zemi, abychom promlouvali a podnikali další kroky, abychom naplnili Boží vůli míru. Být pasivní není v našem popisu práce. Mír je naším úkolem. A být mírumilovní je něco úplně jiného než být pasivní.

Syndrom Superženy/Supermuže u pozemských andělů

Jako pozemský anděl máte jisté "superschopnosti". Někteří pozemští andělé dokážou být dočasně neviditelní. To znamená, že umí vejít na určitá místa nebo z nich odejít zcela nepovšimnutí. Samozřejmě to může být i nevýhodou, když si vás v restauraci nevšimnou číšníci či servírky nebo vás přehlédnou dokonce i vaši blízcí.

Co je vaší superschopností?

Každý pozemský anděl ovládá něco úžasného, v čem je on či ona opravdu dobrý/á. Zde je několik příkladů takovýchto superschopností:

• Léčení
• Zhmotňování
• Ničení* či spravování elektronických zařízení
• Komunikace se zvířaty
• Zázračné schopnosti zahradničení
• Ovládání počasí
• Okamžité rozpoznání, zda je někdo pravdomluvný či nikoli
• Předvídání budoucnosti

Existuje nepřeberné množství dalších takových schopností. Dopřejte si nějaký čas a zjistěte, které máte vy. Zkoumejte sami sebe ve spolupráci s přáteli a nebo si vyjděte ven a všímejte si, co vás zázračně potkává. Takové jsou vaše superschopnosti!

Vaše superschopnosti jsou schopnostmi, které jste si přinesli s Nebe pro vaše poslání. Například pokud snadno slyšíte promlouvat zvířata, pak je vaším životním posláním komunikace se zvířaty. Pokud máte talent na předvídání či ovlivňování počasí, pak může váš životní úděl spočívat v ochraně lidí před krutými bouřemi.

* Pokud rozbijete každé hodinky, počítač nebo rádio, se kterým přijdete do styku, pak je součástí vašeho životního poslání kazit destruktivní elektronická zařízení jako jsou zbraně nebo cokoli, co ubližuje lidem, zvířatům nebo životnímu prostředí.

Sundejte si kapuci

Každý superhrdina potřebuje občas oddech. Jako pozemští andělé jsme neobyčejně silní emocionálně i fyzicky. Jsme zvyklí být v rámci vztahů pomáhajícími a dávajícími, a těmi, kteří přicházejí druhé zachraňovat.

Ale někdy nás naše superschopnosti mohou mást. Třeba říkáme Ano na každou žádost o pomoc, aniž bychom nejprve popřemýšleli o tom, jaký dopad bude mít nová povinnost na náš už tak plný rozvrh. I když máte možná široká ramena a velké srdce, váš trénink asertivity zahrnuje také učení se tomu, jak říct Ne, obzvláště neopodstatněným požadavkům na náš čas. Přece jen, čas je tím nejcennějším, co můžete využít pro své životní poslání. Například pokud jste povoláni k tomu stát se léčitelem v soukromé praxi a soustředíte se na to, abyste to naplnili, budete potřebovat věnovat spoustu hodin svým klientům. To znamená, že hodiny strávené něčím, co děláte jen z pocitu viny, z povinnosti nebo proto, že vás někdo šikanoval, vás okrádají o čas, který byste mohli věnovat klientům. Tento čas, který jste strávili nesmyslnou činností, by mohl být mnohem lépe využit pro léčení někoho jiného - nebo dokonce záchranu jeho života.

A tak, pokud se zdráháte říct Ne plýtvání časem a vysávání energie, pak to udělejte pro své klienty!

Jak se postavit sami za sebe

Když jakýkoli živý tvor čelí nebezpečí, brání se. To je přirozená odpověď každé živé bytosti, aby bylo zajištěno její přežití. A tak je dobré si uvědomit, že i vy máte tento mechanismus obrany.

Nedělá vás to nijak "méně duchovními" nebo "méně andělskými". Vůbec ne. Znovu pomyslete na anděly bojovníky jako třeba archanděla Michaela s jeho mečem a brněním, který poukazuje na to, že i ti nejmírumilovnější andělé někdy musí vyjít do bitvy. A je tu také ženský protiklad k jeho archetypu uvnitř každé ženy. Přečtěte si příběhy silné ženy bojovnice jako byla Johanka z Arku nebo sufražetky.

Když někdo říká nebo dělá něco, co ve vás vyvolává reakci, je velmi důležité si uvědomit své myšlenky a pocity. Možná si všimnete, že váš žaludek nebo svaly jsou napjaté; začnete jinak dýchat; zrudnete hněvem, vztekem nebo zahanbením. Je-li to možné, opusťte danou situaci, i kdybyste se měli omluvit a odejít do jiné místnosti. Tato chvíle v ústraní vám velmi pomůže se zklidnit a utišit své psychologické reakce. V opačném případě byste mohli jednat impulzivně a říct věci, kterých byste později litovali.

Zatímco jste sami, pohovořte si upřímně sami se sebou. Začněte tím, že si všimnete, jak se cítíte fyzicky. Buší vám srdce, dýcháte povrchně nebo máte výbušné myšlenky? Každá z těchto reakcí poukazuje na to, že ve vás druhá osoba vzbudila úzkost. Tato úzkost je reakcí zvanou "bojuj nebo uteč" a je instinktivní odpovědí na nebezpečí. Nastane-li nebezpečí, vaše instinkty vás vedou buď do boje nebo k útěku.

Zatímco jste o samotě a meditujete, máte skvělou příležitost k pronesení modlitby o vedení, podporu a mír. Chcete být k sobě i k druhým upřímní, ale nepřejete si situaci vyhrotit do přehnané míry. Ani v sobě nechcete vzbuzovat těžké pocity.

Kdykoli se vyhýbáme konfliktu tím, že své pocity zadusíme sami v sobě, děláme sobě i druhým protislužbu. Je to forma neupřímnosti a manipulace. Snažíme se mít kontrolu nad reakcemi druhé osoby tím, že kontrolujeme to, co jim říkáme. To znamená, že se snažíte kontrolovat a ovládat, kdykoli se vás někdo zeptá, zda jste rozzlobení a vy řeknete, že ne, i když jste. Snažíte se mu nebo jí zabránit, aby se na vás rozzlobil/a nebo se s vámi začal/a hádat. Nebo si držíte své pocity uvnitř, aby si druhá osoba nevšimla, že vás zranila. 

Neznamená to, že byste měli jít do extrému a převálcovat druhého člověka syrovou pravdou. Existuje zlatá střední cesta ke zvládnutí konfliktu, která je správná a velmi prospěšná a upřímná. Když si uděláte pořádek ve svých myšlenkách a pocitech, běžte za tou osobou a řekněte tuto kouzelnou větu: "Chtěl/a bych si s tebou některé věci vyjasnit."

Tato neohrožující fráze udržuje otevřenou komunikaci, aniž by se druhá osoba cítila odsuzovaná. Začněte hlubokým nádechem a tichou modlitbou za sílu a jasnou mysl. I když vám může srdce bušit a dech můžete mít povrchní a zrychlený, vězte, že vystrašení a ohrožení se cítíte vždy, když zkoušíte něco poprvé. Pokaždé, když budete zkoušet znovu nové chování, stane se pro vás zase o něco snadnějším a přirozenějším.

Podívejte se druhé osobě do očí a řekněte jí od srdce a bez omluv: "Opravdu mi na našem vztahu záleží, a tak ti nejdřív potřebuji říct o svých pocitech, abychom je mohli vyjasnit."

Je možné, že se druhá osoba bude cítit zaskočená a vyděšená touto reakcí, a tak se hned začne bránit nebo ještě více hádat. Nenechte se tím rozhodit, pokud vás tato osoba vyloženě slovně či fyzicky nenapadá. (Nezkoušejte vyjednávat s osobou, která vás zneužívá, obzvláště, je-li to osoba závislá na drogách. Pokud dojde ke zneužívání, okamžitě odejděte a vyhledejte potřebnou pomoc a ochranu.)

Ve většině situací k vám budou druzí otevření a budou ochotni vás vyslechnout. Během vaší diskuze je dobré být si vědomi toho, že vaše pocity jsou VAŠE. To znamená: neobviňujte druhého a neočerňujte ho. Kdykoli druhé lidi obviníte, zablokujete tím celou komunikaci. Používejte věty jako "Já cítím..., Já jsem se cítil/a..., Mně..." a podobně. Takto do druhé osoby nerýpete obviňujícími frázemi a zbytečně v nich neprobouzíte potřebu se bránit.

Dělejte, co můžete, abyste si dokázali udržet chladnou hlavu, zatímco mluvíte o svých pocitech. Když začnete plakat, dovolte si být opravdoví. Stejné je to i s hněvem: dovolte si být skuteční, ale nenechte se touto emocí unést, jako třeba kdybyste měli začít na druhého křičet. Ale také se prosím nijak neutlačujte ani neshazujte. Neshazujte a neznevažujte své pocity a nikdy se za ně neomlouvejte! Pamatujte, že máte právo na své pocity, i kdyby jim druhý člověk nerozuměl nebo s nimi nesouhlasil! Vaše city jsou signály hlubokých pravd skrytých ve vašem nitru. Jsou jazykem vaší duše a potřebují, abyste jim naslouchali. 

Jakmile si promluvíte o svých pocitech, dovolte druhému, aby vám zase vyjasnil ty jeho. Každý příběh má dva úhly pohledu. Všímejte si však svých fyzických vjemů, zatímco ho posloucháte. Když si povšimnete nějakého neobvyklého pocitu a máte dojem, že druhý člověk vám neříká tak úplně pravdu a něco skrývá, dejte na to - protože to tak pravděpodobně opravdu je.

Až si svou asertivitu vyvinete trochu více, budete mít odvahu říct osobě, která vám lže: "Nevěřím tomu, co říkáš." nebo něco podobného. Ale pro tentokrát si pouze všímejte svých pocitů, pokud se vám zdá, že je druhý člověk neupřímný, manipulativní nebo se nějak brání. S takovýmto člověkem asi nebudete chtít trávit příliš mnoho času. Tyto nezdravé návyky v chování totiž pronikají každým jednotlivým vztahem.

Pokud vás druhá osoba začne obviňovat nebo se bránit, rozhovor se bude ubírat směrem, který nic neřeší. Obviňování je klíčovým projevem strachů ega, které se bojí toho, že se rozplyne. Pokud je jeden z vás nebo vy oba v této pozici obviňování, nemůžete nic vyřešit.

Nezdravé vztahy vás pokaždé stáhnou dolů. Nepotřebujete takový vztah udržovat, když  se vám přitom nabízí tolik jiných dobrých potenciálních přátel a partnerů. Nikdy nevěřte tomu, že se musíte usadit v každém nezdravém vztahu. To opravdu nemusíte.

Hranice

Hranice jsou vaším limitem, který by nikdo neměl překračovat nebo narušovat. Nezáleží na tom, kdo tou osobou je, nebo jak moc ho nebo ji milujete. Vaše hranice jsou něčím, co on či ona nesmějí překračovat.

Já mám například ve svých vztazích vymezené takové hranice, které jasně říkají, že se ke mně musíte chovat s respektem. Na oplátku se budu s respektem chovat i já k vám. Toto je pro mě nekompromisní hranice a pokud ji někdo poruší a chová se ke mně bezohledně, pokusím se pročistit energii tím, že budu mluvit o svých pocitech a hranicích, a pak budu naslouchat i tomu druhému. Pokud on či ona budou pokračovat v bezohledném přístupu vůči mně, vztah ukončím, aniž bych přitom cítila jakoukoli vinu na mé straně. K oné osobě stále cítím lásku, ale kvůli jejich chování, které narušovalo mé pevně dané hranice, s nimi již neudržuji kontakt. Hranice jsou naprosto nezbytnou součástí péče o sebe samé, stejně jako mytí vlasů nebo nošení bot na ochranu nohou. Je to zdravé, normální a důležité.

V každém vztahu dochází k situacím, které se dotýkají osobních hranic každé osoby. Nejde tedy o to, že došlo ke konfliktu, ale o to, jak se s tímto konfliktem vypořádáte, tak aby vztah mohl dlouhodobě vydržet.

Osobní hranice zahrnují:

• fyzickou vzdálenost a odstup, který potřebujete od druhých lidí
• potřebu času o samotě
• citové naplnění a lásku, které potřebujete
• potřebu slyšet laskavá slova
• potřebu, aby se vašich osobních věcí nedotýkaly jiné osoby
• žádost o čestnost, spolehlivost a střízlivost ve vašich vztazích
• finanční rovnováhu a spravedlnost, na níž vám záleží (atd...)

Součástí vašeho života asertivního pozemského anděla je naučit se, jak mít sílu a odvahu k udržování svých hranic. Může vás velmi vyčerpávat, když se zdá, že lidé se neustále snaží vaše hranice překračovat. Začne vás to možná vysilovat, a tak si začnete říkat: "Opravdu na tom tak záleží??" Ano, záleží!

Vaše vnitřní já se spoléhá na to, jak o sebe vy sami pečujete zvnějšku. Dalo by se říci, že vaše vnitřní já je jako malé dítě, které potřebuje vaši péči. To znamená, že pokud je unavené nebo si potřebuje hrát, vaše vnější já by mělo poctít jeho žádosti a ne je potlačovat až za jeho limity.

I když může být druhý člověk zklamaný nebo dokonce nahněvaný, když odmítnete a řeknete Ne, věřte mi, když vám říkám, že on nebo ona vám rozumějí. Uvědomte si, že tato druhá osoba je také člověk, a ví, kde jsou hranice. I když může vaše odmítnutí zapůsobit jako zklamání, hluboko uvnitř k vám budou cítit respekt!

Když řeknete Ne, dáváte tím druhým lidem příklad zdravého přístupu. Jedním z důvodů, proč možná vůči vám reagují naštvaně, je ten, že sami ještě nikdy nezažili, že by někomu řekli Ne na jeho nesmyslné požadavky, které je obraly o jejich vlastní čas!

Když tedy uděláte něco, s čím se ještě lidé dříve nesetkali - jako třeba říci Ne - mohou být překvapeni. Možná si vezmou vaše Ne osobně a je v pořádku, když jim stručně vysvětlíte, že to není nic osobního a že je to důležité pro udržení vašich jasných hranic s respektem vůči vašemu rozvrhu.

Nemyslete si však, že nutně musíte vysvětlovat, proč říkáte Ne. Čím více to vysvětlujete, tím více vlivu na vás druhá osoba má, neboť on či ona vás mohou zmanipulovat a přimět vás, abyste řekli Ano.

Udržování zdravých hranic znamená, že učíte druhé, co přijmete a co naopak nedopustíte ve vašich vztazích. Může jim to dát hodně práce, ale právě proto je důležité, abyste si nejprve vybudovali zdravý vztah se sebou samými a pak také s nimi.

Důležitou hranicí je také respektování vašeho práva určovat si sám/sama svůj časový rozvrh. Nedovolte druhým, aby vám diktovali, co máte kdy dělat. Například máte právo neodpovídat na vyzvánění telefonu či domovního zvonku a necítit se povinni okamžitě odpovídat na emaily nebo příspěvky společenských sítí. Pokud vás někdo žádá, abyste všeho zanechali a převezli ho na druhý konec města, máte právo říct Ne. Je to jako jedno staré rčení: "Nedostatečné naplánování na tvé straně neznamená pohotovost na mé straně." Musíme být schopni překonat impulzivní sklony k zachraňování.

Mnoho lidí využívá pocity viny jako prostředek k manipulaci s ostatními lidmi. Někdy je to směs viny a lichotek. Například, když říkají: "Jen ty mi můžeš pomoci; a pokud mi nepomůžeš, bude to mít pro mě hrozné následky."

Jako citlivý pozemský anděl nechcete, aby kdokoli trpěl, a tak dovolujete slovům druhého člověka, aby s vámi manipulovala a kontrolovala vás. Pak se cítíte slabí a využití, stejně jako plni odporu a hněvu. Navíc se ve vás ještě probouzí pocity frustrace, protože jste porušili svůj slib, že se o sebe budete pěkně starat... a už máte mysl, emoce i tělo plné škodlivých energií.

Je velmi důležité si připomínat, že každý člověk má tentýž zdroj - Boha. Ti, kteří hrají na vaše city, aby bylo po jejich, jsou stejně tak Božskými bytostmi, jako jste vy nebo kdokoli jiný. Vy nejste jejich Bůh a nejste ani jejich Zdroj. Dovolte tedy Bohu / Zdroji, aby se o tuto osobu postaral. Modlete se za vedení ohledně toho, jak byste jim mohli opravdu pomoci získat sílu a soběstačnost.

Samozřejmě, že někdy vyvstanou okolnosti, kde vystupujete jako pozemský anděl a zprostředkováváte Boží pomoc skrze své činy. Ale do těchto okolností jste vždy vedeni láskou, nikoli prostřednictvím viny.

Pokud dáváte kvůli pocitům viny, není to skutečné ani čisté dávání. To, co dáváte z pocitů viny, je zatíženo negativními energiemi. 

Udržování si svých hranic je součást péče o sebe samé. Pokud si stojíte za svými hranicemi, ve smyslu, že nedovolíte druhým, aby s vámi manipulovali, vyvolávali ve vás pocity viny nebo se vás snažili kontrolovat, vaše vnitřní já vám zatleská a poděkuje.

Vaše sebeúcta a sebedůvěra se zvýší, kdykoli se úspěšně postavíte sami za sebe. Tím nemyslím agresivní prosazování svých úsudků nad druhými. Pamatujte, že asertivita respektuje práva VŠECH: vás i všech osob, kterých se to týká. Trváte-li na dodržování svých hranic a říkáte-li Ne s láskou, úctou a jistotou, učíte druhé, jak chránit své vlastní hranice.

Vy nejste jejich zdrojem; tím je Bůh! Pokud sami sebe uděláte jejich zdrojem, jak se pak mohou naučit spoléhat sami na sebe a rozvíjet se? 

Když jsem poprvé vyučovala andělské kurzy, udělala jsem si čas na osobní sezení s každým studentem. Během těchto individuálních lekcí jsem se naladila na anděly svých studentů a zodpovídala jsem jim otázky, které měli. Když jsem pak přišla domů, byla jsem nemocná a unavená dva nebo tři dny po tomto semináři. Dovolila jsem totiž sobě samé nechat se vyčerpat, a to kvůli mylné představě, že to JÁ jsem tím, kdo pomáhá a slouží těmto studentům.

Uvědomila jsem si pak, že když jsem takto přístupná, nedělám nic dobrého pro sebe ani pro ně. Zjistila jsem, že je důležité, abych pro své studenty zosobňovala příklad toho, jak si udržovat zdravé hranice, neboť i oni se měli stát duchovními učiteli. Potřebovala jsem každého studenta naučit, jak si mohou sami zpřístupnit Božské vedení a odpovědi pro něj či pro ni, namísto toho, aby muselo všechno procházet mým prostřednictvím nebo někoho jiného.

Tak jsem začala druhé vyučovat, jak přijímat jasná andělská poselství pro sebe samé. Udělala jsem také jasně vymezené přestávky v rozvrhu kurzu, během nichž jsem nikomu nedovolila klást mi otázky. Když se mě někdo na něco ptal během přestávky, řekla jsem: "Ostatní lidé by možná chtěli také znát odpověď na tuto otázku, tak si ji prosím nechejte na čas, až tu zase budeme všichni pohromadě." Také jsem řekla studentům, že mám fyzické tělo, které potřebuje čas na odpočinek a obnovu.

Věděla jsem, že když si dopřeji přestávku, budu moci být efektivnější a výše naladěná učitelka. A že budu také šťastnější, což je velmi důležitá vlastnost každého učitele. Vždy říkám svým studentům, že pokud je učitel šťastný, je velmi prospěšné navštívit mnoho jeho různých lekcí. Šťastný učitel může druhé naučit, jak být šťastný, tím, že sám přímo ztělesňuje štěstí. A štěstí je tím nejdůležitějším, co můžete druhého člověka naučit!

Stejně tak, když si procvičujete pevné a zdravé hranice coby rodiče, učíte své děti tomutéž. Chcete přece, aby vaše děti vyrůstaly v respektu vůči sobě samým, svému času a své energii, nebo ne? Samozřejmě, že chcete! A stejně tak i Bůh si to od vás přeje!

Často si afirmujte: "Myslím si, že můžu, a proto můžu!"

Mnozí lidé za mnou přicházejí a začnou se mnou argumentovat, aby si obhájili svá omezení. Přesvědčivě mi vykládají, proč nemohou podniknout ty pozitivní kroky, které jim jejich andělé doporučili. Vyvozují si, že jsou jaksi odlišní a je jim odepřeno dosáhnout svých snů. Všichni ostatní tato omezení prolamují, ale oni jsou výjimečnými oběťmi - ve své vlastní mysli.

Kdyby polovinu veškeré své energie nevyplýtvali na široké vysvětlování, proč nemohou udělat to či ono, a místo toho by se zabývali tím, co udělat mohou, pak by hned byli o něco blíž svým splněným snům!

Trénujete-li si udržování svých hranic a učíte-li se říkat Ne, máte mnohem více volného času, který můžete věnovat svým vášním a prioritám, namísto pocitu, že si musíte tvrdě vydobýt každý okamžik na napsání článku, absolvování přednášky, přečtení knihy, hraní na hudební nástroj, věnování se novému podnikání, praktikování léčitelství.... a tak dále.

Dodržování svých hranic vám umožňuje mít zdravější a šťastnější mysl a vyšší úroveň energie, protože už nejste připoutaní k myšlence, že vás ostatní lidé využívají. Cítíte-li odpor, máte dojem, že je druhá osoba lakomá. Pokud si neuvědomíte, že máte tento dojem, může to vést k depresi, úzkosti, závislostem, problémům ve vztazích, osamělosti, bojácnosti a jiným škodlivým následkům.

* * *

- z knihy Asertivita pro pozemské anděly, Doreen Virtue (z anglického originálu Assertiveness For The Earth Angels)

 překlad: Magda Techetová