Kdo si myslíš, že jsi?

"Kdo si myslíš, že jsi?"
"Nikdo."

To jsem měla ve zvyku odpovědět vždy, když mi někdo položil tuto otázku. Obzvláště když to byl někdo, komu jsem věřila, koho jsem milovala a ke komu jsem měla silné pouto.
"Nejsem nikdo. To ty mi řekni, kdo jsem. Nejsem hodna ničeho, dokud si ty nemyslíš, že něčeho hodna jsem."
"Nejsem nikdo. Dívej se na mě. Pokud mě nevidíš ty, jsem neviditelná. Poslouchej mě. Pokud mě neslyšíš, nemám hlas."

Když se dnes podívám na to, jak jsem pohlížela sama na sebe, říkám té dívce: "Zlatíčko, jsi o tolik víc než co věříš, že jsi! Nejsi nikdo. Jsi celý vlastní vesmír. Nepotřebuješ, aby ti někdo druhý říkal, kým jsi. Jsi hodna lásky a přijetí bez ohledu na to, co kdo říká nebo co si myslí. Bez ohledu na to, co říká on. Bez ohledu na to, co říká ona. Nepotřebuješ, aby tě viděl někdo druhý, abys byla vidět. Podívej se na sebe ty sama. To je všechno, co potřebuješ. Nepotřebuješ nikoho druhého, aby tě slyšel. To ty sama slyš svůj vlastní hlas. To je všechno, co potřebuješ."

V průběhu posledních několika let na své cestě k vlastní síle jsem se musela vzdát toho, kým jsem věřila, že jsem. A přijmout, kým jsem doopravdy.

Přijmout svou vlastní sílu a moc znamená přestat věřit potenciálu, který mi přisuzovali druzí, a začít věřit potenciálu, o kterém vím já, že ho mám.

Přijmout svou vlastní sílu vyžaduje pustit se bolesti, kterou mi působili druzí, a odpustit sama sobě za to, že jsem se kvůli tomu tak dlouho týrala, i když jsem nemusela.
⁣
Ve své knížce Jiskry Fénixe jsem napsala:

Když se mě jeho hlas
nyní ptá:
"Kdo si myslíš, že jsi?",
hrdinka, jíž jsem se stala,
mu odpovídá:
"Jsem Najwa Zebian.
Jsem hrdinka.
Jsem přeživší."

Co byste odpověděli vy, kdyby se vás někdo zeptal: "Kdo si myslíš, že jsi?" 

- Najwa Zebian






* * *

zdroj: https://www.facebook.com/najwazebian1/posts/2365251033689816
překlad: Magda Techetová