Než jste přišli na tento svět,
žili jste dokonalý život v Nebesích. (Nebesa znamenají vysokovibrační
nefyzickou existenci. Je to místo, kde žijeme mezi svými fyzickými
životy.) V Nebi nejsou žádné účty, které bychom měli platit, žádné
konečné termíny a žádný stres. Trávíte čas tím, že pomáháte lidem a
zvířatům na Zemi, učíte se, jak Vesmír funguje, a rovněž narůstá vaše
porozumění a zvyšování vašich vibrací.
Na Zemi vévodí ego, protože fyzické tělo vyžaduje být vyživováno, oblékáno a zabydleno. Toto však vytvořilo systém, v němž spolu lidé soutěží a snaží se naplnit své potřeby. Jejich víra je: "Musím to získat dřív než někdo jiný." A tak vzniká kolem mnoho nepokoje, snaha předhánět druhé a vydělávat peníze.
Nyní se zhluboka nadechněme a nechme všechnu tuto energii odejít... a zaměřme se na Nebesa. V kontrastu k pozemskému materiálně soutěživému zaměření je v Nebi každá potřeba automaticky naplněna. Neexistuje tam žádné fyzické tělo, a tak není důvod snažit se získávat jídlo nebo práci. V Nebi také neexistuje žádné soutěžení, protože nikdo nemá žádné potřeby. Nikdo tam nepotřebuje peníze, domy, auta, prestiž nebo zaměstnání. A tak se nikdo nesnaží s vámi manipulovat nebo vás podvádět. Proč by to také dělali, když by tím nic nezískali? Navíc je v Nebi každá pravda jasně viditelná, a tak není možné přelstít druhé.
V Nebi se každý cítí podporován a respektován za to, kým je. Laskavost a ohleduplnost zde převažuje a je tu také nekonečná trpělivost. Každý se k ostatním chová laskavě, protože lidé dosáhli duchovního uvědomění si jednoty, a tak vědí, že to, jak se chovají k druhým, je stejné, jako by se tak chovali sami k sobě.
Jen si to představte...
Dopřejte si chvíli a představte si, že se cítíte zcela milováni a oceňováni. Není žádný smysl snažit se někomu něco dokázat. Víte, že jste hodni lásky stejně tak jako všichni ostatní. Prožívejte tento hřejivý pocit naprosté lásky ve svém srdci a nechte toto teplo vyzařovat celým svým tělem.
Představte si, jaké to je, věřit každému, koho potkáte, a cítit se v jejich přítomnosti uvolněně a bezpečně. Víte, že každý, s kým se setkáváte, má dokořán otevřené srdce a je si zcela vědom vaší jednoty. A tak vám neudělá nic ošklivého, protože vědí, že by to udělali sami sobě.
Představte si, jaké to je být tam, kde jsou všichni šťastní a zdraví. Tam, kde slunce vždy svítí a vždy je ta správná teplota. Představte si květiny a ptáčky a stromy ve věčném jaru...
Takto vidíte a cítíte Nebesa.
Náborový proces
Takže jste v Nebi, relaxujete a děláte svou práci, a cítíte se tak dobře, protože jste zcela milováni. A pak, najednou přijde Den náboru, který od vás žádá, abyste se vrátili na Zemi kvůli důležitému úkolu, který můžete naplnit jedině vy. Nejprve se tohoto požadavku zaleknete. Přece jen, naposledy, když jste byli na Zemi, se k vám lidé nechovali hezky. Vybavují se vám vaše minulé životy, v nichž jste také byli pozemskými anděly. A v průběhu dějin zůstávali pozemští andělé se svými duchovními dary léčení a vyučování často nepochopeni. Byli jste potrestáni a popraveni a vaše smrt nebyla lehká.
A tak, když jste žádáni, abyste se vrátili na Zemi, nejste z té vyhlídky nijak nadšení. Ptáte se, zda není jednodušší prostě posílat dolů své modlitby a dávat vedení pozemským lidem ze svého výhodného místa v Nebi.
Náboráři však skloní hlavu i pohled. Vysvětlují vám, že lidé často neposlouchají své průvodce nebo anděly. Říkají, že pozemští andělé jsou potřební v lidských tělech, protože lidé budou poslouchat pouze další lidi. Náboráři vám ukazují, co všechno můžete získat tím, že půjdete na Zemi. Přece jen vám Země skýtá příležitost se něco naučit, vyrůst a vyléčit mnohé strachy, které se ve vás držely dříve. Na této cestě máte příležitost hluboce cítit, a to fyzicky i citově. Také můžete zažívat dualitu, kde se setkáváte s temnotou i se světlem.
Zkrátka vám vysvětlují, že vás potřebují mít na Zemi. Potřebují vás, abyste vedli lidi, kteří nejsou tolik uvědomělí a tak zkušení jako vy.
A tak, konečně, souhlasíte s návratem na Zem v lidské podobě. S pomocí svých průvodců i náborářů je každá část vašeho života zhruba načrtnuta předem. Samozřejmě vám zůstává vaše svobodná vůle za každých okolností, ale vaši průvodci vás velmi nabádají, abyste vyrovnali svou karmu s určitými lidmi. A tak s nimi souhlasíte a máte pak tyto lidi jako své rodiče, přátele a partnery. S těmito dušemi jste se setkali již v předešlých životech. A je velmi důležité, abyste vyčistili všechno neodpuštění, strach nebo hněv, který v těchto vztazích stále přetrvává. Duchovní růst vás také volá k tomu, abyste převzali 100% zodpovědnost za všechno, co vidíte, cítíte a na co myslíte.
Prvotní trauma
Poté, co se narodíte, se jako malé děťátko rozhlížíte kolem a hledáte tu bezpodmínečnou lásku, kterou jste měli v Nebi. Vaši rodiče vás milují, ale stejně jako všechny pozemské bytosti mají svá srdce částečně uzavřená. Vaši rodiče mají stejně jako všichni ostatní lidé své strachy, které jim brání v plném prožívání lásky. Okamžitě dostáváte abstinenční záchvat podobně jako člověk, který přišel o svou drogu.
"Kde je láska? Kde je láska?" panicky pláčete, zatímco zoufale hledáte ten krásný pocit nebeského požehnání a radosti. Vaši rodiče dělají to nejlepší, co mohou, aby vám přinášeli štěstí, ale v podvědomí cítí, že něco chybí.
Po celý svůj život pak hledáte onen pocit bezpodmínečné lásky. Někoho potkáte a řeknete si: "To je ono!" Věříte, že každá nová osoba, kterou potkáte, je zdroj lásky, kterou tak zoufale hledáte. Hluboko uvnitř si pamatujete, jak jste se cítili v Nebi. Tam jste byli zcela přijímáni za to, kým jste. Cítili jste se povznesení, optimističtí, bezstarostní a naprosto milováni a milující. Ale především jste se cítili v bezpečí. V Nebi neexistuje stres, napětí ani nebezpečí. Každý je tam důvěryhodný a nikdo od vás nic nežádá kromě toho, abyste byli šťastní.
Nezní to nebesky?
A tak trávíte celý život tím, že hledáte tento pocit uznání, souhlasu, bezpečí, míru a lásky. Možná tento pocit dočasně nacházíte ve vztazích, jídle, alkoholu nebo drogách. Někteří lidé toto požehnání najdou, když pobývají v přírodě, když cvičí, užívají si sex, nakupují, zasnoubí se nebo něco tvoří. Ale to všechno má jednu velkou nevýhodu - je to pomíjivé.
Je dobré si uvědomit, že zde, v pozemském světě duality, nikdy plně nepocítíme nebeské vysoké vibrace. Můžeme se jim velmi přiblížit a mít plno zážitků, v nichž jsme zajedno s láskou. Ale je nereálné myslet si, že můžeme v tomto stavu setrvat neustále.
To nejlepší, co můžete udělat, je otevřít dveře nebesům uvnitř svého srdce. To vám umožní mít neustálý hřejivý pocit lásky každý den, bez ohledu na to, co se děje ve vašem životě nebo ve světě.
Jednoho dne jsem při své meditaci uslyšela a vycítila přítomnost archanděla Michaela. Vysvětlil mi, jak je důležité vychutnávat si život, bez ohledu na to, co se děje. Řekl mi, že velmi často odkládáme svou radost někam do budoucnosti. Myslíme si, že štěstí je podmíněné a založené na dosažení jistých věcí, jako je vydělání dostatku peněz, získání vyznamenání nebo souhlasu; ztráta váhy; svatba; koupě nového domu; proslavení se; nebo něco jiného, čeho je třeba dosáhnout. I když mohou být tyto zážitky velmi vzrušující a naplňující, stejně nenahradí onen dokonalý pocit bezpečí a uznání, který jsme měli v Nebi.
Nejvíce se těmto pocitům přibližujete, když vyvažujete dávání a přijímání. Když pouze dáváte, vylučujete tím, že si také zasloužíte lásku, kterou potřebujete. Je to tedy o tom, soustředit se na svou službu a dávat z hloubi své duše, ale také dávat sobě samým.
Čisté dávání
Jediná forma dávání, která vede k duchovnímu růstu a skutečnému míru, je ta, kde dáváte, protože jste k tomu vedeni. Když to děláte z pocitu viny, lítosti vůči někomu nebo z povinnosti, vycházíte z pozice strachu. To znamená, že jednáte jako své nižší já, a váš dar - ať už je to čas, peníze, pomoc, rada, podpora nebo láska - bude pošpiněn nižšími energiemi viny, strachu či povinnosti.
Jako pozemští andělé jsme tady proto, abychom dávali, pomáhali a léčili. A důvod, proč toto všechno dáváme, vychází ze záměru vytvořit radostný život pro nás i pro druhé... a nikoli žít jako oběť nebo mučedník v mizérii.
Dávejte jen proto, že vás to dělá šťastnými. V takovém případě zažíváte nebeské požehnání. Ve skutečnosti je tu dobré pravidlo, podle kterého žít:
"Nikdy nedělej nic, dokud to sám nechceš. Ani nepodnikej žádnou akci, nechoď meditovat ani se nemodli, dokud nepovzneseš svou mysl natolik, abys to sám chtěl a cítil se díky tomu šťastný."
* * *
- z knihy Asertivita pro pozemské anděly, Doreen Virtue (z anglického originálu Assertiveness For The Earth Angels)
překlad: Magda Techetová
Na Zemi vévodí ego, protože fyzické tělo vyžaduje být vyživováno, oblékáno a zabydleno. Toto však vytvořilo systém, v němž spolu lidé soutěží a snaží se naplnit své potřeby. Jejich víra je: "Musím to získat dřív než někdo jiný." A tak vzniká kolem mnoho nepokoje, snaha předhánět druhé a vydělávat peníze.
Nyní se zhluboka nadechněme a nechme všechnu tuto energii odejít... a zaměřme se na Nebesa. V kontrastu k pozemskému materiálně soutěživému zaměření je v Nebi každá potřeba automaticky naplněna. Neexistuje tam žádné fyzické tělo, a tak není důvod snažit se získávat jídlo nebo práci. V Nebi také neexistuje žádné soutěžení, protože nikdo nemá žádné potřeby. Nikdo tam nepotřebuje peníze, domy, auta, prestiž nebo zaměstnání. A tak se nikdo nesnaží s vámi manipulovat nebo vás podvádět. Proč by to také dělali, když by tím nic nezískali? Navíc je v Nebi každá pravda jasně viditelná, a tak není možné přelstít druhé.
V Nebi se každý cítí podporován a respektován za to, kým je. Laskavost a ohleduplnost zde převažuje a je tu také nekonečná trpělivost. Každý se k ostatním chová laskavě, protože lidé dosáhli duchovního uvědomění si jednoty, a tak vědí, že to, jak se chovají k druhým, je stejné, jako by se tak chovali sami k sobě.
Jen si to představte...
Dopřejte si chvíli a představte si, že se cítíte zcela milováni a oceňováni. Není žádný smysl snažit se někomu něco dokázat. Víte, že jste hodni lásky stejně tak jako všichni ostatní. Prožívejte tento hřejivý pocit naprosté lásky ve svém srdci a nechte toto teplo vyzařovat celým svým tělem.
Představte si, jaké to je, věřit každému, koho potkáte, a cítit se v jejich přítomnosti uvolněně a bezpečně. Víte, že každý, s kým se setkáváte, má dokořán otevřené srdce a je si zcela vědom vaší jednoty. A tak vám neudělá nic ošklivého, protože vědí, že by to udělali sami sobě.
Představte si, jaké to je být tam, kde jsou všichni šťastní a zdraví. Tam, kde slunce vždy svítí a vždy je ta správná teplota. Představte si květiny a ptáčky a stromy ve věčném jaru...
Takto vidíte a cítíte Nebesa.
Náborový proces
Takže jste v Nebi, relaxujete a děláte svou práci, a cítíte se tak dobře, protože jste zcela milováni. A pak, najednou přijde Den náboru, který od vás žádá, abyste se vrátili na Zemi kvůli důležitému úkolu, který můžete naplnit jedině vy. Nejprve se tohoto požadavku zaleknete. Přece jen, naposledy, když jste byli na Zemi, se k vám lidé nechovali hezky. Vybavují se vám vaše minulé životy, v nichž jste také byli pozemskými anděly. A v průběhu dějin zůstávali pozemští andělé se svými duchovními dary léčení a vyučování často nepochopeni. Byli jste potrestáni a popraveni a vaše smrt nebyla lehká.
A tak, když jste žádáni, abyste se vrátili na Zemi, nejste z té vyhlídky nijak nadšení. Ptáte se, zda není jednodušší prostě posílat dolů své modlitby a dávat vedení pozemským lidem ze svého výhodného místa v Nebi.
Náboráři však skloní hlavu i pohled. Vysvětlují vám, že lidé často neposlouchají své průvodce nebo anděly. Říkají, že pozemští andělé jsou potřební v lidských tělech, protože lidé budou poslouchat pouze další lidi. Náboráři vám ukazují, co všechno můžete získat tím, že půjdete na Zemi. Přece jen vám Země skýtá příležitost se něco naučit, vyrůst a vyléčit mnohé strachy, které se ve vás držely dříve. Na této cestě máte příležitost hluboce cítit, a to fyzicky i citově. Také můžete zažívat dualitu, kde se setkáváte s temnotou i se světlem.
Zkrátka vám vysvětlují, že vás potřebují mít na Zemi. Potřebují vás, abyste vedli lidi, kteří nejsou tolik uvědomělí a tak zkušení jako vy.
A tak, konečně, souhlasíte s návratem na Zem v lidské podobě. S pomocí svých průvodců i náborářů je každá část vašeho života zhruba načrtnuta předem. Samozřejmě vám zůstává vaše svobodná vůle za každých okolností, ale vaši průvodci vás velmi nabádají, abyste vyrovnali svou karmu s určitými lidmi. A tak s nimi souhlasíte a máte pak tyto lidi jako své rodiče, přátele a partnery. S těmito dušemi jste se setkali již v předešlých životech. A je velmi důležité, abyste vyčistili všechno neodpuštění, strach nebo hněv, který v těchto vztazích stále přetrvává. Duchovní růst vás také volá k tomu, abyste převzali 100% zodpovědnost za všechno, co vidíte, cítíte a na co myslíte.
Prvotní trauma
Poté, co se narodíte, se jako malé děťátko rozhlížíte kolem a hledáte tu bezpodmínečnou lásku, kterou jste měli v Nebi. Vaši rodiče vás milují, ale stejně jako všechny pozemské bytosti mají svá srdce částečně uzavřená. Vaši rodiče mají stejně jako všichni ostatní lidé své strachy, které jim brání v plném prožívání lásky. Okamžitě dostáváte abstinenční záchvat podobně jako člověk, který přišel o svou drogu.
"Kde je láska? Kde je láska?" panicky pláčete, zatímco zoufale hledáte ten krásný pocit nebeského požehnání a radosti. Vaši rodiče dělají to nejlepší, co mohou, aby vám přinášeli štěstí, ale v podvědomí cítí, že něco chybí.
Po celý svůj život pak hledáte onen pocit bezpodmínečné lásky. Někoho potkáte a řeknete si: "To je ono!" Věříte, že každá nová osoba, kterou potkáte, je zdroj lásky, kterou tak zoufale hledáte. Hluboko uvnitř si pamatujete, jak jste se cítili v Nebi. Tam jste byli zcela přijímáni za to, kým jste. Cítili jste se povznesení, optimističtí, bezstarostní a naprosto milováni a milující. Ale především jste se cítili v bezpečí. V Nebi neexistuje stres, napětí ani nebezpečí. Každý je tam důvěryhodný a nikdo od vás nic nežádá kromě toho, abyste byli šťastní.
Nezní to nebesky?
A tak trávíte celý život tím, že hledáte tento pocit uznání, souhlasu, bezpečí, míru a lásky. Možná tento pocit dočasně nacházíte ve vztazích, jídle, alkoholu nebo drogách. Někteří lidé toto požehnání najdou, když pobývají v přírodě, když cvičí, užívají si sex, nakupují, zasnoubí se nebo něco tvoří. Ale to všechno má jednu velkou nevýhodu - je to pomíjivé.
Je dobré si uvědomit, že zde, v pozemském světě duality, nikdy plně nepocítíme nebeské vysoké vibrace. Můžeme se jim velmi přiblížit a mít plno zážitků, v nichž jsme zajedno s láskou. Ale je nereálné myslet si, že můžeme v tomto stavu setrvat neustále.
To nejlepší, co můžete udělat, je otevřít dveře nebesům uvnitř svého srdce. To vám umožní mít neustálý hřejivý pocit lásky každý den, bez ohledu na to, co se děje ve vašem životě nebo ve světě.
Jednoho dne jsem při své meditaci uslyšela a vycítila přítomnost archanděla Michaela. Vysvětlil mi, jak je důležité vychutnávat si život, bez ohledu na to, co se děje. Řekl mi, že velmi často odkládáme svou radost někam do budoucnosti. Myslíme si, že štěstí je podmíněné a založené na dosažení jistých věcí, jako je vydělání dostatku peněz, získání vyznamenání nebo souhlasu; ztráta váhy; svatba; koupě nového domu; proslavení se; nebo něco jiného, čeho je třeba dosáhnout. I když mohou být tyto zážitky velmi vzrušující a naplňující, stejně nenahradí onen dokonalý pocit bezpečí a uznání, který jsme měli v Nebi.
Nejvíce se těmto pocitům přibližujete, když vyvažujete dávání a přijímání. Když pouze dáváte, vylučujete tím, že si také zasloužíte lásku, kterou potřebujete. Je to tedy o tom, soustředit se na svou službu a dávat z hloubi své duše, ale také dávat sobě samým.
Čisté dávání
Jediná forma dávání, která vede k duchovnímu růstu a skutečnému míru, je ta, kde dáváte, protože jste k tomu vedeni. Když to děláte z pocitu viny, lítosti vůči někomu nebo z povinnosti, vycházíte z pozice strachu. To znamená, že jednáte jako své nižší já, a váš dar - ať už je to čas, peníze, pomoc, rada, podpora nebo láska - bude pošpiněn nižšími energiemi viny, strachu či povinnosti.
Jako pozemští andělé jsme tady proto, abychom dávali, pomáhali a léčili. A důvod, proč toto všechno dáváme, vychází ze záměru vytvořit radostný život pro nás i pro druhé... a nikoli žít jako oběť nebo mučedník v mizérii.
- Pokud
dáváte proto, že doufáte, že budete oceněni a milováni za to, co
děláte, pak se budete neustále cítit zklamaní, protože nedostanete
nazpět tolik, kolik jste dali. Také však budete mít pocit prázdnoty,
protože lidé vás budou milovat pro to, co pro ně děláte, nikoli pro to,
kým jste.
- Pokud dáváte, abyste předešli tomu, že
by se na vás někdo nahněval, budete se vždy cítit nervózní, jako byste
měli kráčet po skořápkách vajíček. Navzdory vašemu úsilí se pak na vás
ta osoba bude stejně hněvat.
- Pokud dáváte, protože doufáte, že vám ta osoba pomůže nazpět, budete se vždy cítit provinile za to, že vaše skutečné záměry nejsou čisté. Budete se také cítit zraněni, když vám to ona osoba nebude opětovat.
Dávejte jen proto, že vás to dělá šťastnými. V takovém případě zažíváte nebeské požehnání. Ve skutečnosti je tu dobré pravidlo, podle kterého žít:
"Nikdy nedělej nic, dokud to sám nechceš. Ani nepodnikej žádnou akci, nechoď meditovat ani se nemodli, dokud nepovzneseš svou mysl natolik, abys to sám chtěl a cítil se díky tomu šťastný."
* * *
- z knihy Asertivita pro pozemské anděly, Doreen Virtue (z anglického originálu Assertiveness For The Earth Angels)
překlad: Magda Techetová
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.